Kino Střelnice loni omezilo promítací dny, takže jej navštívilo o třetinu diváků méně, tedy místo 33 tisíc v roce 2008, jen 22 tisíc. Proto také poklesla tržba, a to o 700 tisíc korun. Průměrná návštěvnost na jedno představení se však příliš nezměnila a stále se pohybuje kolem padesátky diváků.
Jak hodnotí výsledky statistiky šéf Kulturního domu Střelnice Radim Staněk a co je naopak letos v plánu?

Statistika jsou jenom čísla, která bez vysvětlení lidem moc neřeknou, takže jak hodnotíte loňský rok vy?
Určitě byl přínosný a šetření nákladů nepoznamenalo návštěvnost. Hospodářská krize se u nás loni neprojevila, nebyl nával, ale ani takzvaně průšvih . . .

O půl milionu korun ale narostly tržby ze sálu, co bylo příčinou?
Pokud jde o sál, tak byl loňský rok úspěšný. Pravdou ale je, že se promítnul i fakt, že se město stalo plátcem DPH, takže nájemné vzrostlo o 19 procent. Návštěvnost ale byla vyšší. Úspěšná byla divadelní představení v předplatném skupiny A, na která byl průměr návštěvnosti 411 diváků, což je vzhledem ke kapacitě sálu s 550 místy super. Kdysi na ně chodilo kolem sta až sto padesáti diváků . . . Úspěšné jsou také nedělní Senior kluby, které si starší generace moc chválí. Tam byl průměr 140 návštěvníků na pořad. A pak jsou tady pohádková představení pro děti. Návštěvnost 250 lidí je opravdu velmi slušné číslo. Je fajn, že lidé nejsou v neděli odpoledne líní a přijdou, je to až obdivuhodné. Děti chodí krásně oblečené, prostě jako do divadla.

To byl tedy loňský rok. A co chystáte pro ten letošní? Dojde třeba ke slibované digitalizaci kina?
Zastupitelé schválili letošní rozpočet, takže dojde k výměně sedaček za pohodlnější a provede se digitalizace kina.
Bude to znamenat, že filmy už nebudou promítány z celuloidového pásku, ale z pevného nosiče a digitálního projektoru. Nosič přitom může mít podobu třeba docela malé flashky, je jich spousta druhů. Bude možnost promítat 3D filmy a budou tady k dispozici potřebné brýle. Zatím ale sbíráme informace a sondujeme po okolí.

Zajímavá je třeba i možnost přímých přenosů – sportovních, ze světových oper či podobně. Přístroje na to tady budou, ale je to finančně náročná záležitost, lístek by stál minimálně 350 korun.

Co bude digitalizace kina znamenat v praxi? Na jak dlouhou dobu se třeba kino zavře? A hlavně, už se třeba ví, kdy k tomu dojde?
Zatím to vypadá, že odstávka bude tak čtrnáct dní, což znamená asi osm představení, což určitě není pro diváky nijak tragické. Dojde k tomu buď o prázdninách nebo v září až říjnu. Záleží to totiž na vypsání grantu od ministerstva kultury, nyní se očekává třetí vlna.

Granty jsou jistě přínosná, leč pro normálního člověka, který do toho takzvaně nevidí, trochu složitá záležitost. Když jsme se naposledy bavili o plánech a záměrech s kinem, bylo ve hře třeba i zateplení, kinosál se měl stát multifunkčním zařízením i pro malé scény. Co z toho nyní tedy platí?
Zateplení i to ostatní zatím padá . . .

Čeká kino, kromě zmíněné digitalizace a pohodlnějšího sezení, nějaká obsahová či jiná změna?
Zůstaneme sice u profilu čtyř promítacích dnů, ale filmy by se od premiéry mohly hrát mnohem dřív. Ale je to samozřejmě o výši vstupného.

Finančně úspěšnější byl loni společenský sál. Jaké máte tady plány?
Co se týče divadla, tak opět uvedeme České nebe, tedy hru od Cimrmanovců, na níž byly vstupenky loni vyprodány během dvou hodin.
Slíbili jsme to těm, na něž se tehdy nedostalo, proto ji uvedeme ještě jednou a snad se dostane i na další.

A co nějaká zajímavá představení v rámci předplatného? A nejlépe takzvaně „blízkého druhu“?
V březnu se třeba uskuteční koncert jazzové zpěvačky Elizabeth Lohninger s kvartetem . . .

Ale je pravda, že jasno máme tak na půl roku dopředu, vidět dál prostě nejde.