Víte, kde na jihu Čech najdete Čertovu stěnu? Víte, proč se kamenité stráni právě tak říká?
Odpovědi na tyto otázky pomůže návštěvníkům Loučovic a okolí najít sousoší, které vyroste před hotelem Kilián ve druhé polovině června.
„Připravujeme soubor soch na téma opery Bedřicha Smetany Čertova stěna," vysvětluje Zdeněk Zbytek, který při realizaci projektu spolupracuje s pražským architektem Jiřím Genzerem.
Inspiraci poskytlo známé libreto Elišky Krásnohorské, které, jak mnozí možná nevědí,  vznikalo právě v lokalitě Čertových proudů u Loučovic a v klášteře Vyšší Brod.
„Jednotlivé postavy opery jsou zde volně ztvárněny ve slavném hořickém pískovci, ze kterého tvořil třeba i M.B. Braun," říká Jiří Genzer.
Nač se mohou návštěvníci  Loučovic těšit?
Jiří Genzer  detailně popisuje: „V titulní scéně se odehrává souboj Raracha s poustevníkem Benešem o zaplavení či záchranu kláštera Vyšší Brod. V centru bude umístěn rozměrný reliéf, znázorňující část libreta a notový zápis vycházející ze srdíčka hudebního skladatele. Z rubové strany pak vltavské proudy."
Až dvoumetrové sochy v definitivní podobě na atraktivním místě přímo u řeky vyrostou,  zaujmou okamžitě už při příjezdu k hotelu Kilián. „V plánu je umístěn rytíř Jarek, který v pokleku slibuje věrnost svému pánu, Vokovi, a zároveň i oběma zúčastněným ženám. Jeho Katuška je zde zobrazena ve chvíli ošálení Rarachem, jak nabízí manželství cukr a bič."
Hraběnka Hedvika vystupuje v sousoší v podobě obrázku dámy – idolu. „Zároveň však je jako symbol pro Vltavu – matku českých řek." Nejvyšší figuru určitě nepřehlédnete. Výškově sousoší vévodí šlechtic Vítek Vok. 
V Genzerově provedení měří jeho socha úctyhodných 215 centimetrů. „Dle libreta gestem přísahá na slib mravní čistoty."
Motivaci, proč sousoší na jihu Čech už brzy vznikne, Zdeněk Zbytek dlouho hledat nemusel. „Naši občané sice cestují do všech světových mořských letovisek, ale nádherná přírodní a historická místa doma často vůbec neznají. Nejhůř je na tom mladá generace," říká a ve svých úvahách pokračuje: „Dovolil bych si proto doplnit, že se jedná  o výjimečnou akci v rámci podpory Roku české hudby. Připomínáme národu, kdo byl náš hudební velikán Bedřich Smetana."

Návštěvníci se dozví, proč skladatel vytvořil symfonickou báseň Vltava, ve které jsou zachyceny i vltavské Čertovy proudy. „Proč napsal,  hluchý a vážně nemocný, svoji poslední operu, kterou byla  Čertova stěna." Zdeňka Zbytka mrzí, že Češi Čertovu stěnu a Čertovy proudy neznají. „Lidé už vůbec nevědí, kdo  byla Eliška Krásnohorská, autorka libreta k poslední Smetanově opeře."
Paradoxně provedl „zkoušku" na vlastní pěst. V Národním divadle! „Čertovu stěnu neznají dokonce ani umělci, kteří v této opeře  v Národním divadle účinkují," kroutí nechápavě hlavou .
„Mladá generace až na výjimky ani nezná klášter ve Vyšším Brodě, hrad Rožmberk, Vítkův hrádek,  neví, kde je Lipno."  I proto sousoší na jihu  spatří světlo světa.
Zdeněk Zbytek má po ruce ještě jeden důvod, který při realizaci projektu hrál velkou roli. „Mám ten krásný, ale momentálně smutný šumavský  kout nesmírně rád."