Nejdříve, už 28. ledna, bude mít narozeniny Jan Kadlec, 4. června následuje Jaroslav Pešíček a 22. srpna pak Vladimír Kyzour. Jejich házenkářské dráhy přibližuje další z legend házené u Světa Jan Áža Neužil:

„Dva prvně jmenovaní, ač poněkud odlišní povahami a zejména herním stylem, se dostali přes reprezentaci v juniorském nároďáku do našeho nejlepšího a nejslavnějšího týmu Dukly Praha. Jarda tam zůstal dva roky, Honza byl převelením zapůjčen písecké Dukle, tehdy záložnímu družstvu té pražské. Do Písku narukoval také Vláďa Kyzour. V házené jsou vzácnější leváci, kterým byl právě Honza Kadlec. Neméně potřební jsou srdcaři, mezi které patřil zase Jarda. Ten by snad byl ochoten na hřišti položit život. Gólmani jsou jakousi samostatnou jednotkou. Tenhle post si vybral Vláďa a lze tvrdit, že svého času by po něm s radostí sáhly nejlepší kluby v republice,“ uvedl na adresu oslavenců.

Po vojně se vrátili do Třeboně aby se stali důležitými články mužstva, ve kterém se kloubily zkušenosti starších s elánem mladých. Vrcholem pak bylo vítězství ve 2. lize v sezóně 1970-71 a tudíž možnost hrát v kvalifikaci o postup do nejvyšší házenkářské soutěže ČSSR v Náchodě. Tehdy to nevyšlo…

„Nelze opomenout, že Honza s Jardou byli také výteční hokejisté. Bylo totiž pro třeboňské házenkáře běžné, že kromě házené hráli hokejovou soutěž. Všichni tři se věnovali trenérské práci s mládeží,“ doplnil Neužil.

Jan Kadlec figuruje také v historii házené Lokomotivy České Budějovice jako člen výpomocné mise, viz výňatek: ,,V sedmdesátých letech čekalo muže Lokomotivy vyřešení generačního problému. Proto byli ke spolupráci pozvaní třeboňští Jan Kadlec, Jan Koutek, Josef Neužil a Josef Vyhnal. Takto posílené družstvo Lokomotivy vybojuje v konečném účtování třetí místo a to v sezóně 1977-78.“