VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Sbor z Velké Lhoty koncertoval ve Švýcarsku

Velká Lhota, Urtenen-Schönbühl - Festivia Chorus má za sebou úspěšné koncertování ve Švýcarsku.

2.10.2017
SDÍLEJ:

Sbor z Velké Lhoty koncertoval ve Švýcarsku.Foto: Josef Čudlý

Na pozvání pěveckého sboru Cantissimo z města Urtenen-Schönbühl podnikl v polovině září komorní pěvecký sbor Festivia Chorus koncertní cestu do Švýcarska. V místním krásném a moderním kostele s velmi dobrou akustikou sbory vystoupily na dvou společných koncertech, společně též navštívily různá místa v regionu a my jsme se tak seznámili s místní krásnou přírodou a různými památkami.

Ale pěkně od začátku – jak se vše během času seběhlo.
V roce 2014 jsme měli tu čest hostit na čtyřdenní návštěvě v našem regionu právě zmíněný švýcarský pěvecký sbor Cantissimo. Našim přátelům se u nás moc líbilo, koncerty v Jindřichově Hradci a ve Velké Lhotě byly přijaty s velkou odezvou a nakonec, při společné večeři, přišlo pro nás pozvání na reciproční akci ve Švýcarsku v roce 2017.

Samotné koncertní cestě předcházelo mnoho organizačních příprav, nácvik repertoáru, nákup dárků a zajištění všeho potřebného na výjezd. V den odjezdu brzo ráno pro nás přijel moderní a krásně vybavený minibus z Újezdu u Brna s řidiči Petrem a Janem. Brzo jsme zjistili, že jsou to velmi příjemní a ochotní chlapíci a to je na delších cestách vždy dobré poznání.

Vyjeli jsme tedy z Dačic, přes slavonický hraniční přechod, směrem na Linz a Salzburg. Na první odpočinkové zastávce nás čekalo ze strany řidičů velmi milé překvapení. Obdrželi jsme pohárky a Jan otevřel na prosluněném parkovišti dvě láhve sektu a společně (tedy bez řidičů) jsme si připili na šťastnou cestu a zdar celé akce. Moc příjemné!

Dále jsme pokračovali do Německa, jeli jsme přes Mnichov na Bregenz a pak už jsme přejeli hranice Švýcarska. Vzhledem k několika kolonám na dálnici jsme přijeli později, než naši přátelé plánovali. Místo v 18 jsme dorazili ve 20.30 hodin.

V místním evangelickém kostele nás členové sboru Cantissimo srdečně přivítali, vždyť mnoho z nás se již znalo osobně, o to bylo vše intenzivnější. V suterénu kostela jsou velmi pěkné společenské prostory, kde jsme měli připravenou večeři a teplá jídla po celodenní cestě přišla velmi vhod. Přes značnou únavu bylo nezbytné provést v kostele zkoušku obou sborů na páteční a sobotní koncert. Zkouška se povedla ke spokojenosti všech a asi ve 22 hodin následovalo ještě menší společné občerstvení a přípitek na dobrou noc. Pak si nás dle předešlé domluvy rozebrali naši hostitelé domů a ubytovali nás ve svých rodinách. Spánek se dostavil neobvykle brzy.

Ráno, po výborné snídani, jsme od hostitelů obdrželi balíčky s jídlem a pitím a odjeli společně „naším“ mikrobusem a několika dalšími auty na první plánovaný výlet. Přibližně po hodině jízdy jsme projeli městečkem Interlaken a pak jsme uzoučkou cestou vyjeli do střediska Isenfluh, které se nachází ve výšce 1 085 metrů nad mořem. Dále jsme pokračovali horskou lanovkou do Sulwaldu (1 520 m n.m.) Zde se nám otevřel úžasný pohled na protilehlou horu Jungfrau (4 158), která je nejvyšším vrcholem stejnojmenného masivu. Svítilo sluníčko, bylo pěkně vidět do dálky a tak jsme vychutnávali krásy těchto hor. Pokračovali jsme pěšky k vyhlídce na město Interlaken. To se nám jevilo, obklopeno horami, jako dětská stavebnice. Tak byly domy maličké. Zde jsme také z přinesených zásob uspořádali polední občerstvení. Zpáteční cesta byla možná trojím způsobem.

Buď zpátky lanovkou, nebo asi 50 minut pěšky a pro ty odvážné zhruba 25 minut sjezdu na maxikoloběžkách. Mohutně jsme využívali kotoučové brzdy, protože bez nich by nebylo možné se dostat do cíle ve zdraví. Cestou jsme se zastavili u fascinujícího vodopádu, který přímo vyzýval k focení. Po občerstvení v horské chatě jsme vyrazili na zpáteční cestu. Večeřeli jsme pak doma u našich hostitelů a v 18 hodin jsme zahájili rozezpíváním přípravu na samotný koncert.

Evangelický kostel v Urtenen-Schönbühl je monumentální moderní stavbou s velmi příjemnou akustikou. Již od 19.30 se začal plnit posluchači a když jsme ve 20 hodin nastupovali ke koncertu, nebylo zde volného místa. Zpívat začal hostitelský sbor Cantissimo pod vedením sbormistryně Susanne Grossenbacher. Předvedli výhradně švýcarské lidové písně a skladby švýcarských autorů. Po nich jsme předvedli my zase ryze český program, který se setkal s velkým ohlasem. Festivia Chorus řídila Jitka Čudlá, která také koncert provázela slovem.

V závěrečné části zpívaly oba sbory společně, v řízení se střídaly obě sbormistryně a Jitka Čudlá se představila též jako výborná klavíristka a sólová zpěvačka. Po poslední skladbě nás čekal velký zážitek – několikaminutový potlesk ve stoje. To bylo nesmírně silné. Podle sdělení hostitelů to prý není u švýcarského publika běžná záležitost. Po vytleskaném přídavku nás čekalo další překvapení. Za sbormistryní Jitkou Čudlou přišlo více jak 30 posluchačů koncertu s osobní gratulací k výkonu sboru, s dotazy na regiony Velkolhotecka a Dačicka a to samé, ale v menší míře, zažívali i někteří další členové sboru Festivia Chorus. Bez uzardění můžeme říci, že jsme byli dojatí. A jelikož jsme byli po celodenním programu a po koncertě opravdu unavení, tak jak to bylo trošku možné, opustili jsme kostel a těšili se na odpočinek a spánek u našich sborových přátel.

Sobotní ráno nás přivítalo sluníčkem a my, dostatečně odpočinutí, jsme se těšili na věci příští. Po snídani jsme vyjeli s několika členy sboru Cantissimo do města Burgdorf, kde nás čekala návštěva místní velké pekárny. Byli jsme hezky přivítáni, obdrželi jsme ochranné oblečení včetně úžasných čepečků, ve kterých obzvláště pánská část sboru vypadala úchvatně, jen jsme nevěděli, čemu se ženy tak strašně smějí. Po provedení dezinfekce rukou jsme byli provedeni celým komplexem pekárny, byli jsme seznámeni s jednotlivými stroji, pečícími troubami, sklady, zázemím atd. Potom každý z nás obdržel těsto a vyrobil si pečivo, něco jako naši vánočku, přiložil k ní papírek se svým jménem a šup s ní do pece. Tam neuvěřitelně zvětšila svůj objem a začala vonět. Mezitím jsme připravovali cukroví, bylo to podobné našim lineckým kolečkům. Různě jsme si vše nazdobili a za chvíli i tyto výrobky byly hotové. Naše výtvory nám personál pečlivě zabalil s sebou a my jsme jim na oplátku zazpívali přímo v pekárně rytmicky bohatý spirituál. Po rozloučení jsme přišli k řece Emme, kde jsou krásná místa k pořádání pikniku. Zde jsme konzumovali to, co jsme si vyrobili. Naši přátelé nás ovšem opět překvapili a přivezli různé dobrůtky – uzeniny, sýry, ovoce, nápoje a další dochucovací prostředky, takže jsme si společně moc pochutnali. Následovala prohlídka starobylého Burgdorfu s nádherným hradem na návrší uprostřed tohoto města. Poté jsme nakrátko navštívili nákupní centrum v Urtenen-Schönbühl a následovala opět příprava na druhý koncert. Ten se uskutečnil na stejném místě jako ten první. Podrobněji ho popisovat nebudu, neboť měl totožný průběh jako ten první. Tedy vyprodáno, krásný ohlas publika, krásné výkony sborů. Panovala naprostá spokojenost. Jediný rozdíl byl v čase zahájení koncertu, ten byl stanoven na 18 hodin.

Po koncertě se sbory přesunuly do společenských prostor kostela ke společné večeři a následnému společenskému večeru. Podávalo se typické švýcarské jídlo „Raclette“. Na malých stojáncích je malá obdélníková pánvička, pod ní se zapálí svíčky v kalíšku a na pánvičce se rozehřívá sýr. V košíčku byly v ubrousku zabalené teplé vařené brambory ve slupce (ta se dá oloupat, je možná také konzumace se slupkou). Brambůrku si každý přenese na svůj talíř, rozkrojí si ji a polije následně rozpuštěným sýrem. Na stole jsou k dispozici různá koření, různé omáčky, spousta druhů zeleniny a nakládané houby. To vše si lze dle chuti přidat k pokrmu. Zdálo se mně, že se asi moc nenajím, ovšem již při konzumaci druhé brambůrky se sýrem a různými přísadami jsem pochopil, že se jedná o jídlo, které dovede opravdu zasytit. K tomu kvalitní víno, nealkoholické nápoje a následně další překvapení. Zpěvačky ze sboru Cantissimo připravily vynikající dezerty, různé pěny a další výrobky, takže nebylo možné odolat a neochutnat. Následovaly přípitky s našimi hostiteli a družná zábava mezi členy obou sborů.

V oficiální části večera si předsedové sborů a sbormistryně předali vzájemně dárky, my jsme opravdu vřele poděkovali za vytvoření více než domáckého prostředí a za celkovou péči o nás. Výbuch nadšení našich hostitelů nastal poté, co sboru Cantissimo sdělila sbormistryně Festivie Jitka Čudlá pozvání k nám do České republiky. Následně jsme se dohodli, že se tato návštěva může uskutečnit v roce 2019 nebo 2020. Říká se, že nejvíc se Bůh směje, když člověk plánuje. Ale aspoň nějaká vize do budoucna být musí a my budeme doufat, že nám bude dopřáno se ve Velké Lhotě a v Dačicích s našimi skutečnými přáteli opět setkat. Po mnoha krásných osobních rozhovorech jsme se vydali naposled na přenocování a přichystali se na ranní odjezd k domovu.

Ráno jsme se rozloučili v rodinách, kde jsme byli ubytováni. U mikrobusu na nás ovšem čekalo mnoho dalších členů sboru Cantissimo a rozloučení s nimi nebylo snadné. V mnoha případech došla slova a s více než zvlhlým zrakem se pouze silně tiskla ruka. Zde jsme si v plné míře uvědomili, jak ohromnou moc má hudba, jak dokáže spojit lidi různých národů, barvy pleti, různých náboženství či politických náhledů. Mimo tyto osobní zážitky nás také velice těší fakt, že jsme českému sborovému umění udělali ve Švýcarsku dobré jméno nejen díky povedeným koncertům, ale i díky společenské úrovni všech členů komorního pěveckého sboru Festivia Chorus.

Cesta zpět proběhla klidně a ve večerních hodinách nás řidiči dopravní firmy Huslík z Újezdu u Brna, pánové Petr a Jan, spořádaně dovezli do našich domovů. Za to jim patří velké poděkování a doporučení i jiným zájemcům o opravdu kvalitní přepravu. Poděkovat za možnost takto propagovat českou kulturu v zahraničí chceme i všem našim sponzorům a partnerům a mecenášům, bez jejichž pomoci bychom se neobešli.
Nejbližší připravovanou koncertní akcí sboru Festivia Chorus je účast na Mezinárodním sborovém festivalu hudebního romantismu v sobotu 14. října ve Vlachově Březí, kde vystoupíme s dalšími třemi sbory v místním kostele, a to od 19 hodin.

Navíc sbor Festivia Chorus přijme do svých řad nové členy - požadujeme hudební sluch a odpovědnost ke kolektivu, vše ostatní vás naučíme na pravidelných pěveckých zkouškách. Těšíme se na vás, nebojte se ozvat!

Josef Čudlý, předseda pěveckého sboru Festivia Chorus

Autor: Petra Lejtnarová

2.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Legiovlak.
4

Pozor, pozor. Na hradecké koleje přijíždí Legiovlak

Ilustrační foto.

Za Školou v Dačicích se může stále stavět

Hnutí ANO na jihu Čech zvítězilo v 553 obcích

Jižní Čechy - Zajímavosti z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 vybral Jan Honner z českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu.

Ve škole v Sokolské chtějí vylepšit družinu

Třeboň - Základní škola Sokolská získala dotaci na zaměstnance, další by mohla pomoci s vylepšením družiny.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Na diskotéce jí ukradli kabelku

Jindřichův Hradec - Zmizela hotovost i platební karta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT