Z původních členů tu dnes najdete Kláru Klímovou (zpěv), Báru Chovítovou (elektrická a akustická kytara) a Terku Chovítovou (klávesy, zpěv, djembe). Sestavu nyní doplňuje Jan Koronczi (bicí), Vojta Fáber (basová kytara) a Ondra Pojezdný (elektrická kytara).
Na otázky odpovídala celá kapela společně.

Kdy vaše kapela vznikla?
Naše kapelka vznikla na podzim 2005 v Základní umělecké škole (ZUŠ) Jindřichův Hradec. Nebyl to ten klasický případ, kdy se pár kamarádů sejde na pivu a rozhodnou se, že založí kapelu – my jsme byli poskládáni dohromady jaksi uměle, neznali jsme se. Prvních pár koncertů jsme odehráli ještě jako soubor ZUŠ a v roce 2007 jsme se osamostatnili. Od té doby jsme odehráli několik koncertů v DDM J. Hradec, v Lucky Pery či na Pivních slavnostech v Kunžaku. Samozřejmě jsme se v průběhu let potýkali s množstvím problémů: neshody uvnitř kapely, hledání vhodné zkušebny, a nejbolestivější byl vždy proces hledání nového člena kapely. Doufáme, že naše současné složení a atmosféra v kapele nám na nějaký ten čas vydrží, protože to vypadá, že jsme konečně vykročili správným směrem.

Jaké byly začátky vašeho hraní?
Měli jsme štěstí, že jsme začínali pod křídly umělecké školy a měli vedení. Naším kapelníkem byl pan učitel Jiří Fryč, který nás perfektně připravoval a náš rozjezd byl až překvapivě snadný a rychlý.

Vidíte rozdíly mezi současnou hudbou oproti té v začátcích?
Určitě. Úplně na začátku jsme se samozřejmě museli přizpůsobit umělecké škole, ale teď, když fungujeme nezávisle, můžeme si písně vybírat podle svého gusta. Největším rozdílem ale asi je, že začínáme s vlastní tvorbou. Asi každý z nás na sobě v průběhu let pozoroval určitý pokrok, zlepšení, ať už v samotné technice hraní nebo v projevu na pódiu.

Hrajete pouze rock?
Je nás šest a nemáme všichni úplně stejný vkus. Rock je nám všem asi nejbližší, ale rádi zabrousíme i do jiných stylů. Stačí se podívat na náš repertoár, kde si každý pokusil prosadit tu svou, výsledek je velmi pestrý.

Texty píšeš především ty, Kláro, kde bereš inspiraci?
Zatím nemáme příliš vlastních věcí. Nemám žádný konkrétní zdroj inspirace pro psaní textů. Vycházím většinou z hudby, na kterou skládám, snažím se zachytit její atmosféru a pak vybírám slova, která ji nejlépe vystihují. Nevyjadřuju přímočaré myšlenky, spíš takovou směs pocitů, náznaků, obrazů . . . A mám pocit, že výsledek je někdy až příliš komplikovaný a nesrozumitelný. Budu na tom muset zapracovat.

Je vaše hraní výdělečnou činností?
My jsme především rádi, když si někde můžeme zahrát a když je nám k dispozici kvalitní aparatura a zvukař. Finanční odměnu bereme zatím jako nadstandard a až na pár výjimek jsme vždy vystupovali bez honoráře.

Kde nejčastěji koncertujete a jaká generace lidí se na vašich koncertech nejčastěji objevuje?
Zatím jsme hráli pouze v Hradci a jeho okolí, ale chtěli bychom se podívat i jinam. Co se týče posluchačů – každé ucho se počítá.

Kolik času vám kapela zabere?
Jak komu, jsou koně tažní a koně chovní.

Co říkáte na hudební soutěže?
Záleží na typu soutěže. V některých komerčních soutěžích se ztrácí muzika. Co se týče nás, radši vyrazíme na nějaký ten koncert nebo festival, než na soutěže… A pak - hudba má lidi spojovat, což je na soutěžích obtížné, protože úspěch jednoho znamená neúspěch druhého.

Jak vidíte ostatní jindřichohradecké kapely?
S těmi, které známe, vycházíme dobře – vždyť muzikanti musí držet při sobě. Rozhodně s nimi nesoupeříme, naopak, dobrou muziku umíme ocenit a vždycky máme radost, když si nás někdo pozve na společný koncert, tak jako to udělali například 4EVER nebo Idiot Princip.

Máte nějaké zkušenosti s hudbou již z mládí?
Jmenujeme se RockKIDS.

Plánujete nějakou společnou desku?
Jistě, pracujeme na tom. Své zkušenosti s nahráváním desky už máme, v červnu roku 2006 jsme nahráli demo několika převzatých písní ve studiu Hacienda Miloše DoDo Doležala v Žirovnici. V současné době máme hotové tři vlastní skladby, ale do studia bychom chtěli přijít minimálně s pěti, takže nějaký čas to ještě potrvá.

Co říkáte na hudební showbyznys?
To je svět, který je nám na míle vzdálený. Každý z nás si o něm asi myslí své, ale jako kapela zatím rozhodně nemáme ambice dělat „díru do světa“. Naší prioritou jsou prozatím především hudební kluby, možná v budoucnu nějaký ten hudební festiválek. Dobře víme, že pokud bychom se chtěli v současném českém či dokonce zahraničním showbyznysu prosadit, těžko nám k tomu bude stačit jen kvalitní muzika a nadšení pro věc.

Co byste vzkázali čtenářům Deníku?
Rádi bychom je pozvali na některé z našich vystoupení, o kterých se dozví na našich webových stránkách.

Lucie Schmiedová