Ještě víc si ale Jonáš cení vítězství na 400 metrů volným způsobem, kterého dosáhl vloni v italském Janově. Šlo o světové hry sportovců do dvaceti let.
Medailí už má doma spoustu. „Bude jich jistě několik desítek, ale pořád je mám kam dávat,“ směje se mladík, který se narodil v Českých Budějovicích, nyní ale žije s rodiči ve městě u Vajgaru.

Pravidelně navštěvuje tamní krytý bazén, kde pod dohledem trenéra Jana Šimka trénuje společně s nepostiženými plavci. „Plavání mě drží pohromadě. Rád si zahraji i fotbal nebo florbal, ale plavání je můj život,“ přitakává Jonáš Kešnar.

Před pár dny se vrátil ze čtyřtýdenního plaveckého soustředění ve Strakonicích, které pro postižené plavce každoročně pořádá sdružení Kontakt bB. „Jsem motýlkář, ale mými nejsilnějšími disciplínami jsou 200 metrů polohový závod a 400 metrů volný způsob,“ říká Jonáš Kešnar.

Po prázdninách půjde do druhého ročníku na obchodním lyceu v Jindřichově Hradci. Kromě tělocviku ho baví čeština, angličtina a dějepis.

Snad jako každý mladý sportovec s handicapem sní Jonáš o zlaté medaili na paralympijských hrách. „Nejbližší paralympiáda je v Tokiu a na tu bych se chtěl dostat,“ má jasný cíl Jonáš Kešnar.

Na cestě za jeho snem ho čeká ještě hodně práce. Musí splnit stanovené limity. „Na čtyřstovku volným způsobem se potřebuji zlepšit zhruba o deset vteřin. Věřím, že se to dá,“ říká odhodlaně.