V kdysi zchátralém špejcharu v Želči se otevírá zcela nový svět. Ve čtvrtek 30. srpna tu zahájilo provoz Muzeum staré zemědělské techniky, nástrojů a náčiní souvisejících s hospodářstvím. Zároveň se otevřela i Obrazárna, v níž bude stálá expozice děl Aloise Doležela i krátkodobé výstavy.

Podle majitele Martina Nováka bylo záměrem obohatit a rozšířit nabídku galerií a muzeí na Táborsku. „Chtěli jsme nový, víceúčelově řešený prostor, který bude z větší části vyhrazen pro staré výtvarné umění 19. a 20. století. Zároveň ale představí historickou zemědělskou techniku, řemeslnické nářadí a jiné domácí sběratelské předměty i kuriozity," říká místní farmář a vlastník bioplynové stanice.

Muzeum chtěl podle svých slov otevřít už dávno, ale neměl dostatek starých strojů, aby prostory naplnil. Náhoda ho pak zavedla k rodině Veseckých. Její členové dostali nápad přidat k exponátům obrazy a dokonce zapůjčili několik kusů ze své sbírky.

„Já se věnuji restaurátorství nábytku a Novákovým jsem rekonstruoval komodu. Pan Novák se mě ptal na využití sýpky v Želči, tak jsem mu ukázal obrazy ve stodole a bylo. Výsledek mě těší. Pro každého milovníka umění je to obrovská radost a myslím, že lidé budou velice překvapení. Toto nemá ani Alšova galerie," popisuje Jan Vesecký.

V přízemí sýpky vzniklo Muzeum historické zemědělské techniky i nástrojů a věcí spojených s hospodářstvím. Majitel tam plánuje i krátkodobé doprovodné výstavy drobných sběratelských předmětů a kuriozit jako jsou kávomlýnky, žehličky, zámky a klíče, keramika a porcelán, sklo, hračky nebo dřevěné sošky.

„Vždy mě bavily staré věci, ale víc mě děsí katastrofický stav zemědělství a pohled veřejnosti na něj. Žádné stávky nepomůžou, naopak. Chtěl bych touto cestou zemědělství popularizovat a ukázat lidem, co vše práce obnášela a obnáší. Budou si tu moci vyzkoušet například žentour a podobně," říká Martin Novák.

V prvním patře se nachází galerie. V jedné její části je stálá expozice obrazů malíře Aloise Doležela, která představuje rozměrná plátna s filosofickými tématy i portrétní tvorbu. Řada z děl byla víceméně zachráněna. „Potkal jsem mladého pana Doležala a ten mi říkal, že otec má sbírku roztroušenou. Jednotlivé kusy byly ve špatných podmínkách například ve sklepech staré školy či v trafostanici. Dílo velmi trpělo, nám se ho ale nakonec podařilo přemístit sem a vystavit," upozorňuje Pavel Šmidrkal, který se už třicet let věnuje kurátorství a pořádání výstav.

Zajímavý je například Doležalův cyklus Stvoření světa. Z celkem osmi děl jich Špejchar vystavuje šest. Zbylé dva má Národní galerie. „Pan Doležel dílo nakreslil jako celek a podle záznamů plánoval, aby bylo takto vystaveno. Smyslem tedy je, aby tady všechny obrazy visely. Žádal jsem už Národní galerii o zapůjčení, mají různé podmínky, tak snad tu jednou bude dílo kompletní," nastínil Novák.

Druhá část želečské obrazárny slouží k prezentaci obrazů starých mistrů 19. a 20. století, moderního umění a možná i soudobých autorů, kteří už se ozývají. Provoz galerie zahajuje výstava žánrové malby, následovat budou krajináři, portrétní umění, obrazy staré Prahy, kytice a zátiší, moře a přístavy. Počítá se i s prezentací díla nežijících malířů jako je modernista Andrej Bělocvětov nebo žák Františka Kupky Karel Molnár. Obrazárna by měla navíc připomenout přehlížené autory regionu, například Václava Mezeru z Týna nad Vltavou.

Současnou expozici tvoří přes 90 obrazů a zhruba 150 strojů a hospodářského vybavení. Do budoucna se plánují komorní koncerty, herecké medailonky, tematické přednášky či menší módní přehlídky. „Je to obrovský počin a investice bez jediné dotace. Vlastník objektu nedal peníze na jachtu ve Středomoří, ale na opravu této budovy. To je obdivuhodné. Na základě toho jsem se rozhodl mu pomoci s Obrazárnou a pořádáním výstav," uzavírá Pavel Šmidrkal.

Muzeum i obrazárna budou otevřeny denně kromě pondělí  od 10 do 18 hodin. Vstupné činí 30 korun, důchodci a studenti zaplatí 20 korun a děti do sedmi let mohou do špejcharu zdarma. Rodinné vstupné bude 50 korun.

DAVID PELTÁN