Stačí obejít školku, otevřít zelenou branku, sejít po schodech… a hned se člověk vrátí o sto let nazpět. Černé židle a stůl, kam si lze sednout, jsou replikami těch, které navrhl a na nichž maloval Egon Schiele. V Českém Krumlově opravili zahradní domek u Vltavy, kde autor provokativních aktů v roce 1911 několik měsíců pracoval a žil s Wally Neuzilovou. V zimě zde jeho odkaz zpřítomní různí umělci, od května do října bude přístupný na společnou vstupenku s Egon Schiele Art Centrem.

V garsonce lidé posedí, vypijí kávu, prolistují knihy. 
V patře je mansardový ateliér, vevnitř zatím jen dvě krejčovské panny a malířský stojan. Během léta ho však zaplní práce z pobytů umělců. „Budou na dřevěných deskách stejně jako Schieleho Mrtvá města, olejomalby z roku 1911. Návštěvníci budou mít k dispozici i jinak nepřístupné terasy, kde mohou prožít atmosféru místa,“ řekla Hana Jirmusová Lazarowitz, ředitelka Egon Schiele Art Centra.

V Českém Krumlově opravili a zpřístupnili zahradní domek, v němž v roce 1911 žil a tvořil Egon Schiele.Známá galerie se na znovuzrození domku 'přilepeného ke skále' spolupodílí. Od soukromníka ho i s terasami za 3,8 milionu korun koupilo před osmi lety město a Českokrumlovský rozvojový fond (ČKRF). Ten získal peníze na jeho opravu, zhruba čtyři miliony, přičemž většinu nákladů pokryla dotace EU.

Po 102 letech se do domku vrací múzy. Schiele Centrum si ho pronajalo a zve sem umělce. Jedním z prvních oslovených byl Roman Týc, který strávil loni měsíc ve vězení za to, že  pozměnil postavičky 
v 50 pražských semaforech pro chodce. Stalo se tak 100 let poté, co v Neulengbachu uvěznili Schieleho za to, že jeho erotické kresby a akty rozvěšené 
v ateliéru mohly oknem spatřit kolemjdoucí děti…

Během prosince se v domku zabydleli Artur Magrot 
a Alessandra Svatek, jimž se říká Áčka a kteří nechali 
v Krumlově stopu například díky koláži lovců na fasádě Schiele Centra.

V Českém Krumlově opravili a zpřístupnili zahradní domek, v němž v roce 1911 žil a tvořil Egon Schiele.„Dobře se tu spí,“ usmívá se Artur Magrot. „Když jsem byl na Anežce (krumlovská SUPŠ – pozn.red.), byla to prázdná ruina. Chodili jsme sem kouřit a dívat se, protože jsme věděli, že tady Egon žil. Je to dobré místo, klidné a klid je inspirativní,“ říká.

Když prvně vešel do opraveného domku, zdálo se mu, že vidí Schieleho obrazy. Jeho malby považuje za jedny z nejlepších ve 20. století. Příznačný i dnes se mu jeví Schieleho krumlovská anabáze.

„Měl konflikty s maloměstem mj. proto, že maloval mladé holky. V Praze tehdy fotil Drtikol stejně staré holky a bylo to normální. Mám pocit, že se zde jeho život stále opakuje, naposledy s Romanem Týcem,“ řekl Artur Magrot. Jeho partnerka Alessandra Svatek, s níž se seznámil v Krumlově, zmiňuje ironii dějin: Schiele, jehož z města vyhnali, je nyní jeho atrakcí.

V domku jsou repliky nábytku (originální kusy má Schiele Centrum) včetně stoosmdesáticentimetrové postele. Podle Hany Jirmusové Lazarowitz láká umělce atmosféra: rozlehlé terasy, vzrostlé stromy a řeka zesilující pocity z působení živlů – slunce, vítr, déšť i sníh jsou v domě velkým zážitkem. Plus vědomí, že prostor Egon Schiele miloval 
a chtěl se zde usadit.

Roman Týc, autor slavné záměny panáčků na semaforech, tvoří rád v Egon Schiele Art Centru.Áčka zde rozvíjejí i nápad na knihu o současném umění  krumlovských ulic, kde lze najít díla nejen jejich či Romana Týce, ale také rektora AVU Tomáše Vaňka nebo 
Diany Winklerové. „Byl by to pak takový kulturní geocaching,“ míní Artur Magrot.

Je jisté, že Schieleho domek se stane lákadlem pro turisty. V infocentru potvrzují velký zájem o jeho osobnost. A nejvíc táhnou autentické věci 
a místa s ním spojená. „K nim patří v první řadě zahradní domek. V korespondenci psal, jak se mu líbí a jak je z místa nadšený. V řadě životopisů se objevuje fotografie domku, lidé ho chtějí vidět. Léta jsme jen mohli ukázat, kde v 'džungli' ten mizející domeček stojí. Pro mě je nejhezčí, že nyní 
k němu mohou lidé přijít, podívat se dovnitř a projít si expozici,“ řekl Miroslav Reitinger, ředitel ČKRF.