Ač jste obránce, závěr minulé sezony jste dohrával spíše jako zaskakující útočník. Neměl jste chuť zkusit to někde jinde, kde by byla větší šance prosadit se?
Je fakt, že v baráži jsem nastupoval tam, kde to bylo potřeba. Chybělo nám hodně útočníků, tak jsem zaskakoval i v útoku, ale hrál jsem i v obraně. Střídalo se to. V Motoru mi končila smlouva, ale měl jsem ještě opci na další rok, kterou klub uplatnil.
Takže jste o odchodu jinam ani neuvažoval?
Vůbec ne. Opce byla uplatněna a vzal jsem to, jak to je.
Jenže do kádru jste se opět nevešel a v létě jste tým musel znovu opustit.
Letní přípravu jsme měli individuální. S trenéry jsem mluvil a byli jsme na něčem dohodnuti. Věděl jsem, že o mě má zájem Havířov, kde jsem působil už v minulé sezoně. Dohodli jsme se, že pro mě bude lepší, když tam zase odejdu na hostování. S tím, že na konci ledna si mě Motor stáhne zpátky a na play off budu tady.
Zužování kádru přišlo velice rychle po pouhých třech týdnech na ledě. Nebral jste to trochu jako křivdu, že jste nedostal větší prostor poprat se o své místo v týmu?
Přišlo to rychle. To je pravda. Bylo to zhruba v půlce přípravy, což je na jednu stranu dobré, že se tým může utvářet směrem k sezoně tak, jak bude vypadat. Já jsem si zase stihl zahrát v Havířově nějaké přípravné zápasy a trochu si sednout se systémem mužstva. Do mistrovských utkání jsem tak šel připravený.
Zamrzelo hodně, že jste se v Motoru nevešel do kádru a vlastně třetí rok po sobě jste se nedokázal prosadit?
Takový je úděl hokejisty. Je to život a byl jsem na to připravený. V Budějovicích jsou velké ambice a jediný cíl je postup. Musíme respektovat to, co uznají trenéři za vhodné, že je nejlepší.
V Havířově jste strávil dva měsíce už před rokem. Byla výhoda, že jste šel do známého prostředí?
Určitě. Loni jsme měli podobnou dohodu, že se na konci ledna vrátím. Budějovice mě nakonec odvolaly ještě o něco dříve, protože měly zraněné hráče. Vrátil jsem se v polovině ledna, takže jsem byl v Havířově nějaký měsíc a půl.
Přemýšlel jste v létě i o jiné variantě, nebo byl ve hře pouze Havířov?
Věděl jsem, že Havířov má zájem. Jeho vedení se ozvalo několikrát během letní přípravy. Počítal jsem s tím a o další variantě jsem vůbec nepřemýšlel.
V Havířově jste dostal na ledě hodně prostoru. Z vašeho pohledu to bylo vydařené angažmá?
Ano. Byl jsem tam maximálně spokojený. Hodně jsem hrál a chodil jsem na všechny herní situace, za což jsem maximálně vděčný, že jsem dostal takovou příležitost. Teď bych zkušenosti z Havířova chtěl uplatnit v Motoru.
Jaké jsou ambice Havířova v Chance lize?
Havířov šel do sezony s cílem postoupit do play off. Ten jsme splnili postupem do horní osmičky po základní části soutěže. Tím jsme dostali možnost hrát s lepšími soupeři. Další postupnou metou bylo šesté místo, abychom šli rovnou do čtvrtfinále play off a vyhnuli se předkolu. Ten Havířovští splnili také.
V utkání v Budějovicích jste dal gól a vypadal jste hodně namotivovaně. Měly pro vás duely proti mateřskému klubu větší náboj?
Jsou to zápasy, kdy nastupujete proti svým spoluhráčům a kamarádům. Mám v nich velkou motivaci ukázat se. Jsem rád, že jsem dal gól a strávil jsem na ledě hodně času. Každé utkání proti Motoru jsem si užil.
Platil jste vždycky spíše za defenzivního obránce, ale z Havířova jste si přivezl bilanci šesti gólů a jedenácti asistencí. Změnila se tam trochu vaše role?
Já bych o sobě nikdy netvrdil, že jsem defenzivní bek. Hodně vždycky záleží na trenérovi, jakou hráči přidělí roli. Pokud jsem byl na pozici mladého obránce, který nesmí dělat chyby, tak jsem se nemohl moc pouštět do útoku. Musel jsem to hlavně odbránit a hrát zezadu.
Na konci minulé sezony jste si vyzkoušel post útočníka. Nelákalo by vás to třeba do budoucna zkusit častěji?
Nebráním se ničemu. Byly to další zkušenosti. Pokud by mě trenéři znovu dali do útoku, tak jsem to schopný odehrát. Zhruba vím, co to obnáší. Neměl bych s tím velký problém.
Je velký rozdíl v systému hry mezi Motorem a Havířovem?
Systém hry je podobný. Liší se pouze v několika věcech v obranném pásmu. Ale dá se říct, že se moc neliší.
Havířovský zimní stadion působí starším dojmem. Jaké jsou na něm podmínky pro hokej?
Podmínky jsou úplně v pohodě. Je tam k dispozici posilovna, máte dostatečný prostor, kde se můžete rozběhat a rozcvičit. I když je to starší stadion, tak jeho zázemí není vůbec špatné. Naopak.
Je Havířov dobrá adresa také pro soukromý život? Bydlel jste na hotelu?
Ještě s jedním spoluhráčem jsme měli byt kousek od stadionu. To byla velká výhoda, protože pěšky jsem byl za chviličku na zimáku. To bylo dobré. Co se týká civilního života, tak toho v Havířově moc není. Jedna kavárna a jeden obchod. Z tohoto pohledu to bylo horší. Byl jsem tam však hlavně kvůli hokeji.
Havířov působí jako město trošku drsnějším dojmem než Budějovice. Máte podobnou zkušenost?
V Havířově jsou jiní lidé než v Budějovicích. To je pravda. Spousta jich maká v dolech a jsou na tom mentálně jinak. Hokej ale podporují a byl jsem tam spokojený.
Celkově tedy hodnotíte svůj pobyt v Havířově jako vydařený?
Hlavně jsem neměl moc na výběr. Jako hokejista se musím zadaptovat tam, kde zrovna hraji. Ale zvykl jsem si rychle a bylo to v pohodě.
Vadila vám větší vzdálenost od domova? Doma se cítíte stále ještě v Hodoníně, odkud pocházíte, nebo už spíše v Budějovicích?
Doma jsem pořád v Hodoníně, kde mám celou svou rodinu. Ale domov a zázemí si udělám také všude, kde hraji hokej. Havířov je sice daleko z Čech, ale v Chance lize je spousta moravských klubů, ke kterým to není na cestování až tak náročné. Horší je druhá strana republika. Litoměřice, Ústí nad Labem, Chomutov nebo Sokolov. To jsou pořádné dálky a na zápas jsme jezdili celý den. Ale s tím se nedá nic dělat.
Už několikrát jste se musel za hokejem stěhovat prakticky ze dne na den. Co všechno to pro vás obnáší?
Není to jednoduché. Bývá to skutečně ze dne na den, kdy si musím sbalit úplně všechny věci a nandat je do auta. Naštěstí auto mám a docela velké, takže toho do něj hodně nacpu. To je výhoda. Legrace to ale není. Během jednoho dne se musíte sbalit a druhý den ráno už být v jiném městě na tréninku. Přesuny jsou to rychlé a není jednoduché dát všechno honem do pořádku. Ale takový je úděl hokejisty.
Máte přítelkyni, nebo někoho jiného, kdo s vámi musí takové rychlé přesuny sdílet?
Momentálně jsem sám, což je z tohoto pohledu výhoda. Ve dvou by to bylo složitější. Nemusím se ohlížet na přítelkyni, ani na nikoho jiného. Nemám ani psa, takže se během chvíle mohu přesunout kdykoliv a kamkoliv.
Dohoda zněla, že se na konci ledna vrátíte do Motoru. Jste rád, že jste zase zpátky? Nebo byste třeba v Havířově raději zůstal až do konce sezony?
Věděl jsem delší dobu, že se budu vracet. Počítal jsem s tím a byl jsem na to nachystaný. Existovala i možnost, že bych v Havířově zůstal a neměl bych s tím vůbec žádný problém. Ale tady nejde o to, co chci já, ale co chce klub, který vlastní má hráčská práva.
Komunikovali jste v průběhu vašeho hostování s trenérem Motoru Václavem Prospalem nebo s někým z vedení klubu?
Vždycky, když jsme proti sobě hráli, tak spolu mluvili trenéři obou týmů, takže o mně věděli všechno. Ale já osobně jsem s trenéry nemluvil.
První zápas po vašem návratu jste odehrál proti Chomutovu, který jste vyhráli 4:3, přestože jste už 0:3 prohrávali. Byl to povedený návrat?
Bylo to příjemné. Do Chomutova přišlo hodně nových hráčů, kteří se chtěli ukázat. Byl to těžký zápas, prohrávali jsme, ale naštěstí jsme to otočili. Jsem hrozně moc rád, že můj první zápas po návratu byl vítězný.
Možná částečně také díky marodce v obranných řadách, ale od svého příchodu z Havířova jste nevynechal jediný zápas. Je příjemné, že jste hned našel pevné místo v základní sestavě?
Jsem vděčný za každou minutu strávenou na ledě. Užívám si to. Těší mě, že mohu být součástí týmu, který vyhrál s velkým náskokem základní část první ligy a hraje v parádní atmosféře. Je to super.
V Havířově jste byl jedním z klíčových obránců. Má to pozitivní vliv na vaše sebevědomí na ledě?
Musím říct, že je to hodně o hlavě. V Havířově jsem byl pořád na ledě a sebevědomí mi šlo určitě nahoru. Cítím se jistější na puku a celkově si víc věřím.
Zápasy v závěru dlouhodobé části už trošku postrádaly náboj. Těšíte se na vrchol sezony, kterým bude play off?
Play off bude něco úplně jiného. Bude se hrát o všechno. Těší se na něj každý z nás. Chceme, aby to už začalo.
