Velké centrum současného umění, kde by vystavovali domácí i zahraniční autoři, by mohlo vzniknout na zámku v Třeboni. Plánuje to Jan Mladovský z AVU. Jako jakési předznamenání otevřel v zámecké sýpce a Domě Štěpánka Netolického expozici Pročjsmetady. Do 12. října představuje 36 umělců z několika zemí včetně jmen jako Kurt Gebauer. Jde o kresby, malby, sochy, instalace a projekty oživení Schwarzenberského špejcharu od studentů Fakulty architektury ČVUT.
„Je to zkušební jízda pro vznik nového Centra současného umění v Třeboni, které se už delší dobu plánuje,“ řekl Jan Mladovský. Město podle něho v minulosti několikrát vytvořilo podmínky pro vznik umění světové úrovně, jež zanechalo významné stopy.
„To odhaluje příkrý protiklad s přítomností, kdy zde současné umění žádné stopy nezanechává. V Česku existuje jistý kulturně historický dluh: je tady sice spousta galerií, ale ani jedna z nich nevyhovuje stoprocentně podmínkám, na které jsou mezinárodní instituce zvyklé. Je to tedy výzva tento dluh splatit,“ míní Jan Mladovský.
Centrum by sídlilo na zámku, kde autor projektu vidí rozsáhlé prostory, které se nevyužívají nebo využívají nedůstojně. Jako příklady uvádí ubytovnu, jež funguje jen v letní sezoně, technické zázemí pod sýpkou i patro, kde se v zimě skladují rostliny.
„Třeboň má velice hezkou výzdobu v květináčích, ale stálo by zato postavit skleník, tím by se uvolnilo téměř jedno patro. Pak je tu velký domov mládeže – pro ubytování není plně vyhovující, protože vytápění je přes zimu velice drahé,“ upřesnil Jan Mladovský.
Ambiciozní projekt počítá s mezinárodním programem, rezidenčními pobyty umělců a také s tím, že se bude budovat sbírka současného umění. „Myslím si, že něco podobného v Česku schází,“ říká Jan Mladovský.
Ambice většinou narazí, když dojde na peníze. Autoři projektu je chtějí získat z evropských dotací a norských fondů, jako možné partnery zmiňují také město, kraj a ministerstvo kultury. Jako první vznikne architektonická studie na přestavbu zámku.
Otázka peněz je ale podle historika umění Hynka Látala klíčová, protože věci na periférii potřebují masivní finanční podporu, reklamu a dobré vztahy k významným centrům umění. Například v Rakousku jsou podobná muzea navázaná na Vídeň.
„Je ale otázka, na co by měla být navázaná Třeboň: Budějovice tím centrem zatím nejsou, takže by spíš byla regionální konkurencí Krumlovu. Pokud bude masivní podpora z kraje
a města, lze si to představit, ale takové věci potřebují někoho velmi silného ve vedení a velmi silnou finanční podporu,“ hodnotí Hynek Látal z Filozofické fakulty JU.
Nové centrum na zámku podporuje rektor AVU Jiří T. Kotalík. V Třeboni vidí obrovský potenciál, protože je městem s uměleckou tradicí a pojí se v něm aktivity, které mohou být pro dnešní chápání umění inspirativní.
„Dnes nejde jen o malování a sochání, ale o prostorové vazby, vztah k přírodě… A když máme pohromadě jedinečný historický objekt, jehož využití není optimální, skvělé zázemí dobře fungující městské samosprávy, velmi agilní farní úřad, prosperující lázně, CHKO, potenciální kandidaturu na památku UNESCO a sídlo Akademie věd, může být Centrum současného umění velice úspěšné i v mezinárodním kontextu. Městu by pomohlo, aby žilo celý rok,“ nastínil rektor AVU.
Jan Mladovský vnímá centrum jako prvotřídní kulturní atrakci, která by lázeňské Třeboni prospěla. Zámek označuje za nejvhodnější místo. „Otázka je, jak by se k tomu stavěli památkáři, protože cesta by musela být velice radikální. Další alternativou je postavit nový dům,“ doplnil.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
