Je to můj nejtlustší román, říká s nadsázkou. Právě za Rybí krev, love story od Temelína z 80. let, získal nyní Jiří Hájíček nominaci na cenu Magnesia Litera. V dětské kategorii pak může bodovat hravá knížka Rostlinopis, kterou vydalo táborské nakladatelství Baobab. Poroty vybraly z více než tří set knih, jež se do soutěže přihlásily, 24 titulů. Vítěze pořadatelé vyhlásí ve středu 24. dubna na Nové scéně Národního divadla v přímém přenosu ČT.

Jiří Hájíček má již Literu v kategorii próza z roku 2006 za román Selský baroko. Letošní nominace ho potěšila. Kniha vychází ze skutečných událostí. „Zaměřil jsem se při psaní hlavně na postavy a taky na reálie dob," popsal 45letý  rodák z Českých Budějovic, jehož nový román zvítězil i v anketě Deníku o Jihočeskou kulturní událost roku.

Rybí krev je příběhem rozpadu jedné rodiny a vesnice na přelomu 80. a 90. let. Během bourání obcí kvůli stavbě Temelína se odvíjí příběh Hany, která se po 15 letech v cizině vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy. Románem pokračuje spisovatel ve své linii venkovských próz, k nimž se řadí povídky Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko. „V Rybí krvi je vypravěčská poctivost, autor si drží své silné jihočeské, venkovské téma," míní Pavel Mandys ze sdružení Litera.

Román Rybí krev od Jiřího Hájíčka.Jiřího Hájíčka potěšily ohlasy některých pamětníků vysídlování vesnic a reakce čtenářek – jeho vrstevnic, protože román zároveň trochu vypráví i o jeho generaci. „V Selským baroku jsem se věnoval sedlákům a kolektivizaci. V nové knížce je podobná vazba k rodné hroudě a to, že lidé opouštěli své domovy. Zajímá mě vztah člověka k domovu, k chalupě, ke krajině a říkám si, kam až je to zdravé a kdy už je člověk příliš připoutaný," řekl spisovatel.

Zajímavé okolnosti má nominace druhého z jihočeských titulů. Baobab totiž před měsícem své knihy ze soutěže stáhl. Protestoval tak proti tomu, že cena v dětské kategorii dostala jméno po Lucii Seifertové – spisovatelce a manželce nakladatele Petra Prchala, jenž kategorii sponzoruje. Ten nakonec od názvu ustoupil a Táborští své tituly do soutěže vrátili. „Jsem ráda, že to takhle dopadlo, nejlépe, jak mohlo. Jen mě trošku mrzí, že celá kauza vznikla," hodnotí Tereza Horváthová z Baobabu.

Rostlinopis má podtitul Podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa. Dle Pavla Mandyse netradičně propojuje naučnost s fantazijně – beletristickou rovinou. Upozornil
i na ilustrace Alžběty Skálové. „I díky nim se děti se něco dozvědí, ale hravým způsobem."

Děti třeba zjistí, kdo vypěstoval mandarinku bez pecek, nebo zda nejdražší kávu kakají cibetky. Jiří Dvořák je podle Horváthové precizní  a výjimečný autor, který rozumí světu přírody a zároveň výborně píše, střídá polohy od vědeckého textu až po poezii. Má široký záběr. „Skvěle formuluje, děti i my jsme si ho velice oblíbili. Knížka je to krásná a užitečná, jako dítě jsem měla takové ráda, protože jsem se spoustu věcí dozvěděla," dodala Horváthová. Baobab bodoval ještě v jednom ohledu: nominaci má za knihu Mrakodrapy také Marka Míková, které Jihočeši vydali tři jiné tituly.

Rostlinopis, kniha Jiřího Dvořáka a Alžběty Skálové z nakladatelství Baobab.Mírné zklamání mohl cítit jihočeský prozaik a básník David Jan Žák. Jeho Návrat krále Šumavy o převaděči Josefu Hasilovi se stal bestsellerem, prodalo se ho již přes 15 000 kusů. Spisovatel ale tvrdí, že na neúspěch v Magnesiích byl celkem připravený. „Co mě překvapilo, že tam není Kateřina Tučková a její Žítkovské bohyně, životopis kněze Josefa Toufara nebo jako objev Václav Holanec," reagoval Žák.

Magnesii má z Jihočechů kromě Hájíčka už jen bohemista Vladimír Papoušek, dostal ji předloni za Dějiny nové moderny (literatura faktu). Význam literárních cen s minerálkou v názvu hodnotí Jiří Hájíček takto: „Myslím, že hlavně původní české beletrii přináší publicitu, lidé si ty knížky snadněji najdou v knihkupectvích, v té záplavě překladů, klasiky a třeba literatury faktu," shrnul.