Důstojné oslavy jsou završeny opětovným setkáním dvou českých velikánů: všestranně nadaného génia Járy Cimrmana a vynálezce Františka Křižíka.

Oba se setkali v Jindřichově Hradci při projektu elektrifikace města. Cimrman tehdy vytušil svou příležitost, aby Křižíkovi nabídl, doslova vnutil, svou járovku, o jejíž patentovou ochranu marně usiloval. Křížík následně podlehl jeho nátlaku a svolil, že Jindřichův Hradec prozáří dosud nevyzkoušené osvětlovací těleso.

"Pokud chcete být účastníky zatím neobjeveného cimrmanovského příběhu, můžete se vyzbrojit štětci a tuto neděli, tedy 5. srpna, od 14.00 dorazit na zámecký mlýn (vstup z nádvoří pivovaru za Domem gobelínů). Bude se tam malovat na velká plátna a fantazii se meze nekladou. A kdo ví, možná se obraz později objeví i na věži," zve za pořadatele z Jindřichohradecké kulturní společnosti Sabina Langerová.

Nachýlil se památný den, kdy se mělo, za velké slávy, rozzářit město v noci, stejně jako ve dne. Nerozzářilo. Cimrmanovy járovky jen líně vzplály mdlým světélkem, aby vzápětí prskly a zhasly. Cimrman, při vědomí svých minulých nezdarů, měl, jako vždy, svůj fíbrový kufr sbalený. Využil černočerné tmy a zmatku a jal se po anglicku mizet. Popletl si ale původně zamýšlený kurs na Kaproun, kde už to po svém vyhození z vlaku znal…

Na zámeckém mlýně, kde Křižík nechal vybudovat malou elektrárnu, protože příliš nedůvěřoval – a jak se ukázalo, zcela správně – Cimrmanově járovce, právě probíhala zkouška zajímavé kineze. Desítky dobrovolníků se sešly v 1. patře, aby na instalovaná plátna vrhlo své pocity z nadcházejícího historického okamžiku. Cimrman se v noční tmě zmocnil několika těchto prostěradel a utíkal s nimi na nedalekou věž, kde je svázal a vrhl dolů do temné propasti. Ještě předtím zavěsil na konec svůj kufr.