Nucené vypuštění Vajgaru ošidilo Zámecký mlýn o jednu z atrakcí

„Podle ohlasu návštěvníků, kteří se letos rekrutovali ponejvíce z řad tuzemských turistů, nabídkou velmi zajímavá. Podle členů pořádajícího občanského sdružení Jindřichohradecká kulturní společnost návštěvnicky pouze průměrná,“ informoval za sdružení Jiří Langer.
Za dobu více než čtyř měsíců navštívilo letos tento ojedinělý historický objekt necelých šest tisíc návštěvníků. Není to sice málo, ale o vzestupu návštěvnosti se mluvit rozhodně nedá.

Elektrárna stojí

„Návštěvnost zřejmě nerostla oproti loňsku také z důvodu, že vzhledem k vypuštěnému rybníku Vajgar nemohla být v provozu Křižíkova elektrárna, která je velkým lákadlem turistů. Ti se museli spokojit pouze s projekcí krátkého filmu, který historii a současnost tohoto díla přibližuje,“ řekl Langer.
Po celou výstavní sezonu nabízelo každé ze čtyř podlaží ojedinělé, umělecky velmi zajímavé výstavy. Kromě dvou menších stálých expozic věnovaných Františku Křižíkovi a textilnímu výtvarníkovi Josefu Müllerovi to byla výstava největšího leporela na světě Dějiny českého udatného národa od Lucie Seifertové. Ta byla doplněna o háčkované dějiny novobystřické výtvarnice Lenky Šátkové.
„Značnou část prostoru jsme věnovali textilním výtvarníkům. Návštěvníci se tak seznámili s plastikami a šaty z papíru. S tapisériemi Svatopluka Krotkého a rozevlátými textilními obrazy Evy Galové,“ sdělil Langer.
Další výstava se věnovala vzácné fauně a floře zatopených lomů Jesenicka. Suterénní prostor mlýna vyplnila expozice klikovské keramiky, vybraná z letošního mezinárodního sympozia.
„Již čtvrtým rokem byla součástí některých prohlídek ukázka ručního tkaní s výkladem. Od letoška je muzeum vybaveno projektorem a návštěvníkům se promítají filmy zaměřené na vystavované exponáty,“ dodal Langer.
V příštím roce chtějí provozovatelé přilákat daleko více turistů a také i více zájemců z řad místních obyvatel.