Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na webu mohou lidé najít portréty svých předků

Český Krumlov - Českokrumlovské Muzeum Fotoateliér Seidel dokončilo digitalizaci archivu. Zpřístupnilo tak 140 tisíc snímků, které vznikaly už od roku 1884

20.10.2012
SDÍLEJ:

Snímek z archivu Muzea Fotoateliér Seidel. Meister - Curs Krummau, 1896.Foto: Fotoateliér Seidel

Potomek bývalé českokrumlovské rodiny Spirů, který dnes žije ve Švédsku, už ani nedoufal, že někdy bude mít fotografie svých předků. Najednou je však našel na internetu a mohl je dokonce hned objednat. Takových příběhů bude nejspíš v nejbližší době přibývat. Muzeum Fotoateliér Seidel totiž dokončilo digitalizaci archivu a všechny snímky umístilo na webové stránky. Lidé si tu zdarma mohou prohlédnout záběry z let 1884 až 1997.

„To, co se dochovalo v archivu fotografické firmy Seidel, je světově unikátní, a my považovali za více než povinnost tuhle paměť několika generací zveřejnit. Chceme tak doplnit historii a také přispět 
k narovnání česko – německých vztahů, protože ty snímky vrací vzpomínky na společné soužití národů podél hranice," vysvětlil Miroslav Reitinger, ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu, který muzeum spravuje.

Největším překvapením byl podle něj rozsah archivu. V domě Seidelů se dochovalo mnohem více negativů, svitkových filmů a kinofilmů, než odborníci očekávali.  Nakonec tak do digitální podoby převedli na 140 tisíc snímků.

Ty pořizoval Josef Seidel už od roku 1884, později na jeho práci navázal syn František. Oba zachycovali hlavně život na Krumlovsku  a Šumavě. „Nejčastější jsou portréty lidí, ať už z ateliéru nebo před plátnem, které pořád nosili s sebou. Po roce 1929 se začaly objevovat i reportážní záběry, protože Seidelovi si pořídili malý fotoaparát," popsal vedoucí projektu Petr Hudičák.

V internetové databance tak nyní lidé mohou najít své předky, spatřit podobu měst 
a vesnic před sto lety, poznat vývoj řemesel nebo si jen prohlédnout obrázky z běžného života. „Mnozí sice fotografie po příbuzných mají, ale dosud nevěděli, kde nebo za jakých okolností vznikly. Díky pečlivé evidenci ve Fotoateliéru Seidel jim dokážeme doplnit informace," připomněl Hudičák.

Samotná digitalizace byla poměrně náročná. Naskenování jednoho snímku trvalo asi deset minut. „Pracovníci museli každý skleněný negativ oprášit a vložit do skeneru. K tomu navíc spolupracovali 
s restaurátorem, který dohlížel na to, aby se nic nepoškodilo, a se specialistou na čtení písma," přiblížil zástupce odborné firmy Jan Proněk.

Ve Fotoateliéru Seidel totiž zároveň kompletně přepsali zákaznické knihy. Snímky 
v databance jsou tak nyní mnohdy doplněné o jméno 
a adresu toho, kdo fotografování objednal. „Ukázalo se, že archiv například obsahuje více než 200 fotografií osob 
z Horní Plané, na čtyřicet nositelů příjmení Nodes a podobný počet lidí s příjmením Wozelka," doplnil Hudičák.

Všechny historické snímky jsou volně přístupné na webové adrese fotobanka.seidel.cz. Návštěvníci se zde mohou zaregistrovat, vyhledávat podle klíčových slov, vytvořit si skupinu oblíbených záběrů, později se k nim vracet a kolekci doplňovat podle svých témat.

Zaměstnanci muzea také uvítají, když budou k fotografiím psát komentáře. „Především o snímcích, které nebyly objednány v ateliéru, toho víme málo. Často jen odhadujeme, z jaké doby pocházejí. Budeme tedy rádi, když lidé někoho poznají nebo nám pomohou doplnit informace," zdůraznil Petr Hudičák. Do této chvíle se podle něj v databance objevilo asi 130 reakcí.

Přibývá také lidí, kteří si vybrané snímky objednávají. Stačí k tomu zaplatit manipulační poplatek a poštovné. „Dostali jsme takto desítky žádostí a vždy jsou s tím spojeny poutavé příběhy. Většina  lidí už ani nedoufala, že by objevila staré snímky své rodiny a najednou mají zase možnost získat krásnou fotografii babičky. To dokazuje, že dílo je živé a slouží svému účelu," uzavřel Miroslav Reitinger.

Poprvé ho fotili v roce 1947

Poprvé ho Seidel fotografoval, když šel do školy, jeho otec s ním navíc obchodoval. Úzce spjatou minulost s Fotoateliérem Seidel má Mandfred Pranghofer z Pasova. Již dříve proto využil možnosti nahlédnout do zákaznických knih a nyní je nadšený, že se archiv starých snímků dostal i na internet.

„Pro mojí rodinu, a myslím, že nejen pro ni, je to velmi důležité. Pomocí databanky jsem totiž dokázal upřesnit informace. Záznamy tady v ateliéru byly přesnější než vzpomínky naší rodiny, například otec na jednu starou fotografii napsal Kateřina v 18 letech, ale já jsem tu zjistil, že jí tehdy bylo pouze sedmnáct," vypráví.

Manfred Pranghofer se narodil roku 1941 v Nové Peci. Jeho otec měl poblíž železniční stanice prodejnu se smíšeným zbožím. „Už tenkrát osobně znal oba pány Seidely, nejprve Josefa a potom Františka, se kterým obchodoval. Členové rodiny se také nechávali pravidelně  ateliéru fotografovat," dodává.

To pokračovalo i po druhé světové válce, kdy byli Pranghoferovi v rámci vysídlení přemístěni do tábora v Českém Krumlově. Nakonec tu směli zůstat a v září 1947 začala Manfréd chodit do základní školy. „Při té příležitosti poprvé fotografovali i mě. Potřeboval jsem totiž portrét do pasu. Z válečné doby ale žádné snímky nemáme, myslím, že i pan Seidel měl tehdy politické problémy," vypráví.

Přesto se rodina může chlubit bohatou sbírkou fotografií z krumlovského ateliéru. Je na nich zmapováno více než třicetileté období života jednotlivých členů. Nejmladší snímek pochází z ledna 1948. Je na něm Manfred Pranghofer, jeho matka a nejmladší sestra.

Digitalizaci celého archivu považuje obyvatel Pasova za skvělý nápad. Seidelovi totiž zdokumentovali i soužití obou národů a nyní je vhodný čas si to připomenout. „Ukazuje se, jak se dá jít dopředu, když spolupracují a koukají do budoucna bez jakýchkoli předsudků a zábran v hlavách. Navíc bych chtěl poblahopřát muzeu za to, že měli odvahu digitalizovat archiv, který dokazuje, že většina obyvatel města byli Němci," uzavírá.

Autor: Andrea Zahradníková

20.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V základní škole v Lodhéřově se opět zapojili do projektu 72 hodin.

Lodhéřovští žáčci uklízeli okolí školy

Nová Bystřice. Ilustrační foto náměstí.

Výstavba lékařského domu v Bystřici se přiblížila

AKTUALIZOVÁNO

Superdebata Deníku: nikdo nechce vládu ANO. Ať už bez Babiše, nebo s ním

/SLEDOVALI JSME ON-LINE, VIDEO/ Pouhý den před sněmovními volbami se v redakci Deníku sešla desítka zástupců politických stran při předvolební superdebatě. Na přetřes přišla všeobecně probíraná témata - ať už elektronická evidence tržeb, přijetí eura či přijímání migrantů. Z odpovědí také vyplynulo, že favorit voleb ANO to bude mít v případě výhry s formováním vlády složité. 

Pohotovost pro dospělé v Dačicích v sobotu neotevře

Dačice - Tuto sobotu se lidé z Dačicka budou muset obejít bez místní lékařské pohotovosti pro dospělé.

Chtěl si ponechat nalezený mobil

Nová Bystřice - Neodevzdat nalezenou věc se může pořádně nevyplatit.

Ve čtvrtek můžete do kina i za hudbou

Jindřichohradecko/ANKETA/ - Kam si ve čtvrtek vyrazit za kulturou? Přinášíme náš přehled tipů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení