Ten v souvislosti s opatřeními kvůli šíření koronaviru rozhodl o zrušení sezony s tím, že všechny výsledky jsou anulovány a žádný z týmů napříč soutěžemi nepostupuje ani nesestupuje.
Třeboňská házená je po hubených letech zase na vzestupu. Dřívější jihočeská bašta tohoto sportu se zvedá ve všech kategoriích a nemalou zásluhu na tom má bývalý extraligový kanonýr a v současnosti hrající kouč mužů Jiskry Jaroslav Dušek, jenž zároveň v oddíle trénuje i dorostence. Letos čtyřicetiletý odchovanec náchodské házené, který u Světa ochutnal i nejvyšší soutěž, zhodnotil vystoupení svých svěřenců ve II. lize mužů a hovořil i o případné účasti týmu z lázeňského města ve vyšší soutěži.
Jak byste nedohraný ročník z pohledu Třeboně zhodnotil?
Letošní sezona byla specifická nejen pro náš sport. Někde se vítěz vyhlásil, někde ne, ale myslím, že vzhledem k tomu, co se děje kolem nás, je to jedno. Naše účinkování ve druhé lize probíhalo až do přerušení podle plánu. Drželi jsme se na špici tabulky a hráli o celkové vítězství.
Pokud byste měl vypíchnout nějaký aspekt, jenž vás potěšil, jaký by to byl?
Čeho si hodně cením, je fakt, že se nám dařilo do sestavy zapracovávat stále více mladíky z našeho dorostu. Ve druhé části soutěže jsme jim chtěli dávat ještě víc prostoru, ale těch šancí z výše uvedených důvodů už moc nebylo. Zápasy v jarní části ale byly o tom, že prostor dostali. A je to hlavně příslib do budoucna, což mě opravdu těší.
Je však také pravdou, že dorostenci se v zápasech áčka dostávali na hřiště více i vzhledem ke zraněním a absencím některých opor.
To je jasné. Zkraje ročníku jsme přišli o talentovaného Jana Brabce, jenž pak chyběl áčku i dorostu. Velkou kaňkou však bylo především dlouhodobé zranění Jakuba Neužila, který se smolně zranil v sedmém kole při derby ve Strakonicích. Měl fantastickou formu a dával hodně gólů. Na druhou stranu je třeba říct, že mužstvo se s jeho absencí vypořádalo a kluci, kteří na jeho postu hráli, ať už to byli bratři Dedkovi či někdo další, si vedli dobře. Jejich výkony byly nad očekávání, byť gólový příspěvek nebyl takový, na jaký jsme byli zvyklí u Kuby.
Na kterých hráčích tedy momentálně třeboňský tým stojí?
Hlavními tahouny, stejně jako v předešlých letech, jsou gólman Standa Toman, jemuž zdatně sekundoval Tomáš Neužil. A pokud se náhodnou nedařilo ani jednomu z nich, dokázal je dobře zastoupit dorostenec Ondra Vopěnka. V útoku má nenahraditelnou roli elitní střelec Zdeněk Kubík, kterého zdárně doplňoval Lukáš Baierling, i když u něho bych si představoval větší stabilitu výkonů. Rozhodně však patřil mezi opory. Stěžejní roli v organizaci ofenzivy měl Marek Volf, jenž na pozici střední spojky rozdával míče a téměř vůbec nekazil. Nevadilo, že nedával tolik branek, protože to nahrazoval bezchybnou rozehrávkou. Z toho na pravé spojce těžil i Martin Brchaň. Ten se prezentoval velmi stabilní výkonností a bylo na něj spolehnutí při střelbě zdálky. Do zranění jsme se samozřejmě mohli opřít o Kubu Neužila, jenž, jak už jsem zmínil, dával hodně gólů. Na pivotu tvrdil muziku Pavel Zahradník, občas na této pozici zaskočil dorostenec Josef Kos, nebo i já. Defenzivní činnost s přehledem řídili Baierling s Volfem, v některých zápasech nám pomohl i Lukáš Povolný. Na obranu jsme se mohli spolehnout.
V uplynulé sezoně jste vaši druholigovou skupinu vyhráli, ale na případný postup do I. ligy jste nereflektovali. Jak tomu bylo letos, měli jsme tyto ambice?
Co se týče postupových plánů, tak nemá cenu o ničem spekulovat, protože ta možnost prostě není. Soutěž jsme nevyhráli, takže ani nabídka na postup nepřišla. Je to v podstatě zbytečná diskuse. My se i v další sezoně budeme snažit znovu atakovat přední příčky, ale uvidíme, s jakým týmem do nového ročníku vstoupíme. Podle toho si stanovíme cíle. Záleží, jak se nám mužstvo povede poskládat a zda budeme mít i starší dorost.
Házená v Třeboni se za poslední tři roky hodně zvedla, což je ostatně vidět i na výsledcích. Nezpochybnitelné zásluhy na tom máte právě vy.
Pochopitelně jsme rádi, že o třeboňské házené zase hovoří. Posun vpřed je znát u mužů i dorostu, byť nás stále hodně sráží, že máme málo dorostenců. Úspěchy se ale mohou pochlubit i dívky v žákovské lize či druhé lize dorostenek. Daří se rovněž mladším a starším žákům. Musíme se snažit rozšiřovat členskou základnu, bez toho to nepůjde. A je třeba si udržet také fanouškovskou podporu, která se v posledních letech výrazně zvedla. Diváci nás v domácích duelech ženou dopředu a my jim za to moc děkujeme. A chceme jim ukázat, že umíme bojovat, ať už budeme hrát s kýmkoliv.
Podle toho, co říkáte, se skutečně nabízí myšlenka, že by třeboňské házené po letech zase slušela první liga mužů. Co vy na to?
Do budoucna se účasti ve vyšší soutěži nebráníme, i když jen z vlastních zdrojů bychom prvoligový tým neposkládali. V tomto směru by se nabízela případná spolupráce s dalšími jihočeskými oddíly, čímž mám na mysli třeba Sezimovo Ústí nebo českobudějovickou Lokomotivu. Ale vše je o další komunikaci. Každý klub má své představy a možnosti. Není jednoduché to skloubit. Musela by se najít cesta, jak to celé nastavit a provést z hlediska logistiky, trénování nebo dojíždění. Pokud by měla být v budoucnu v Třeboni první liga, tak bychom v ní chtěli hrát důstojnou roli a ne tam jít proto, abychom si ji jen zkusili.
II. liga mužů JVČ – tabulka před anulováním soutěže
1. Třeboň 13 10 1 2 404:318 21
2. Úvaly 13 10 0 3 365:340 20
3. Č. Budějovice 12 8 0 4 380:332 16
4. Pardubice 12 8 0 4 351:327 16
5. Strakonice B 13 7 2 4 396:373 16
6. Slavia Praha 13 7 1 5 360:375 15
7. Kutná Hora 13 5 2 6 331:358 12
8. Sezimovo Ústí 13 5 0 8 339:340 10
9. Havlíčkův Brod 13 3 2 8 343:365 8
10. Loko Vršovice 12 2 0 10 252:333 4
11. Dolní Cerekev 13 1 0 12 333:393 2
