Od myšlenky mě neodradily ani ocelově šedivá obloha a nepříjemný chladný déšť, který město u rybníka Vajgar zaléval už od časného nedělního rána.
U Baráčnické rychty v ulici Na příkopech bylo veselo už dávno před jednou hodinou odpoledne, kdy masopustní průvod vyrazil do města.

Na sebe jsem oblékl historický kostým a hned po pár krocích v průvodu jsem si gratuloval. Deštík totiž nehodlal ustat, ale když jsem se rozhlédl, zjistil jsem, že to trápí nejspíš jenom mě. Rozjařené masky tančily a zpívaly společně s kapelou Ukrutanka, která se veselila v čele průvodu, hned za dvojicí, která nesla basu na její poslední cestě. Ani Hradečáci bez masek postávající na chodnících, si tu a tam neodpustili podupnout si do rytmu lidových písniček.

Na malou chvíli se náš průvod zastavil před kulturním domem Střelnice na Masarykově náměstí. Divákům byly představeny některé zábavné masky, například rozjařený žokej Váňa nebo medvěd z Ruska. A notovalo, tančilo a veselilo se dál.

Protože po masopustních radovánkách následuje čtyřicetidenní půst, museli si všichni na poslední chvíli užít jídla i pití dosytosti. I kolem mně se potulovalo několik lahviček a placatic s libě vonícím obsahem, ale já se mohl jenom dívat z dálky.

Když jsme dorazili na náměstí Míru, shromáždili se všichni kolem malého pódia u sousoší Nejsvětější Trojice. Z něj přivítal všechny maškary i diváky starosta města Stanislav Mrvka. Po krátkém proslovu předal slovo kapele, takže jsme mohli tancovat dál. Ani ten déšť už nevadil.

Program, který masopustní průvod doprovázel, obsahoval například soutěž v pití piva. Necelá desítka soutěžících musela nejprve sníst celou jitrnici a hned nato vypít půllitr točeného piva. Nejvíc přihlížejících fandilo jediné zástupkyni něžného pohlaví, která se do soutěže přihlásila.

V souladu se starodávnou tradicí, při které maškary při procházení ulicemi měst a vesnic dostávaly od přihlížejících nejrůznější dobroty, uzené maso, pivo a pálenku, se mohli občerstvit i Hradečáci. Tady už jsem neodolal ani já. Uzené maso a jitrničky prostě lákaly a sváděly.

Hradecký masopust oficiálně skončil tradičním pochováním basy. Neoficiálně se potom, také v souladu s tradicí našich dávných předků, táhl ještě do pozdního odpoledne a večera. To už ale maškary seděly u piva v teple.