Basketbal začal hrát již ve svých šesti letech, kdy začínal v rodných Teplicích. Poté po domluvě s trenérem z týmu Ústí nad Labem, se stal jedním jedním z jeho členů. Tam vydržel dlouhých 11 let s občasným hostováním, z něhož nejraději vzpomíná na Chomutov.
Honza je absolventem Gymnázia v Dubí u Teplic a nyní je studentem Fakulty managmentu v Jindřichově Hradci. Jeho záliby jsou především playstation, a pak už jen basketbal. Co se týče jeho přátel, většina je právě z basketbalového kruhu. Mimo jiné je trenérem starších minižáků. „Do Teplic jsem dojížděl celých deset let, až poslední rok mého působení tam, jsem se rozhodl pro byt v Ústí. Jak už bylo řečeno, před příchodem do Jindřichova Hradce, jsem strávil sezónu v Litoměřicích, kam jsem pro změnu dojížděl z Ústí,“ vysvětluje Koranda, který na dva roky basketbalu strávené na severu nedá dopustit.
„V ústeckém dresu jsem měl možnost hrát Mattoni NBL a pravidelně v ní nastupovat. Díky tomu jsem poznal skvělé trenéry, jako je trenér Šedivý, jenž mi dal nejvíc ze všech. Nesetkával jsem se samozřejmě jen s trenéry, a tak jsem měl možnost učit se právě od hvězd Mattoni NBL, jako je Kubálek, Holešovský, Feštr, Hrubý, Houška, Pohánka nebo cizinci Thomas, Argrett, Henry a další,“ sdělil basketbalista. Díky těmto faktorům byl Honza také členem reprentace U18 a U20, kde měl příležitost hrát na mistrovství Evropy pod vedením trenérů Bálinta a Róna.
Do Jindřichova Hradce přišel Honza hlavně kvůli basketbalu, studiu vysoké školy a za novou změnou prostředí. Basketbalu se věnuje od šesti let, kdy ho k němu přivedl rodinný známý, tehdejší trenér Teplic.
„Nejvíce mě na tom bavilo a baví pocity výhry, ale i hra samotná. Je to můj život. Sleduji všemožné přenosy, statistiky a soutěže. Kdybych měl jmenovat, co mě na tom nebaví, nic by mě nenapadlo. Jsou možná dva aspekty, které bych neřadil mezi oblíbené, a to jsou poločasové přestávky v zápasech a letní přípravy,“ říká a přiznává, že především ta příprava je u něho dost neoblíbená. Projít si tím však musí každý a určitě není sám, kdo se na tuto část sezóny netěší.
Na takové polemiky, zda přišla chvíle, kdy ho napadlo s basketbalem přestat, je prý ještě mladý. „Pouze když se stane nepříjemné zranění, říkám si, jestli to mám zapotřebí. Ale je to jen chvilkové, zkrátka bez basketbalu a prostředí kolem něj, bych nemohl žít, tedy aspoň ne teď,“ hodnotí Koranda.
Jako největší dosavadní úspěch zatím hodnotí 7. místo Mattoni NBL. „Můj podíl tam byl ale minimální. Na ten největší úspěch teprve čekám a doufám, že přijde v dresu BK Lions Jindřichův Hradec. Prozatím mi bude stačit postup na konci sezóny do Mattoni NBL,“ prozradil.
„To je teď můj cíl a také celého našeho týmu. Myslím, že je lépe klást si postupné cíle a nemá cenu stavět si vzdušné zámky. Pokud mám ale nějaké přání, je to zahraniční angažmá, mimo to je mým cílem vystudovat vysokou školu,“ pokračuje Honza, kterému se tým BK Lions hodnotí velmi kladně.
„Je to velmi mladý tým, kde slovo tým dosahuje správného smyslu. Skládá se ze skvělé party lidí bez ústřední hvězdy, což je vždy lepší, než když máte tým o dvou, třech hráčích. Jsou tu hráči se zkušenostmi z Mattoni NBL, jako třeba Šustek, Holanda, Tomanec, Prachař a já. Také ale borci s několikaletými zkušenostmi z 1. ligy, což je Eisman nebo Čech. Dále pak čerství mistři Evropy divize B do 18 let – Švejda a Sahan,“ míní o svém týmu a svých spoluhráčích Koranda. Tým doplňují nadějní mladíci z celého jihu Čech. „Samozřejmě nesmím zapomenout na uznávaného trenéra Forejta. Hlavně bych chtěl upozornit na to možná nejdůležitější – skvělou partu, která tady je. Každý táhne za jeden provaz, proto samozřejmě máme ty nejvyšší, tedy postupové ambice,“ uzavírá Jan Koranda.
Lucie Schmiedová
