Kliknutím zvětšítePříjemného překvapení se dočkali chorvatští vědci z univerzity v Zadaru. Pod nánosem mořského bahna na pobřeží Soline u ostrova Korčula našli starou kamennou cestu. Spojovala podle nich potopené pravěké sídliště s pobřežím Korčuly.
Deník The Independent píše, že na základě radiokarbonového datování zachovalého dřeva v blízkosti naleziště vědci určili, že celá osada mohla být postavena kolem roku 4900 před naším letopočtem. Po téměř čtyři metry široké cestě, která spojovala uměle vytvořený ostrov s pobřežím, pak dle archeologů chodili lidé před sedmi tisíci lety.
„Cesta spojovala potopené pravěké sídliště hvarské kultury s pobřežím nyní izolovaného ostrova Korčula,“ uvedli vědci. Cesta se nyní nachází téměř pět metrů pod hladinou.
Chráněny před vlnami
Kdysi umělý ostrov Soline objevil podle portálu ScienceAlert teprve před třemi lety archeolog Mate Parica z univerzity v Zadaru v Chorvatsku. Narazil na něj, když zrovna analyzoval satelitní snímky vodní plochy kolem pobřeží Korčuly.
V hloubce čtyři až pět metrů v Jaderském moři výzkumný tým našel kamenné zdi, které měly být součástí starověkého osídlení. „Šťastné je, že tato oblast je na rozdíl od většiny částí Středozemního moře v bezpečí před velkými vlnami, protože pobřeží chrání mnoho ostrovů,“ uvedl vědec v roce 2021. Ze stejného důvodu byla před velkými vlnami chráněna i nově objevená pravěká cesta.
Sídliště a artefakty
Sídliště a cesta nejsou jediným překvapivým nálezem v dané oblasti. Jinou osadu objevili archeologové v zátoce Gradina na druhé straně Korčuly. Našli tam v hloubce čtyř až pěti metrů téměř identické sídliště.
Sídliště v hlubinách u ostrova Korčula:
Kromě toho také objevili nástroje a jiné artefakty z doby kamenné, jako například kamennou sekeru, pazourkové čepele či fragmenty obětiny. I tyto předměty se zdají být spojeny s hvarskou kulturou.
Hvarská kultura
Archeologové se domnívají, že neolitická hvarská komunita, která kdysi obývala východní Jadran, postavila nyní ponořenou osadu Soline a rovněž byla natolik vynalézavá, že postavila cestu, jež ostrovy spojovala.
Ostrov Korčula je známý pro svá rozsáhlá sídliště z období neolitu. Vzhledem k tomu, že výzkum a vykopávky ještě pokračují, odborníci si slibují, že by mohli udělat ještě významnější objevy. Vědci v budoucím zkoumání chtějí odhalit, jak mohly osady na ostrově a v jeho blízkosti propojit různé skupiny lidí.
Jak to vypadá na ostrově Korčula:
Hvarská kultura, známá také jako takzvaná hvarsko-lisičićka, byla neolitická kultura vyskytující se hlavně na východním pobřeží Jaderského moře. Pojmenovaná je dle jadranského ostrova Hvar. Jejím centrem byly právě ostrovy Hvar a Korčula.
Charakteristickým znakem byla tmavá keramika s dekoracemi a složitými spirálovitými vzory vytvořenými rytím či malbou v bílé, červené, žluté či černé barvě. Objevovaly se rovněž symbolické motivy slunce a měsíce a narativní scény.
Korčula je druhým nejlidnatějším ostrovem Jadranského moře, hned po Krku. Má rovněž bohatou antickou, byzantskou, benátskou, srbskou a chorvatskou historii. Mezi nejstarší důkazy osídlení patří neolitické pohřební mohyly (pravděpodobně z dob Féničanů) a řecká kolonie. Hvar, jenž je spojený s hvarskou kulturou leží mezi ostrovy Korčula, Brač, Vis a poloostrova Pelješac.
Na ostrově se nachází památka ze světového dědictví UNESCO - Starigradská pláň, kterou ve 4 století před naším letopočtem založili řečtí kolonisté z ostrova Paros. Zajímavostí rovněž je, že na ostrově byl před třemi let oznámen objev zkamenělých dinosauřích stop. Jednalo se o otisky stop sauropodů, jež žili asi před 90 až 88 miliony let.
12
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
