Táborští záchranáři tak mají za sebou první letošní případ tradičního letního úrazu, před kterým každým rokem varují.


Plavec skočil do řeky v místě u táborského psího útulky z nepřiměřené výšky asi až čtyř metrů po hlavě. Po nárazu hlavou do dna se naštěstí ještě dokázal dostat sám na břeh, kde se dostal do péče přivolané záchranky.

Po fixaci krční páteře byl převezen do nemocnice, kde byl poté po ověření diagnózy zlomeniny krčního obratle předán posádce LZS k transportu na specializované pracoviště.

„Může hovořit o velkém štěstí, protože si zcela nepřerušil míchu a v době ošetření končetinami pohyboval. Má tedy velkou naději, že vyvázne bez následků, i když k poranění míchy došlo. Zlomenina obratle je stejná jako zlomenina kterékoli jiné kosti, důležité ale je, aby nebyla přerušena mícha. Právě to potom způsobuje ochrnutí od pasu dolů nebo všech končetin,“ připomíná následky podobných úrazů vedoucí lékař ZZS Milan Kratochvíl.

Podle něj úrazů po skoku do vody naštěstí ubývá. Ještě zhruba před 10 lety se tímto způsobem zranili dva až tři lidé ročně, v posledních letech to bývá jeden.

Každý plavec, který zatouží si do vody skočit šipku, by si měl uvědomit riziko, do kterého se pouští. Než se vrhne hlavou do vody, měl by si místo doskoku řádně zmonitorovat. Pod hladinou totiž mohou číhat nebezpečné nástrahy. Zvláště při nízkém stavu vody se pak tyto neuvážené skoky stávají pro zdraví ale i život člověka fatálními. S alkoholem v krvi by se skákání do vody měl vyhnout každý.