I. část – neděle 10. června

„Přeji krásný den z německého Ratingenu, kde v sobotu začala mužská část MS v hokejbalu. Do dějiště jsme přijeli v den zahájení okolo 16:30 hodin, z Plzně jsme vyjížděli ráno – cesta trvala téměř devět hodin. Musím dodat, že jízda luxusním autobusem, řízeným dvojicí profesionálních řidičů, byla docela fajn. V místě konání šampionátu nás přivítalo vlídné počasí, bylo pod mrakem s teplotou okolo 22°C. Účast na zahajovací ceremonii byla příjemnou povinností, během půlhodiny zazněly hymny všech 16 startujících zemí, MS pak odstartoval prezident předseda ISBHF Domenic DiGironimo z Kanady. Ubytováni jsme v Düsseldorfu blízko městského parku, pokoje jsou na výborné úrovni. Dobrovolně jsem obsadil zbylou jednolůžkovou cimru, možnost bydlet sám jsem uvítal, mám rád klid. Ještě bych připomenul pěkný úspěch reprezentace ČR žen. Něžné pohlaví mělo svůj turnaj v týdnu před námi a Češky vybojovaly historický bronz, jako jediné přitom sebraly body zlatým Kanaďankám, remizovaly s nimi 1:1. Kéž by se tak dařilo i nám dnes v podvečer, s javorovým listem totiž hrajeme náš úvodní zápas na turnaji. A já budu chytat!“

II. část – pondělí 11. června

„Naším prvním sokem byla v neděli večer Kanada, obhájce titulu. Prohráli jsme sice 2:6, avšak zanechali snad dobrý dojem. Výsledek určitě průběhu neodpovídá, ke konci jsme museli hru otevřít a inkasovali jsme. Trenéři mi na tento zápas dali důvěru, jsem jim za to vděčný, proti takovému soupeři jsem ještě nechytal. Mám ze svého výkonu dobrý dojem, do 40. minuty byl stav 2:3, když při hře v plném počtu jsme byli favoritovi vyrovnaným soupeřem. Škoda jen spousty vyloučených, vždyť jsme čtyřikrát hráli ve třech proti pěti! Překvapení mi připravili organizátoři, přestávky zkrátili na 6 minut, namísto obvyklých deseti. Musím přiznat, že jsem měl dost práce a musel se v bráně hodně otáčet. Štěstí mi moc nepřálo, skoro všechny góly padly dorážkou nebo tečí. Předvedl jsem i mé oblíbené zákroky a rozehrávky holí, což při podávání rukou na konci utkání pár Kanaďanů ocenilo. Věřím, že s Kanadou se ještě na turnaji potkáme a porážku jí vrátíme. Naše skupina bude asi vyrovnaná, ve druhém utkání Portugalci pouze remizovali se Švýcary 2:2, takže o to více budou nažhaveni na nás. Tento zápas bude chytat Petr Šulan, snad mu vyjde výsledkově lépe než mně. Zdravím všechny, co nám drží palce!“

III. část – úterý 12. června

„První cíl je splněn, jdeme ze skupiny jako druzí. V pondělí s Portugalci jsme předvedli taktický výkon, podpořený gólmanem Petrem Šulanem. Vyhráli jsme 6:0 a myslím si, že porážku z MS 2005 jsme jim vrátili i s úroky. Úterní budíček v 6:00 byl nepříjemný, už dneska ráno od 8:30 hod. jsme totiž hráli proti Švýcarsku, které ještě mělo teoretickou šanci skončit ve skupině druhé. Překvapení jsme nedopustili a utkání vyhráli 5:2, zápas rozhodla už první třetina, která skončila 3:0. Od druhého dějství jsem šel do brány, aby si Šulan mohl odpočinout před play-off. Oba góly jsem dostal v oslabení; a z dorážek. Rozhodčí na šampionátu pískají solidně, stylem na mě zapůsobil kanadský sudí, naše utkání s Portugalskem měl plně pod kontrolou – nepřipustil žádné diskuse. Soudcují tu i dva Jihočeši, Milan Šoupa z Č. Budějovic a Tomáš Gareis z Písku. Utkání se Švýcary se hrálo ve druhé hale v Düsseldorfu, nehrálo se na in-line povrchu, ale na betonu. Ve středu nás čeká čtvrtfinále, klíčový zápas začíná v Ratingenu v 18:30 hod., přijatelný soupeř vzejde ze čtyřlístku Indie, USA, Pákistán, Bermudy.“

IV. část – středa 13. června

„Určitě už asi všichni víte, že ve čtvrtfinále budeme hrát proti Indii. Bude to určitě běhavý a důrazný soupeř. Sledoval jsem třetí třetinu zápasu Indů proti Itálii, který skončil bezgólovou remízou. Indičtí reprezentanti nepraktikují žádný zvláštní herní systém, ale velmi kvalitně umí přesilovky. Hráli jsme proti nim na minulém MS a porazili je 5:2, tak doufám, že výsledek zopakujeme. Všichni jsme natěšeni, že budeme hrát o medaile, ale stále nám k tomuto cíli chybí udělat ten jeden potřebný krok, a to přejít přes čtvrtfinále. To začíná v Ratingenu dnes, ve středu v půl sedmé odpoledne. Před každým utkáním máme poradu, při níž nám trenéři pomocí videa představují hru soupeře a určují taktický plán, kterým se my máme na ploše řídit. Dnes ráno jsme byli trénovat v düsseldorfské hale, hlavním bodem přípravy bylo zlepšení přesilové hry. Zároveň jsme se měli i odreagovat; a myslím si, že se to podařilo. Zahráli jsme si totiž házenou na hokejbalovém letišti, a sice v plné výstroji – legraci jsme si opravdu užili. Teď mi přišla SMS, že v prvním čtvrtfinále vyhrálo Slovensko nad Portugalskem 5:4, když dalo pět gólů v přesilovkách! Takže naším případným soupeřem v semifinále by byli právě bratia Slováci.“

V. část – čtvrtek 14. června

Musím rád konstatovat, že jsem měl pravdu. Tvrdil jsem, že Indům bude v zápase s námi horko; a bylo! Čtvrtfinále jsme vyhráli jasně 8:1, Indie byla nepříjemným soupeřem u mantinelů, ale před českou brankou se neprosadila. Chytal Petr Šulan, který moc práce neměl a občasné indické střely si jistě pohlídal. Je ve formě a dává všem pochybovačům odpověď, proč na MS jel. Utkání se velmi vydařilo Petru Novákovi z H. Králové, jenž dosáhl prvního českého hattricku v turnaji. V semifinále nás v pátek od 18:30 hodin čeká těžký bratrovražedný boj se Slováky. Ti tady ještě neprohráli, mají střeleckou fazónu hlavně v přesilovkách. V náš prospěch hovoří bilance vzájemných zápasů poslední doby. Pětkrát za sebou jsme se Slovenskem neprohráli, teď budeme chtít protáhnout sérii na půltucet. Jsem trochu zklamán ze zájmu o MS, na zápasy chodí tak stovka diváků. Nejvíce jich – asi 400 – bylo na našem střetnutí s Kanadou. Bývají tu i fandové z Čech, ale vždy jen tak na otočku. Dnes máme volný den, byli jsme na výletě v Gelsenkirchenu ve fotbalové Schalke Arena, je to jeden z mála stadiónů ve světě, který má zatahovací střechu a vysunovací trávník. Pěkně jsme se odreagovali od myšlenek na semifinále. Po návratu na hotel jsem zjistil, že v Düsseldorfu pršelo a já měl výzbroj na balkóně. Takže suším a suším…“

VI. část – sobota 16. června

„Jsme ve finále! Tato tři slova vyřkne každý sportovec strašně rád, mnohým se to nikdy nepoštěstí, ale hokejbaloví reprezentanti ČR na letošním MS už mohou tuto krátkou oznamovací větu pyšně skandovat. Semifinále proti Slovensku jsme vyhráli 4:1, nebylo to ovšem tak jednoduché, jak by se dle výsledku mohlo zdát. Slováci začali aktivně a ve druhém dějství se ujali vedení, hrál se typický evropský kombinační hokejbal. O přestávce před třetí třetinou byli nabádáni k probuzení naši kanonýři, ale zaplaťpánbů se probudil střelec sváteční. Královéhradecký obránce Michal Chmel se nádherně trefil dvakrát a v životním zápase v podstatě rozhodl o našem vítězství. Další české góly padly až při slovenské power-play, definitivně o semifinálovém triumfu rozhodl skvěle hrající Petr Novák a veterán Pavel Kormunda. Teď už vím, že domů povezu nějakou medaili! Pamatujete? Na úvod šampionátu jsem psal, že si proti Kanadě dáme repete ve finále. Budeme jí chtít vrátit porážku 2:6 ze základní skupiny. Kanada v semifinále deklasovala Itálii 7:0. Před bojem o zlato nás čeká sobotní den plný rituálů – v 10 hodin rozcvička, pak vyklusání, strečink, pohodový fotbálek, oběd ve stejném podniku se sudoměřickým Konderlou u stolu. V autobuse bude znít Aleš Brichta, Kabát. Stěžejní skladbou je Cesta do Kadaně – zasvěcení vědí proč…“

VII. část – úterý 19. června

Sděluji moje poslední postřehy z MS v hokejbalu, i když dojmy budou mít lehce smutný nádech. Finále jsme s Kanadou totiž prohráli krutě 0:5. Hra tomu určitě neodpovídala, forčekovali jsme agresivně, tým ze zámoří byl často pod tlakem, ale do vyložených šancí nás pouštěl jen sporadicky. Naopak nám uštědřil lekci z produktivity, náš gólman Petr Šulan, který byl zařazen do All-stars šampionátu, na pět střel nedosáhl. Na nás se lepila smůla, například nejlepší útočník MS Petr Novák trefil břevno. Finále Češi nehrají každý rok, proto je stříbrná medaile velikým úspěchem. Nyní máme dva roky na to, abychom se připravili na příští šampionát, který bude v Plzni v roce 2009. Kanada vyhrála počtvrté v řadě, už je na čase její sérii přerušit! Atmosféra finále byla skvělá, utkání sledovalo asi 600 diváků, přičemž z Čech přijela početná skupina fanoušků. Začátek finále byl ve stylu NHL – zhasnutá aréna, blikající světla, mlžný opar a nástup jednotlivých hráčů dle jmen. Při závěrečném dekorování medailistů nastoupilo na plochu všech 16 zúčastněných zemí, byl to chaos, ale organizátoři vše zvládli, po hymně Kanady a znělce MS byl náhle šampionát minulostí. Nás pak čekala šťastná cesta domů.