Jak hodnotíte vaše dosavadní účinkování ve druhé nejvyšší soutěži?
Pochopitelně spokojeni být nemůžeme. Každý, kdo v této organizaci pracuje, tak si naše postavení představoval asi trochu jinak. Já osobně jsem hodně překvapený tím, jak je první liga těžká. Myslel jsem si, že to bude mnohem příjemnější, abychom si více zahráli a měli z hokeje mnohem lepší pocit. To když mluvím za sebe.

Kvalita první ligy je vyšší, než jste čekali?
Hokej je v první lize hrozně těžký a urputný. Kromě Mladé Boleslavi tam vidím všechny týmy na stejné úrovni. Hrají podobný hokej. Hokejové kvality tam tolik není, ale je nahrazena bojovností a urputností. V tom máme rezervy, abychom tyto soupeře mohli pravidelně porážet. Nastupují tam sice neznámí kluci, které jsem v životě neviděl, ale musím uznat, že jsou to dobří hokejisté. Jsou to borci, kteří hrají první ligu třeba pět šest let a rozhodně to nejsou nějací zoufalci, které bychom měli přejet. Kolikrát nás přehrávají i hokejovostí, která by měla být na naší straně.

Máte recept, jak tuto situaci zlepšit?
Situace není jednoduchá. Musíme se podívat na to, co s tím můžeme udělat. Brzy za námi bude polovina soutěže a tu druhou polovinu musíme odehrát výsledkově úplně jinak. Byla tam řada zápasů, ve kterých jsme tlačili na jednu branku, ale přesto jsme je prohráli. Musíme zlepšit výsledky, abychom se posunuli na příčky, které zajišťují play off.

Jen velice málo se vám daří bodovat na hřištích soupeřů. Je v první lize velký rozdíl hrát doma a venku?
Hlavně naši mladí kluci, kteří toho ještě nemají tolik odehráno, tak mají venku trochu svázanější ruce. Nedovolí si toho tolik jako doma, kdy se dokáží před domácím publikem vyhecovat. Mně osobně se třeba hraje venku o něco lépe než doma.

Bez bodů z venku ale posun v tabulce čekat nemůžete.
Z ledu soupeřů musíme začít vozit body. Hrajeme tam dobré zápasy, ale úplně zbytečně je ztrácíme. Potřebujeme se naučit si v těchto utkáních najít cestu k vítězství a odehrát je chytře. Jako naposledy v Litoměřicích, kde jsme vyrovnali na 2:2, ale pak jsme si nechali dát nesmyslný gól na 2:3 v době, kdy jsme měli výsledek držet a hrát takticky na bod. Vždycky, když se hraje dobře dozadu, tak se otevírají větší možnosti i dopředu. Takovýhle zápasů jsme ztratili strašné množství a mohli jsme mít mnohem více bodů.

Kde je hlavní příčina těchto nezdarů?
Hodně doplácíme na nezkušenost našeho týmu. Nesouhlasím s tím, že mužstvo málo bojuje. V týmu jsou dobří kluci, kteří to mají v hlavě srovnané, ale většina z nich je ještě na začátku kariéry a musí se naučit, jak pracovat každý den. Dobré věci z tréninku poté přenést do zápasu. Za to jsme placeni. Za zápasy, a ne za tréninky. Přitom tréninky máme fantastické. Takhle jsme netrénovali snad ani loni. Bohužel trénink nedokážeme přenést do utkání. To je jeden z našich velkých problémů, na které se musíme zaměřit.

Prakticky celou kariéru jste odehrál v NHL nebo české extralize. Je velký rozdíl mezi zázemím stadionů těchto prestižních soutěží a první ligou, kterou hrajete letos?
Je to samozřejmě obrovský rozdíl. Nečekal jsem ale žádný zázrak a přibližně jsem věděl, jak stadiony budou vypadat. Rozhodně si na nic nestěžuji. Každý tým má takové zázemí, na jaké má peníze. Jsou to malá města, která to tam dávají dohromady, jak mohou. Hrají tam, kde hrát mohou. Snažím se proto apelovat na naše mladé kluky, aby si vážili podmínek, které mají tady, když vidí, kde hrají ostatní týmy. Máme pro první ligu ze všech účastníků jasně nejlepší podmínky. Co se týká tradice i zázemí.

Kromě toho máte i postupové ambice?
Nejvyšší ambice možná nemáme teď hned, ale rozhodně se s nimi počítá v nejbližší budoucnosti. Vtloukám mladým klukům do hlavy, aby si vážili zázemí, které je tady na úrovni týmů NHL. Mají reprezentační maséry, kteří jim vytvářejí komfort, jaký by těžko hledali, kdyby hokej v Budějovicích neexistoval. Hráli by někde v Berounech, Benátkách nebo Kadaních přesně v podmínkách, o kterých jsme mluvili.

Vnímají mladí hráči tyto vaše dobře míněné rady?
Musí si vážit podmínek, které tady mají, a odevzdat toho na ledě dvakrát tolik, aby měli možnost tady zůstat. Protože tady zatím není moc kluků, kteří by z fleku mohli hrát extraligu. Musí se teprve vypracovat, aby ji jednou mohli hrát. Aby první liga nezůstala jejich výkonnostním stropem. To je musí hnát dopředu. Za podmínky, které jim klub vytváří, mu však musí na druhou stranu také něco splácet.

Řešíte jako jeden ze spolumajitelů klubu také mimohokejové záležitosti, nebo to necháváte na svých kamarádech?
Kluků je dost, aby chod klubu zvládali. A zvládají ho velice dobře. Odvádějí výbornou práci. Jednou za dva týdny máme společná sezení, kde řešíme běžnou agendu klubu. Jak marketingové věci, tak i sportovní. Zatím se pohybuji na sportovní straně, ke které si řeknu své. Snažíme se z toho vyvodit nějaké závěry a někam se posunout.

S devátým místem v tabulce spokojeni být nemůžete. Souhlasíte?
Samozřejmě jsme zklamáni z toho, jak nám to nejde. Dobře víme, že podpora od lidí nebude věčná. Vím, že v kabině sedí výborní kluci a dělají maximum, aby se hrálo dobře. Už jenom kvůli tomu, kolik chodí lidí a jak nás podporují. O to více nás všechny mrzí, když výsledky nepřicházejí takové, jaké jsme si sami představovali. Musíme se vyvarovat hloupostí, které děláme za nerozhodného stavu. Prohráváme zápasy zbytečnými chybami, ale znovu se vracím k tomu, že ty chyby pramení z hokejové nezkušenosti a určité naivity. Potom už to nejsme schopni zvrátit na naši stranu. Asi nikomu nebudeme dávat hodně gólů. Je třeba mít pokoru k soupeřům, mít dobrou defenzivu a vyhrávat klidně na malý počet gólů, protože jinak body dělat nebudeme. Skladba kádru se asi moc měnit nebude a těžko přivedeme nějaké technické hokejisty. Těžko budeme na ledě něco extra vymýšlet. Budeme hrát s tím, co máme, a věřit, že tvrdou prací to otočíme na naši stranu.

Nezalitoval jste někdy, že jste aktivně vstoupil do obrody hokeje v Budějovicích?
To není lehká otázka. V hlavě to mám ale jasné a musím říct, že nezalitoval. Chtěl jsem se na tom podílet. Spíše mě mrzí, že jsem se nechal přemluvit k tomu, abych týmu ještě pomohl na ledě a v kabině. Mrzí mě, že si hokej neužívám tak, jak bych si ho užívat chtěl. Není to tak, že bych si jenom někam chodil zahrát. První liga je těžká a mrzí mě, že radost z hokeje nemám takovou, jak bych si představoval. Někam jsem se za kariéru posunul, její závěr chci dohrát doma, ale není to podle mých představ. O to víc je to pro mě frustrující. Čekal jsem, že soutěž bude snazší a více si zahrajeme.

Rozdíl mezi extraligou a první ligou tak podle vás není až tak velký?
Nevidím nějaký úplně zásadní rozdíl mezi  oběma soutěžemi. V extralize je pouze více kvalitnějších hráčů, kteří některé situace dokáží vyřešit přihrávkou a jsou chytřejší. První liga je těžší v bojovnosti a urputnost, té hokejové kvality tam přece jen tolik není. Když se ale  poskládá mužstvo z dobrých hokejistů, jako má třeba Mladá Boleslav, tak dokáží tu urputnost přehrát hokejovou chytrostí. Dávají plno gólů, a to se potom zase jinak hraje. U nás tvůrců hry moc nemáme, což je věc, která mě osobně trochu limituje v tom, abych si hokej více užíval. Nemá cenu se tím ale nějak moc zabývat. Je to tak, jak to je. Musím týmu odevzdat maximum a uvidíme, jak to bude dál. Jestli vůbec ještě příští rok budu hrát.

Na ledě se vám až tolik nedaří, na druhou stranu vás může těšit až nevídaná přízeň fanoušků. Užíváte si to?
Klobouk dolů před našimi fanoušky, v jakém počtu chodí a že nás podporují, i když se nám zrovna nedaří. Moc si toho vážíme. Byl bych rád, aby věděli, že v klubu se pracuje na sto procent a nikdo tady nic nevypouští. Máme zodpovědnost nejen vůči našim partnerům, ale samozřejmě i vůči fanouškům. I když to možná někdy vypadá, že se nám nedaří a všichni neodvádí maximum, tak tomu tak není. Potřebujeme se chytit a začít si věřit, protože máme hodně kluků teprve na začátku své kariéry. Jakmile si začneme více věřit a budeme si na ledě pomáhat, tak není důvod, proč bychom neměli vyhrávat zápasy, které jsme doteď prohrávali. V tabulce bychom se tak rozhodně posunuli výš.