Jak se to vlastně seběhlo, že jste začal na Pedagogu trénovat hokejbalové gólmany?
Zavolal mi předseda klubu Přemysl Horák, jestli bych měl zájem pracovat na Pedagogu s gólmany. Na osobní schůzce jsme doladili podrobnosti. Máme speciální gólmanské tréninky ve dvou skupinách. Jednu tvoří ti nejmenší, druhou dorostenci a muži.
Kolik tréninků máte v plánu?
Do konce roku to bude jednou za čtrnáct dní. Potom se domluvíme, jak to bude dál. Pracovat budeme především na technice, aby se kluci posouvali dál.
Je velký rozdíl v chytání v hokeji a v hokejbalu?
Hokejbalový gólman to má těžší při slajdování, ale na dnešních plastových površích už to jde přece jen lépe. K tomu je třeba připočítat oranžový míček. Je to jiné než puk. Míček, když chytí rotaci, tak se může zahýbat těsně před brankářem a ten musí dělat zákrok na poslední chvíli. Je to malinko obtížnější než v hokeji.
Máte sám nějakou praxi z hokejbalu?
Chytal jsem ho od dětství za Betonovu a končil jsem před dvěma roky.
A vaše hokejová minulost?
V mládežnických týmech jsem byl v Motoru. Hrával jsem s Romanem Horákem mladším, Robinem Soudkem, Mildou Jáchymem, Šimonem Hrubcem nebo Kubou Makovským. To je naše generace. Potom jsem chytal nějaký čas v Rakousku a teď nastupuji na Hluboké v krajské lize.
V hokeji jste se stal trenérem gólmanů?
Ano. Dělám to šest let od návratu z Rakouska. Začínal jsem v Českém Krumlově, teď trénuji gólmany ve Lvech u Pouzara, ve Vimperku, ve Veselí a ještě máme tréninkové centrum na Hluboké, které se specializuje přímo na brankáře. K tomu ještě chodím do práce, takže se rozhodně nenudím.