Přes den na služebně zpracovával písemnosti a vyřizoval běžnou agendu.

V deset hodin večer mu začínala noční trasa s kolegou. Ten si už v podvečer stěžoval, že mu je nevolno. „Měl dělat řidiče, ale vyměnili jsme se a řídil jsem já,“ začíná popisovat osudnou noc policista. To ještě netušil, že ho teprve krušné chvilky čekají.

„Po půlnoci, asi kolem jedné hodiny, jsme zaujali stanoviště mezi Kunžakem a Suchdolem. Zaparkoval jsem na kraji lesní cesty, kde jsme měli dělat kontroly. Měli jsme rozhled na obě strany a protože nebyla velká frekvence, seděli jsme v autě. Kolega asi po čtvrt hodině vyšel ven a za pět minut se vrátil k autu. Otevřel dveře a poznamenal, že je mu strašně zle. Pak upadl do bezvědomí, sesunul se do sedačky, přestal dýchat a nehybně ležel na zádech,“ vzpomíná Šťastný.

Pak se vše odehrálo v rychlém sledu: „Chtěl jsem se přesvědčit, zda kolega nemá zapadlý jazyk. Nešla mu ale otevřít ústa, měl je sevřené v křeči. Asi za půl minuty se mi to podařilo. Dostal jsem se do ústní dutiny a vytáhl mu zapadlý jazyk.“

Vše trvalo maximálně 40 sekund. Kolega se probral, ale byl dezorientovaný a vůbec netušil, co se stalo.

Následně Radim Šťastný zavolal na linku 158, o všem informoval dozorčího na operačním středisku, který přivolal záchranku. Pak vyrazil sanitce naproti k čerpací stanici v Kunžaku, kde si záchranáři jeho kolegu převzali a odvezli do nemocnice. Tento týden se již vrátil do práce.

Právě ale oněch 40 sekund, kdy Radim Šťastný pohotově zareagoval, zachránilo druhému policistovi život.

„Samozřejmě jsem měl o kolegu strach, navíc jsme byli na odlehlém místě. Bylo štěstí, že jsem měl sílu, abych se dostal do úst a on se probral. Nebyl ale čas o něčem moc přemýšlet. Myslím, že by to udělal každý,“ uvedl muž, který již u policie slouží dvanáct let. V podobné situaci se již jednou ocitl a jak dodal, se zraněnými se setkává i u dopravních nehod.