„Osobně jsem se s Janem Zrzavým setkala pouze jednou a jen tak letmo. Jeho dílo mám však velice ráda. Navštívila jsem takřka všechny jeho výstavy, které se u nás konaly,“ řekla přednášející Jitka Měřinská. Jedna z autorčiných knih se jmenuje Janu Zrzavému s láskou a v devíti kapitolách zde na výtvarníka vzpomínají jeho příbuzní a přátelé. Druhá kniha nese svůj obsah již na titulní stránce, Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého. Obě knihy vydala Společnost Jana Zrzavého.
„K ilustrační tvorbě přivedl malíře nakladatel Otakar Štorch – Marien. Ten kolem sebe soustředil nejen nejvýznačnější literáty, jako například Vítězslava Nezvala, Viléma Závadu, Jaroslava Seiferta, ale také vynikající výtvarníky té doby. Byli mezi nimi Jan Zrzavý, František Muzika, Josef Šíma, Emil Filla, Toyen a mnoho dalších,“ informovala Měřinská.
Právě Štorch – Marien, kterému se za pouhých 15 let existence jeho vydavatelství Aventinum podařilo vydat víc než 700 titulů o Janu Zrzavém řekl: „Je to kouzelník, který umí namalovat duši.“ Knihy vydané v Aventinu musely mít vždy vysokou literární, ale i výtvarnou hodnotu.
„Otec Jana Zrzavého byl řídící učitel v Okrouhlici a Janovu zájmu o malířství příliš nepřál. Chtěl, aby všechny jeho děti byly dobře zajištěny. Jan byl poslán studovat na obchodní akademii,“ řekla Jitka Měřinská.
Z matčiny strany byli ale v příbuzenstvu výtvarníci a také Jan za nějaký čas dosáhl svého a stal se malířem. Mezi jeho velké přátele patřil Bohumil Kubišta a místem, kam se často vracel, byl Krucemburk a další místa Vysočiny. Náměty čerpal i ze svých cest po Evropě.
„ Od třicátých let spolupracoval Jan Zrzavý s Národním divadlem a vytvořil mnoho scénografických návrhů. Ke konci svého tvůrčího období se vrací ke krajinomalbě a náboženským motivům. Podle svého přání je Jan Zrzavý pochován v Krucemburku,“ dodala na závěr Měřinská.