Byla pro vás čtvrtfinálová série doposud životním zážitkem? Tedy hokejovým?
Bylo to něco mimořádného a jsem strašně rád, že jsem to mohl prožít. Ale věřím, že mě čekají ještě větší hokejové zážitky.

Kde se podle vás série s Benátkami lámala?
Byl to určitě čtvrtý zápas na ledě soupeře. Domácí vedli v sérii 2:1 a ve čtvrtém utkání hráli skoro pořád přesilovku. Bylo to těžké, ale dokázali jsme dát v samotném závěru gól a ten zápas vyhrát. Pokud bychom prohrávali 1:3, tak už bychom to otáčeli asi hodně těžko.

Benátky hrály hodně důrazně. Nezaskočily vás tvrdou hrou?
Ani bych neřekl. Skoro bych řekl, že jsme je mydlili ještě víc než oni nás (úsměv).

Trenéři na vás vsadili jako na prvního gólmana a odchytal jste celou sérii. Je pro gólmana důležité vědět, že mu trenéři věří?
Určitě. Jsem rád, že jsem od trenérů dostal důvěru a snažím se ji maximálně splácet.

Jak složité bylo pro gólmana chytat na studeném stadionu v Benátkách, kde je teplota o nějakých patnáct stupňů nižší než ve vaší domovské Budvar aréně?
Možná na začátku zápasu je v brance chvilku chladno. Ale potom se člověk rychle dostane velice rychle do varu. Zvlášť, když dorazí tolik fanoušků od nás.

Na šestý zápas přijelo až neuvěřitelné množství českobudějovických fanoušků. Pomohli vám?
Naši diváci jsou naprosto skvělí a můžeme se na ně spolehnout. Strašně moc nám pomáhají. Je až neuvěřitelné, kolik jich za námi přijelo a patří jim velké poděkování. Závěrečnou děkovačku jsme si s nimi parádně užili.

V semifinále vás čeká Třebíč. Bude to ještě těžší soupeř než Benátky?
Bude to hlavně asi trochu jiný soupeř. Třebíč má řadu technických hokejistů. Ale to my také. Trošku si odpočineme a pak se na ně dobře připravíme.