„Čas se zastavil, lidé odešli, zůstaly jen stroje, budovy, pusto.“ Po Táboru přichází další svazek edice Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko věnovaný českému jihu: Pošumaví. Cílem edice je připomínat zaniklou podobu měst i regionů, upozorňovat na jejich historický a umělecký význam, představit jejich genia loci. Autory Pošumaví jsou znalci dané oblasti, mladí historikové Jan Lhoták a Jiří Novák, kteří se popularizaci regionálních dějin věnují dlouhodobě.

Kniha Zmizelé Pošumaví připomíná méně známý kraj, který žije ve stínu Šumavy. Na snímku vyučování na škole v Nezdicích, foto neznámého autora, 1933, archiv obce Nezdice na Šumavě.Ve svém díle představili malebný, méně známý kraj světáků, kteří odcházeli za obživou do ciziny. Jedním z nich byl třeba malý Vašek Karas z Cirkusu Humberto. Přestože Pošumaví bylo krajem Karla Klostermanna či Františka Daniela Mertha, žije nejen ve stínu Šumavy, nýbrž i zájmu turistů. Poutníkům přitom nabízí horské oblasti i nížiny Pootaví, četné sakrální památky: „korálky na náhrdelníku Otavy“, panská sídla. Namátkově se mohou podívat třeba do Velhartic, Mokrosuk či městeček v západní části Pošumaví, jejichž městský charakter připomíná již jen historie: Hor Matky Boží, Nalžovských Hor či Čachrova.

Kniha Zmizelé Pošumaví připomíná méně známý kraj, který žije ve stínu Šumavy. Na snímku Podmokly, valník, hospoda, zámek, kaple, secí stroj, valník foto Dagmar Hníková, 1963, NPÚ Plzeň.Edice Zmizelé Čechy popularizuje dějiny šťastnou formou. Po čtivém úvodním textu následuje obrazová část. Čtenář tak spatří již neexistující tváře vesnic a měst. Fotografie pocházejí i tentokrát převážně 
z prvních pěti desetiletí 20. století. Jde vlastně o obrazové album dějinných okamžiků, jejich účastníků a kulis. K hlavním protagonistům tak patří architektura. Pošumaví pro svůj venkovský ráz potěší zejména milovníky vesnických roubených stavení, ale i zájemce o dějiny venkova.

Korpus fotografií podhorské architektury má nezastupitelnou dokumentační hodnotu. Jednotlivá stavení však nejsou představena jako vzorník staveb. Často je před nimi zachycen život: muž s kosou, idylické odpoledne před chalupou se zvoničkou, pastva s kravkami nebo svážení sena. Žánrové výjevy, jež doprovází komentář.

Kniha Zmizelé Pošumaví připomíná méně známý kraj, který žije ve stínu Šumavy.Obrazová část úzce souvisí i se sdělením úvodního textu. Autoři v něm pečlivě vymezili prostorové hranice a pojem Pošumaví. Věnovali pozornost geografickým a přírodním podmínkám, dějinám osídlení od pravěku do raného novověku. Připomněli, že ve středověku kolonizovaly oblast významné české kláštery, ale i šlechtické rody, přiblížili kulturní, literární a hudební Pošumaví, jeho slavnosti, pověry a pověsti. Slovy písničkáře Xaviera Baumaxy: „Města a lidé už mě nebaví, odjíždím do Pošumaví…“

VÁCLAV GRUBHOFFER
Autor je kulturní historik

Jan Lhoták, Jiří Novák: Pošumaví. Edice Zmizelé Čechy, Morava 
a Slezsko, 196 stran textu, 
192 černobílých fotografií, Nakladatelství Paseka, Praha-Litomyšl 2013, cena 289 Kč.