Martin Všetečka (32 let) hraje hokej od svých sedmi let. Mládežnické kategorie absolvoval v Písku a již v 17 letech začal pomáhat s náborem malých hokejistů. Poté odešel do Mladé Boleslavi a udělal si trenérské céčko. „Dělal jsem tam asistenta panu Bukačovi u starších žáků. Byli tam zrovna v současné době velice známí hráči jako Hyka, Lenc, Mozík a další,“ vzpomíná Martin Všetečka. Při každém svém angažmá vypomáhal i s mládeží. Po úrazu kolene se vrhnul na studium B licence a věnuje se především trénování. „Loni jsem sice ještě pomáhal na ledě chlapům Strakonic, ale nyní je to již jen trénování,“ doplňuje.

Pokračujete studiem A licence?
Mám studium přerušené a po pravdě řečeno řeším, zda v tom pokračovat. Láká mě práce především s mládeží a tam není áčko nutné.

Koníček se vám stal zaměstnání, to je to nejlepší, co se může sportovně založenému člověku stát.
Tohle je spíše poslání než zaměstnání. Když jsem začínal trénovat, tak mi jeden trenér řekl: Byl jsi k tomu předurčen, starej se o mladé hokejisty. A já se tím řídím, i když občas na úkor volného času a rodiny.

Dá se srovnat trénování chlapů ve Strakonicích a děvčat v reprezentaci? Co je náročnější?
Nikdy jsem neměl jen jednu kategorii, ale více. Když jsem se dostal víc do povědomí, přišla nabídka věnovat se práci u reprezentace. Byly tam různé varianty, u kluků, pak u děvčat a u toho pak zůstalo. Dělám tedy u dívčí šestnáctky. S aktivním hraním jsem přestal úplně a domluvili jsme se ve Strakonicích, že pomohu s týmem mužů. Prioritou však zůstávají ta děvčata. Je to samozřejmě velký rozdíl. Ve Strakonicích trénuju kluky, se kterými jsem hrál, chodili jsme společně na pivo, prohýřili jsme nejednu noc a najednou jsem tím, kdo jim přikazuje, že mohou maximálně na dvě piva a spát. Je to docela nevděčné a kdo si to nevyzkouší, nemůže na trenéra v krajské lize nadávat. Co se týče děvčat, je to reprezentace, výběr těch nejlepších z České republiky. Je to odpočinek od chlapů v tom smyslu, že si holky chtějí nechat poradit, na všechno se ptají a člověk tam vidí posun. U chlapů je to krajská soutěž, všichni si myslí, že hokej už hrát umějí a dělají to nejlépe. Někdy je to s chlapy těžké.

Děvčata hrají soutěž v týmech s klukama. Máte možnost je sledovat? Jak se dává reprezentace dohromady?
V září jsme měli velký kemp, kdy bylo ve třech ročnících nějakých pětašedesát děvčat. Udělali jsme nějakou selekci a navíc máme každý měsíc akci. Holky si zveme, sledujeme internet, voláme si s děvčaty, s trenéry. Hlavní trenér Heindl trénuje Příbram a má tam u sebe pět holek, takže o nich ví. Další hrají za dorostence či starší žáky proti němu. Další děvčata potkávám na jihu Čech. Sledujeme, jak se jim dařilo o víkendu, posílají nám tréninkové deníky. Přehled o nich máme dobrý. Je ale škoda, že se v Čechách nedává děvčatům větší prostor. Hraje se až příliš na výsledky a když děvčata přijdou na mezinárodní úroveň, tak ztrácejí.

Podle Vás by bylo lepší, aby hrály soutěže například krajské výběry děvčat a podobně?
Určitě ano. Něco kolem toho padlo. Měly by se udělat VTM týmy děvčat, které by mohly hrát klidně i proti stejně starým klukům. Aby byl obrázek, jak na tom jsou. Když holka hraje v soutěži proti klukům o dva roky mladším, tak ti z ní mají respekt a ona si může dovolit, co chce.

V čem jsou lepší děvčata a v čem kluci?
Holky si nechají více poradit a jsou chápavější. U kluků je práce s kategorií 16 až 18 let nejtěžší, zajímá je plno jiných věcí než hokej. Na každou kategorii se musí hledět jinýma očima.

Říká se, že parta kluků drží více pospolu než u děvčat. Jak to vidíte u hokeje?
Než jsem přijel na první sraz, tak jsem měl vždy v kategorii dvě až tři děvčata. Teď tam bylo pětadvacet holek, ty dělaly různé testy a navzájem se povzbuzovaly. Až jsem si myslel, že jsem na zápase, jak si vzájemně fandily. Holky drží pohromadě víc, jsou citlivější. Když se některé něco stane, tak mají hned starost. Kluci drží pospolu hlavně ve chvílích, kdy je nějaký průšvih.

Jste u týmu děvčat první sezonu. Jak hodnotíte jejich výsledky?
Problém je, že se s děvčaty nemůže pracovat delší čas. Vždy přijedou na tři dny. Sehrajeme nějaký zápas či turnaj a zase jedou zpět do klubu. Výkonnost se u nich zvedá, ale je třeba větší konkurence a aby nad sebou cítily tak trochu bič. Když už jsou v reprezentaci, aby více makaly. Ale po pravdě musím říci, že jsem si nemyslel, že by kvalita dívčího hokeje mohla být tak vysoká.

Vidíte talenty mezi děvčaty i na jihu Čech?
Jsou tady šikovné holky, ale jsou ještě mladší. Ale ty ve věku 16 a 17 let nedokáží udržet výkonnost a je to bohužel tím, že je kluby posílají hrát do kategorie o dva roky mladší. Chtělo by to děvčatům pomoci po svazové linii.