V rámci celé České republiky bylo podle mluvčího Státního úřadu inspekce práce Richarda Kolibače nahlášeno na oblastní inspektoráty celkem 83 smrtelných pracovních úrazů a Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce pět smrtelných pracovních úrazů. Na jihu Čech jich bylo devět. Zahraniční pracovníci se podle Richarda Kolibače na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílejí necelými 20 procenty. Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Za posledních 20 let, tedy od roku 2002, bylo v České republice šetřeno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů.

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Jihomoravském (13), Moravskoslezském (13) a Jihočeském (9). Pouze ke dvěma smrtelným pracovním úrazům došlo v krajích Libereckém, Královehradeckém a Olomouckém.

close Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů na jihu Čech. info Zdroj: Deník/Lenka Novotná zoom_in Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů na jihu Čech.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

„Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky, které způsobily 19 smrtelných pracovních úrazů. Převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, jako je například areál firmy,“ vysvětluje Richard Kolibáč.

Více o pracovních úrazech
na jihu Čech ZDE.

Tam spadá například tragická událost z loňského léta. Podle policejní mluvčí Martiny Joklové sekal brigádník obecního úřadu 18. srpna v dopoledních hodinách v Hrdějovicích na Budějovicku na návsi před domem trávu. „Pravděpodobně chtěl vyčistit žací prostor žacího stroje, ten však řádně nezabrzdil a žací stroj ho přejel. Následně došlo k udušení poškozeného. Jednalo se o kolový žací stroj zn. Gianni Ferrari Turbo, rz. C02 4770, s kabinou s hydraulickým vysýpáním trávy,“ popsala smutnou událost Martina Joklová.

Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla podle slov Kolibáče kategorie budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (14). „Jedná se především o úrazy vzniklé při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst,“ zmínil.

Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří podle něj živé organismy a lidské bytosti. Ty způsobily 10 smrtelných pracovních úrazů. Zdrojem tohoto úrazu byla například živá domácí a hospodářská zvířata, ale také lidé, pády celých stromů nebo vymrštění jejich napružených částí. Právě strom, respektive pád jeho části, se stal osudným poslední lednový den muži, který v Zábrdí na Prachaticku kácel. „Při porážení jednoho ze stromů se tento prolomil a jeho horní část zasáhla do hlavy poškozeného. Způsobila mu poranění, kterým na místě podlehl,“ uvedla Martina Joklová.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Shodně s předchozími lety bylo v roce 2022 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru (62 úmrtí), případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (12). Méně často pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytujících služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné – 9 úmrtí). V roce 2022 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů: Podobně jako v předchozích letech se i loni nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 75 procentech případů (66 úmrtí). Další významnou příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (8 úmrtí). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře. Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Tragédie v šachtě horkovodu

Ani v letošním roce se lidem v pracovním procesu úrazy nevyhýbaly. Například 26. května byli u Nové Vsi u Temelína nalezeni dva mrtví muži. Jak již Deník informoval, nešťastníci zde měli provádět odvětrávání šachty horkovodů. Neštěstí se stalo na stavbě horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín, který má zásobovat teplem město České Budějovice. Při tragédii zemřeli dva zaměstnanci elektrárny. „Šetření události nebylo ještě ukončeno, stále probíhají znalecká zkoumání,“ zmínila Martina Joklová.

Pády ze střech

Lepší konec měly dvě květnové události z Písecka, kde záchranáři vyjeli hned dvakrát k pádu ze střechy. V obou případech zraněné odvezl vrtulník. Mladý muž v Krči, který se chystal opravovat střechu, se při prvotní kontrole propadl z výšky sedmi metrů do útrob kravína.

V Miroticích zase muž pracoval na rekonstrukci domu a prováděl demontáž střechy, zavrávoral a spadl z výšky osmi metrů. Policisté u muže provedli dechovou zkoušku, která byla pozitivní s hodnotou 2,7 promile.

O štěstí může hovořit i muž na Strakonicku, který v červenci propadl střechou a spadl z výšky šesti metrů. Vrtulník záchranky ho transportoval do nemocnice.

Chodcem, který 2. dubna na Písecku za střet s autem zaplatil životem, byl dělník ze stavby dálnice D4. V místě byla podle policie omezená rychlost na padesát kilometrů v hodině. Dělník v zúženém jízdním pruhu zřejmě neměl co dělat, prostor pro pohyb dělníků byl totiž vymezen mimo vozovku.