V dalším pokračování první Chance ligy hrají v sobotu Jihočeši v Praze na Slavii (15), v pondělí je čeká dohrávka s Litoměřicemi (17.30) a ve středu další domácí duel s Přerovem (17.30).


S Jihlavou jste předvedli strhující závěr, ale čím to bylo, že jste se padesát minut nebyli schopni vůbec gólově prosadit?
Těžko říct. Poslední dobou se nám moc nedaří nástupy do utkání. Povedlo se nám teď otočit tři utkání, ale to také svědčí o tom, že začátky nemáme vůbec dobré. Naštěstí máme dobré konce.

Věřili jste pořád za stavu 0:2, že se dá s utkáním ještě něco udělat?
Věřili jsme pořád. Jak už jsem říkal, pár zápasů jsme teď otočili, takže nebyl vůbec důvod si nevěřit. Sil máme dost a poznala to i Jihlava, protože ve třetí třetině jsme ji pořádně mleli.

Po fyzické stránce vypadáte výborně připraveni. Vrací se vám teď v dobrém ta místy až drsná letní příprava, u které jste třeba i trochu brblali?
Je to možné. Třetí třetiny máme dobré. To je pravda. Nevím, jestli je to jenom o kondici, nebo také tím, že se soupeř stáhne a pouze brání výsledek. Ale je fakt, že jsem na našem týmu ještě neviděl, aby nám docházely síly. Asi je dobře, že jsme měli v létě takový dril.

Gólman David Honzík, kterého jste překonal, přišel do Jihlavy teprve nedávno ze Sparty, kde vy jste dva týdny trénoval. Pomohlo vám, že jste ho díky tomu velmi dobře znal?
Davida znám opravdu dobře. Hráli jsme spolu i v mládežnických reprezentacích. Je to výborný brankář a strašně těžko se mu dávají góly. Je veliký a chytá opravdu dobře. Nakonec jsme ho překonali tím způsobem, že jsme to třikrát domlátili z brankoviště. Jinak se jen těžko překonává.

Vy jste dal gól po obkroužení branky. Napadla vás hned tato varianta?
Puk mi spadl k nohám a spoluhráči byli v tom momentu v rohu kluziště. Povedlo se mi kotouč rychle přikopnout, objet branku a než se gólman přesunul, tak rychle zasunout. Bylo to takové intuitivní řešení.

Rozhodl jste minutu před koncem vyprodaný zápas s Jihlavou. Byl to váš největší zážitek letošní sezony?
Otočit zápas s lídrem tabulky v posledních deseti minutách před vyprodaným hledištěm je přece jen jiné, než to otočit ve Frýdku nebo Benátkách. Tady si to s námi vychutnalo více než šest tisíc lidí. Možná jsme si je tím zase trochu udobřili.

Dokážete odehrát výborné zápasy hlavně se soupeři z popředí tabulky, ale na druhou stranu prohráváte s papírově slabšími celky. Čím si vysvětlujete takovou nestabilitu výkonů?
To bychom sami rádi věděli, protože si myslím, že do každého zápasu nastupujeme se stejnou taktikou. Pořád se snažíme bruslit a tlačit se dopředu. Je to také asi hodně o soupeři. Třeba Jihlavě se dařilo dvě třetiny po mantinelech vyndavat puky. Ale my jdeme opravdu do každého zápasu stejně s tím, že makáme a nic nevypustíme. Snad se to projeví i na výsledcích. Teď nás čekají zápasy proti týmům, které bojují o osmičku, a budou muset chtít hrát dopředu. To by nám mohlo sedět.

Vy osobně jste dva týdny trénoval na Spartě a dle vašich výkonů se zdá, že vám tento pobyt prospěl. Skutečně vám pomohla změna prostředí?
Ano. Po návratu ze Sparty se cítím lépe. Bylo to tam super. Přece jen je to extraligový klub. Ale přesvědčil jsem se, že jsem i s těmito hráči mohl v klidu trénovat. Pomohlo mi to.

Nedoufal jste, že si za Spartu připíšete také nějaký extraligový start?
Doufal. Dvakrát to bylo na spadnutí, bohužel to však nevyšlo. To se ale nedá nic dělat. Budu radši, když se bude dařit tady v Budějovicích mně i celému týmu, než abych si udělal čárku, že jsem si zahrál za Spartu extraligu. I když o tom sním. Ale Motor je teď pro mě daleko důležitější.

Čeká vás utkání na Slavii, ze které jste na jih Čech přišel. Bude to pro vás speciální zápas?
To určitě. Vypsaná odměna za výhru do kabiny je samozřejmostí. Ale to je pro více kluků. Ve Slavii byli i Žiga Pavlin, Lukáš Endál nebo Míla Čermák. Je to pro nás speciální zápas. Na Slavii vzpomínám rád, i když jsem tam byl jen rok. Těším se.

Slavia se pere o postup do play off. Bude to hodně těžký zápas?
To v každém případě. Musíme využít toho, že se Slavii momentálně zrovna moc nedaří. Vletět na ni a nepustit ji absolutně k ničemu. Hrát jako doma a doufat, že nám to tam napadá trochu dřív než ve třetí třetině.