Její volný čas naplňuje sport, a to především gymnastika.  „Ráda si také zajezdím třeba na in–line bruslích nebo zajdu do posilovny. Co by to bylo za mládí, kdybych jen chodila do školy, učila se, cvičila a nemohla si vyrazit se svými přáteli. Na přátele si najdu čas vždycky,“ říká Jírová.

Ráda chodí s kamarádkami na nákupy, do bazénu a do kina. A i když to zní trošku nelogicky, mezi její nejoblíbenější jídla patří čokoláda.
Leona se zabývá sportovní gymnastikou, což obnáší pravidelné docházení na tréninky, kde se hodně posiluje, nacvičují se sestavy na bradlech, přeskoku, kladině a prostných.

„Jako každý sportovní oddíl máme i my také zhruba desetidenní letní soustředění. Náš gymnastický rok je rozdělen na čtyři sezony, a to dvě přípravné (letní, zimní) a dvě závodní (jarní, podzimní),“ informovala Jírová.

Jarní sezona trvá od března do června a zahrnuje krajský přebor jednotlivkyň. Podzimní je pak od října až do konce prosince, kdy je zakončena krajským přeborem družstev. „Gymnastika je nádherný sport, cvičím ráda, ale když pak například vyrazíme na závody do větších měst a tam vidím starší a šikovnější holky z výcvikových středisek, tak žasnu, co se dokážou naučit a s naprostým klidem předvést,“ svěřuje se gymnastka.

Jak říká Leona, ke gymnastice se dostala úplnou náhodou. „Když mi byly asi čtyři roky, přivedla mě mamka na nábor, kde se mě ujal trenér, kterému se dodnes říká pan Parma. Právě on mě naučil základy gymnastiky a za to mu patří můj velký dík,“ popisuje. Leona vždy obdivovala, jak starší holky skákaly salta, fliky, cukuhary a točily na bradlech veletoče, cvičily sestavy na hudbu a milovala jejich závodní dresy a účesy.

„Když jsem začínala cvičit, přišlo mi, že jsme si v tělocvičně spíše jen tak hrály a snažily se vydržet celý trénink bez maminek. Poté jsme začali nacvičovat technické disciplíny – šplh na tyči a laně, skok do dálky, skoky přes švihadlo, vznosy, shyby na kruzích a člunkový běh. Teprve později jsme se učili jednoduché přípravkové sestavičky a gymnastické prvky,“ uvedla Jírová. Když jí bylo osm let, cvičila v základním stupni, což byly povinné sestavy na čtyřech nářadích. O rok později postoupila do výkonnostního stupně VS1 (dnešní mladší žákyně).

„V této kategorii jsem získala prvenství na krajském přeboru jednotlivkyň,“ vzpomíná Jírová. Poté následoval stupeň dnešních starších žákyň. Od svých 11 do 13 let pak závodila v kategorii žákyně B a nyní již závodí jako juniorka B.

Jejím životním cílem je zúčastnit se v této kategorii Mistrovství České republiky ve sportovní gymnastice žen.

Tříhodinové tréninky se konají třikrát týdně v tělocvičně TJ Slovan Jindřichův Hradec spolu se dvěma trenérkami, Jiřinou Dvořákovou a Leoninou maminkou, Ditou Jírovou. „Mé mamce se gymnastika zalíbila natolik, že se jí začala věnovat jako trenérka,“ tvrdí Jírová.

Není ani tak nemožné skloubit gymnastiku spolu se školou. „Za těch devět let už mi to ani nepřijde, je to každodenní koloběh. Někdy chodím do tělocvičny rovnou ze školy, domů pak přicházím večer a musím zvládnout přípravu do školy,“ říká. Gymnastiku by doporučila všem malým holčičkám.

„Jejich rodičům bych chtěla říct, aby neváhali dát své malé ratolesti na tento typ sportu. Gymnastika je dobrým základem pro všechny sporty. Každé dítě se zde naučí kotoul, hvězdu, šplhat, běhat a hlavně dosáhne skvělého držení těla,“ vysvětluje. Gymnastky nemají ve škole problém s tělocvikem, jako většina ostatních dětí. Ve třídě jsou vždy za hvězdy a na vysvědčení mají z tělocviku zaručeně jedničku. Je pro ně důležité sebevědomí, překonání strachu, vytrvalost, píle a chuť naučit se něco nového,“ pokračuje Leona.

Ke gymnastice ji přivedla a celou dobu podporovala její maminka. „Samozřejmě se podporujeme i navzájem v oddíle s kamarádkami. A také stojí za zmínku úspěchy, které mi dávají obrovskou chuť do dalšího cvičení. Kdo jednou stál na stupních vítězů, jistě mi dá za pravdu, že je to nádherný a nepopsatelný pocit, jen škoda, že trvá tak krátce,“ hodnotí Jírová.

Svou budoucnost nechává zatím osudu. „Gymnastiku dělám jako sport, který mě baví a udržuje mě v kondici, ale jednou bych se chtěla věnovat trenérství a mít svoje menší družstvo tady, v jindřichohradeckém oddíle,“ prozradila Leona.

Lucie Schmiedová