Bílá paní přečetla dětem před spaním Cvrččí pohádku.

Již podeváté mohly v Noci s Andersenem podniknout cestu za pokladem. Možnosti zažít tvořivou a tajuplnou noc využilo dvacet dětí.

Zahájení se neobešlo bez humoru. „Dnes prožijeme noc plnou práce. Kdo bude zlobit, tomu zamkneme knihovnu a bude spát venku,“ postrašila děti úvodem pracovnice dětského oddělení Marie Malá a začala nadšené děti seznamovat s programem večera. Nejprve začaly děti s výrobou pergamenového papíru, potom se pustily do tvorby barevného motýla. Ale už se ozývali i první ospalci: „Doma už bych dávno spala. Chodím spát v osm.“ Však na otázku, jestli se chce dětem spát, hrdinně ratolesti odpovídaly: „Ne.“

„Byla jsem tu i minule. Vyráběli jsme ozdobnou láhev. Jsem zvědavá, kde bude poklad letos, ale asi budu unavená,“ řekla Tereza Jelínková.

Děti, rozdělené do dvou skupin, dostaly složku s úkoly, které měly splnit. „Hledání rozdílů na obrázku mi jde, už jsem našel všechny,“ vesele prohlásil nejmladší sedmiletý účastník František Mikulec.

Pracovnice dětského oddělení se netajila tím, že si děti musí účast na Noci s Andersenem zasloužit. Vybrány jsou pouze děti, které chodí do knihovny a mají zájem o četbu. S přípravami, které trvají rok, a průběhem celé noci pomáhá pracovnicím knihovny šest dobrovolníků.

Tajemná cesta za pokladem plná úkolů, které děti plnily, vedla kolem gymnázia, podél řeky k zámku, kde na ně u rondelu čekal poklad plný dobrot. Bílá paní, jim potom přečetla Cvrččí pohádku od Jaroslava Nepila o cvrčkovi, který koncertoval v jindřichohradeckém rondelu. Unavené děti se vracely od pokladu do pelíšku v knihovně.

Reportáž z další knihovny najdete v úterním vydání Jindřichohradeckého deníku na straně Čtenář reportér.