Kliknutím zvětšíteAmbicióznímu čtenáři můžev orientaci pomoci publikace táborského spisovatele Karla Jordána Dobrodružství jménem Orient s podtitulem Karel May, Alois Musil, T. E. Lawrence – Snílci, vědci, bojovníci. A co mají saský romanopisec (1842–1912), moravský kněz, objevitel a kartograf (1868–1944) a britský archeolog, špion a válečník (1888–1935) společného? Všichni žili na přelomu 19. a 20 století, v krátkém údobí, které dějiny pojmenovaly jako belle époque (krásné časy). Tam se rodila ornamentální secese, pěstovaly se ve velké míře biblistika i spiritistické seance a rostla touha po poznání cizích krajů.
Všechny tři muže ohromily světlo i stíny Orientu, zasvětily mu valné části svých životů. May o něm psal dobrodružné romány, Musil zde bádal a zaplňoval bílá místy mapami „z hřbetu velblouda“ a Lawrence válčil na straně arabských kmenů proti Osmanské říši, Němcům i Rakušanům. Stal se i předobrazem hlavní postavy sedmioscarového filmu Lawrence z Arábie.
Autor soudí, že jeho tři aktéři měli řadu společných vlastností – především respekt k arabskému prostoru, který si na rozdíl od mocností nechtěli podmanit.
Karel Jordán (občanským jménem Deniš) je zkušený autor populárně vědeckých studií o Divokém Západu. V předchozích knihách se věnoval hrdinům Karla Maye a filmovým westernům. Tentokráte se rozkročil nad územím, které představuje rozbušku světových dějin.
Jordán pořizoval rešerše a sbíral materiály čtyři roky, přečetl řadu knih v češtině, němčině a angličtině a poté publikaci během jednoho roku napsal. Jak sám říká, využil delší pooperační rehabilitace. „Nejsem historik, považuji se za poučeného badatele. Kniha je určena čtenářům, kteří se i v padesáti, šedesáti letech dokáží nadchnout pro klukovsky dobrodružnou věc. Je to pokus o orientaci v orientalismu,“ míní autor.
KAREL MAY
Nejprve se zaměřil na Karla Maye, k němuž mělz předchozí tvorby nejblíže. Snaží se z rodáka z německé části Krušných hor smýt nálepku kriminálního živlu (hříchy mládí a důsledky neurotické povahy). Představuje ho jako vzdělaného učitele, který přešel na dráhu spisovatele. Do literárního světa přivedl zálesáka Old Shatterhanda (v „arabských“ titulech Kara ben Nemsí) a náčelníka Vinnetoua. „Za svůj život se May nakonec dostal do nejvyšší společnosti a byl součástí významných kulturních kruhů,“ sdělil Karel Jordán. Zejména na konci bytí May platil za výrazného pacifistu, který hledal „klid a mír“. Zajímavé u Maye je, že o Orientu nejprve psal a teprve posléze tam strávil 15 měsíců. Díky svému vypravěčskému umu napsal 18 cestopisných románů, 60 vyprávění, 8 románů pro mládež, 9 kolportážních románů, 25 vesnických příběhů a humoresek.
ALOIS MUSIL
Přes Maye se Karel Jordán dostává k „zapomenutému“ orientalistovi světového významu Aloisi Musilovi. „Karel May byl předlohou pro Aloise Musila. Tento hanácký synek byl čtenářem jeho knih. Vystudoval teologii v Olomouci, krátce působil jako kněz, později žil a pracoval ve Vídni, byl důvěrníkem císařského páru Karla a Zity,“ osvětluje Karel Jordán osobnost, která se vydala na studium biblistiky na univerzitách v Jeruzalému a libanonském Bejrútu.
Odtud byl krok k bádání v arabské poušti. V roce 1898 Musil objevil pouštní zámek Qusejr Amra z 8. století, v němž nalezl islámem zakazované figurální malby. Jelikož mu domorodé kmeny zabavily veškerou dokumentaci, nemohl v Evropě objev dokázat. Na místo se však za dva roky vrátil a byl uznán jako objevitel raně muslimské památky, která figuruje na seznamu UNESCO.
 |
Poutavá plnobarevná kniha Dobrodružství jménem Orient vyšla v krásném provedení s využitím parciálního laku. Na trh ji uvedlo brněnské nakladatelství CPress. Dramatické životy „orientálních“ Evropanů pomohl zdokumentovat Pavel Ždárský, místopředseda Akademické společnosti Aloise Musila. Kniha si prožije tři křty. První se uskutečnil v květnu v táborské Městské knihovně, druhý zažije v sobotu 30. 6. ve 14 h. Muzeum Zdeňka Buriana v severomoravském Štramberku a 20. září Náprstkovo muzeum v Praze. Na snímku autor v táborské kavárně Jednota. |
Jeho přínos tím nekončí. „Alois Musil zcela nezběhl z kněžského povolání, ale stal se především blízkovýchodním kartografem, spolunáčelníkem dvou arabských kmenů Ruwalů a Bení Sachr. Důvěru si získal nejen tím, že uměl arabsky, dokonce ovládal pětatřicet arabských nářečí, ale jednoho emíra vyléčil pomocí evropských léků,“ dodává Karel Jordán.
Osobnost Aloise Musila, bratrance proněmeckého spisovatele Roberta Musila, se zrodila v Rakousku-Uhersku. Považoval se za Čecha, resp. Moraváka, ale původně si rozpad mocnářství nepřál. Však se to obrátilo proti němu, když se po válce ucházel v Praze o akademické zaměstnání. „Teprve po přímluvě Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, kteří znali jeho dílo, se stal mimořádným profesorem Karlovy univerzity, kde založil dodnes existující Orientální ústav,“ uvádí Karel Jordán k muži, jenž je označován za prvního českého beduína. Právě v sobotu 30. 6. uplynulo 150 let od Musilova narození.
T. E. LAWRENCE
Aloise Musila se dotkla vřava první světové války, během níž působil na Východě jako císařský dvorní rada i podmaršálek a snažil se zde prosadit zájmy trojspolkového Rakouska-Uherska proti Trojdohodě (V. Británie, Francie, Rusko). Stal se tak protivníkem třetí osobnosti Jordánova pojednání – severovelšského rodáka Thomase Edwarda Lawrence, nemanželského syna anglo-irského baroneta (po matce byl Skotem), který proslul jako gerilový válečník na straně arabských kmenů proti Osmanské říši. Jak dodává Karel Jordán, Lawrence v hloubi duše věřil, že dohodové mocnosti umožní za porážku Turků arabským národům vlastní uspořádání, ale vše zhatila Sykes-Picotova dohoda. Zájmy v území rozdělila mezi Británii, Francii a Rusko.
„Dá se říci, že od té doby se Arabové cítí podvedeni. Podvedený byl i sám Lawrence,“ podotýká autor knihy. „Zahořklý Lawrence začal psát až nenávistné články o ničivé neokolonialistické politice Velké Británie, později se stal poradcem Winstona Churchilla pro arabské záležitosti,“ sděluje autor.
Ke konci kariéry sloužil jako prostý vojín u britského letectva, kam ho původně odmítali vzít pro malou výšku, měřil jen 168 centimetrů. Jeho život neukrátily pouštní či vzdušné boje, ale jiná vášeň – rychlost. Miloval silné čluny a motorky. Zemřel v roce 1935 po těžkém zranění, které utrpěl při nehodě na motocyklu Brough SS100. Přeletěl přes řídítka, když se vyhýbal dvěma chlapcům na kolech.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
