Tragédie se odehrála v pondělí kolem půl šesté večer u Zátavského rybníku u Kestřan na Písecku. Topila se zde jedenáctiletá dívka.

„Posádce písecké záchranky a letecké záchranné služby se podařilo obnovit srdeční akci a dívka byla v kritickém stavu s nutností opakované kardiopulmonální resuscitace, která slouží k obnovení základních životních funkcí, dopravena na jednotku intenzivní péče dětského oddělení Nemocnice České Budějovice,“ uvedl ředitel jihočeské záchranky Marek Slabý.

Podle poslední informace tiskového mluvčího nemocnice Jana Duška z úterního dopoledne je dívka na jednotce intenzivní péče a její zdravotní stav je velice vážný.

Jak se podařilo Deníku zjistit, jednalo se o dívku z letního tábora. „Nejdříve přijela sanita záchranky, a poté vrtulník, který přistával za dramatických okolností. Vzhledem k tomu, že jsou okolo chaty, musel přistát v ohradě koní, kteří se plašili a způsobili rozruch,“ popsala očitá svědkyně.

Podle jejích slov záchranáři dívku velice dlouho oživovali.

Podobný případ se stal v pondělí asi o hodinu později také na vodní ploše v zatopené pískárně za drůbežárnou Bohemia Vitae na Jiráskově předměstí v Jindřichově Hradci. Po skoku do vody se začal topit devatenáctiletý mladík a je ve vážném zdravotním stavu.

„Zůstal pod hladinou. Ostatní si mysleli, že již odešel a nevěnovali jeho nepřítomnosti žádnou pozornost, teprve když našli na břehu jeho věci, začali ho hledat,“ popsala nešťastnou událost jindřichohradecká policejní mluvčí Hana Millerová.

„Na místě byla prováděna resuscitace laiky, a následně se týmu jindřichohradecké záchranky podařilo obnovit srdeční akci. Poté byl pacient v kritickém stavu za podpory životních funkcí letecky transportován na ARO českobudějovické nemocnice,“ sdělil ředitel záchranky Marek Slabý.

Podle úterního odpoledního vyjádření tiskového mluvčího českobudějovické nemocnice Jana Duška je stav mladíka sice vážný, ale stabilizovaný. „Vzhledem k předpokládané delší době léčení je připraven na transport na ARO do Jindřichova Hradce,“ dodal.

Na Jindřichohradecku se stal také mediálně známý případ Filipa Němce z Cizkrajova, který se v roce 2003 málem utopil při školním výletě v bazénu v Jemnici. V důsledku toho má vážně poškozený mozek, ztratil hybnost, zrak, neobejde se bez cizí pomoci a je ve stavu takzvaného bdělého bezvědomí.

V současných vedrech si koupání vybralo krutou daň také v neděli na Dačicku. Plavajícímu muži (36 let) ve vodě náhle selhalo srdce a oživovací pokusy záchranářů již byly marné.

Při záchraně tonoucího hraje roli čas:
Šance na záchranu tonoucího se odvíjejí od času stráveného pod vodou:
Pokud je utopený pod hladinou a nedýchá déle než 10 minut, je pravděpodobnost záchrany minimální.
Po 20 minutách je šance již přesvědčivě nulová.
Pouze velmi malé děti, jejichž tělíčko se rychle prochladí, mají asi o 50 procent prodlouženou dobu šance.
Protože mozek je na nedostatek kyslíku citlivější než srdce, tak samotné obnovení srdeční činnosti ještě nemusí znamenat, že je vše vyhráno. Stav může skončit jako trvalé beznadějné bezvědomí – tzv. vigilní kóma.
text: vedoucí lékař jindřichohradecké záchranky Miroslav Vlasák

OTÁZKA PRO:

Vedoucího jindřichohradeckého střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Miroslava Vlasáka:

Jaká je správná a účinná první pomoc při záchraně tonoucího? Co může udělat laik, než přijedou profesionální záchranáři?
Při koupání hrozí dvě nejzávažnější příhody. Jde jednak o utonutí, kdy příčinou může být neznalost plavání, vyčerpání, opilost či náhlá srdeční příhoda.
Během několika málo minut, kdy tonoucí nedýchá, dochází k poškození mozku a případně i k srdeční zástavě.
Při první pomoci se především snažíme tonoucímu něco podat nebo hodit ze břehu, aby se zachytil. Osobní zásah je vždy ta poslední možnost, protože je pro zachraňujícího velmi nebezpečný, je k tomu třeba být dobrým plavcem.
Po vytažení se nezdržujeme žádným „vyléváním vody“ z úst, maximálně prstem odstraníme z úst případné řasy či bahno. Zprůchodníme dýchací cesty (záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti) a pokud nedýchá, dvakrát prodýchneme a zahájíme zevní srdeční masáž.
Současně voláme záchrannou službu, které pak resuscitovaného předáme.
Protože mozek je na nedostatek kyslíku citlivější než srdce, tak samotné obnovení srdeční činnosti ještě nemusí znamenat, že je vše vyhráno. Stav může skončit jako trvalé beznadějné bezvědomí – tzv. vigilní kóma.
Druhé nebezpečí spočívá v lehkomyslném skoku po hlavě do vody. Nemusíme narazit jen na dno, někdy bývá pod hladinou skrytá překážka. Výsledkem pak může být trvalé ochrnutí a život na vozíku.
Je jisté, že nejlepší je prevence. Hlavní rizikové faktory jsou zde přecenění sil, alkohol a zbrklost. Přeji všem čtenářům, aby se tím řídili a nezkazili léto sobě i blízkým.