„Pozor, řádí tu příšera," varuje příchozí zhruba pětiletá slečna. Nelže. Obr Kyklop se dívá děsivě a což teprve, když zařve. Sladovna plní slib, že se promění v hnízdo her a příběhů – při Cestě do neznáma, první výstavě v režii nového vedení, se děti ponoří do vln Středozemního moře 
a prožijí na vlastní údy dobrodružství, jimiž prošel 
Odysseus na své cestě z trojské války domů.

Homérova sága je jedním ze základních příběhů lidské kultury. Autoři rozpracovali jednotlivé epizody, až vznikla živá kniha. „Jako když člověk putuje příběhem. Divadlo, umění a hřiště," řekla Tereza Dobiášová, která Sladovně šéfuje od srpna 2012.

Na lodi dostanou všichni mapu a pak si volí různé cesty. U každého zastavení je čeká úkol. Třeba naproti šedé skále se Sirénami si přečtou: Poslechni si jejich tajemnou hudbu. Dokážeš se jí ubránit? Přemýšlej, jakým věcem ve svém životě těžko odoláváš…

Skoro polovinu sálu zabírá moře, načechrané z modré látky. Děti se do něho zanoří 
a budou hledat průplavy. Zaručený úspěch má jeskyně  Kyklopa, kde mu po vzoru řeckého válečníka vypíchnou oko, poválí se na kůži nebo ozkouší, jak takový netvor dokáže zařvat. „Tohle musíš zmáčknout," radí pohotově jedna z holčiček v sále.

V písecké Sladovně začala výstava Cesta do neznáma, inspirovaná Odysseem. Nová ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová ji pojala jako interaktivní příběh. Na snímku z výstavy děti z písecké MŠ Sluníčko.Hrůzu spolehlivě nažene rovněž mořská obluda Skylla, se šesti hlavami a dvanácti nohama. Příšera, která je schopna každou tlamou sežrat jednoho námořníka.
„Pracujeme se všemi smysly," upozorňuje Karey Rawitscher, Američanka, která vedla tým autorů a jež má za sebou mimo jiné práci 
v newyorském Dětském muzeu.

A nepřehání. V jednom koutě vybízí ke skotačení skákací jáma plná molitanů, jinde se ozve ničivá bouře, k výrobě lotosových květů poslouží plastové lahve. Lukem lze prostřelit několik seker naráz, na jiném místě čeká průchod podsvětím. Návštěvník potká Antifata, náčelníka kmene lidožravých obrů, i zamilovanou nymfu Kalypsó, jež držela Odyssea na ostrově sedm let. Děti z něho uniknou na voru.

Po cestě do druhé, spíše odpočinkové části výstavy, si člověk projde celý příběh díky obrázkům zdobícím schodiště. Nahoře čeká obří pexeso, ale především baldachýny 
s polštáři, kde znavený dětský Odysseus spočine, a příběh, který si prožil, mu pustí do uší. „Jé, tak to je dobrý," ocenila relaxační zónu ilustrátorka Galina Miklínová, jež do Písku přivezla kolekci ilustrací nejen Lichožroutů.

„Sladovna se věnuje knižní kultuře, a to zejména ve vztahu k dětem. Ilustrace chápu jako obrazové převyprávění příběhů, způsob, jakým je mohou děti číst samy. Když jsme hledali, čím začít, chtěli jsme vyprávět příběh. A když příběh, tak nějaký zásadní. A tím je Odysseus. Pro mě osobně je to blízké mé původní divadelní práci: vyprávíme příběh 
a umožnujeme ho návštěvníkům prožít," doplnila Dobiášová.

K prožívání Cesta do neznáma opravdu vábí. Pětiletá slečna, která se před vernisáží proháněla sálem, jednoho novináře zlákala, aby s ní prolezl podsvětí, dalšího provedla lodí. A až děti najdou o patro výš sošky Lichožroutů, Kanafáska a vosu Marcelku, blaženost bude naprostá.