O nedávno skončené sezoně i vyhlídkách na tu následující hovořil trenér tohoto týmu Vladislav Jordák, který v několika střetnutích svým svěřencům pomáhal i přímo na palubovce v roli hráče.

K jakým závěrům jste při hodnocení uplynulé sezony dospěl?
V podmínkách, které jsou neslučitelné s žádným jiným oddílem v extralize, jsme podle mě odvedli velmi dobrý výkon. Poprvé v historii jsme postoupili do čtvrtfinále Českého poháru, kde jsme prohráli až v prodloužení o jediný gól. Play off nám uteklo o deset minut při nezvládnuté koncovce v Kopřivnici tři kola před koncem základní části, kdy jsme vedli o pět gólů. Hodnocení je jednoduché, díky za tuhle sezonu.

S téměř nezměněnou sestavou pracujete již několik sezon. Nyní měl tým formu a zdálo se, že právě letos bylo k postupu do play off nejblíž. Vnímáte desátou příčku v závěrečné tabulce jako zklamáním?
Na tuhle otázku musím odpovědět z pozice hráče i jako trenér. Z důvodů disciplinárních trestů a zranění jednoho z klíčových mužů Martina Mošovského jsem byl nucen nastoupit k několika utkáním jako hráč. Z tohoto pohledu je to pro všechny neskutečné zklamání, protože za tuhle sezonu bychom si postup zasloužili. Z pohledu člověka, který získává zkušenosti jako trenér, to byla především škola. Nemohu posoudit, zda je to dobře nebo špatně. Nedívám se na desáté místo, ale na to, co kluci odváděli celou sezonu, a tam převažují pozitiva.

Před domácím publikem se vám dařilo, venku však byly bodové zisky minimální. Proč?
Z jedenácti domácích zápasů bylo sedm vítězných, což je parádní bilance. Pro diváky tam byly všechny kategorie duelů – dramatické, jednoznačné a samozřejmě i ty oku házenkářských odborníků nepříliš lahodící. Přesto si stojím za tím, že jakékoliv vítězství, byť o jedinou branku, je prostě vítězství. A teď k otázce, proč nebyly body na venkovních palubovkách. Chcete-li hrát play off, určitě měly být, stejně jako vítězství, s nimiž nikdo nepočítal. Konkrétně mluvím o šesti bodech, které jsme měli venku získat. Ve Dvoře Králové přišla nedisciplinovanost Jakuba Šulce a trest v podobě 21 minut hry v oslabení. Do Frýdku-Místku jsme zase odjeli jsme bez klíčových hráčů, kteří museli plnit pracovní povinnosti, a asi by se na svazu měli zamyslet, zda pokračovat v trendu středečních utkání. Pak přišla zmiňovaná Kopřivnice. Tam jsme zápas nezvládli, ale především v tu chvíli chyběl trenér na lavičce.

Kdybyste měl hodnotit zvlášť základní část a play out, najde se nějaký rozdíl?
Rozdíl je jen v tom, o co hrajete. V základní části jsme hráli o play off, to je nádherná motivace. Play out už není o příčkách ani motivaci, ale o vyhnutí se baráži.

V play out jste si nechali vzít i devátou příčku, co bylo důvodem?
Podvědomí dobrých výsledků ze základní části a počáteční čtyřbodová bonifikace. Dvě vítězství nad Přerovem nás navíc stavěly do role jednoznačného favorita. To vše nám dávalo pocit, že to půjde samo i v rozhodujícím utkání s Přerovem, které jsme v domácím prostředí prostě nezvládli.

Ocenil nebo vyzdvihl byste některého hráče za výkony během sezony?
Jedno jméno ano, Vladislav Jordák. Ale teď vážně. Spíš bych zmínil jeden postřeh. Naše výkony byly přímo úměrné tomu, jak jsme byli schopni před zápasy trénovat. Nemám na mysli jen taktickou stránku, myslím na atmosféru v družstvu, hlavně být pohromadě a jít za vítězstvím.

Podle našich informací ukončil Martin Mlsna kariéru, je to tak?
Martin již avizoval tuto variantu před začátkem sezony. Pracuje a žije v Praze, má zakládat rodinu. Doba bezstarostného studentského života mu skončila, a to je důvod, proč končí.

Končí v týmu i někdo další?
Přicházíme o současnou největší osobnost mužstva Michala Naimanna, který přestupuje do Jičína. A Janis Aliapulios odchází studovat do Řecka.

Dal jste vedení klubu už nějaký tip na posílení mužstva?
Mám jen jedno přání: aby mi zbytečně neodešli další lidi, podobně jako Michal Naimann, u kterého jsme nebyli schopni dostát smluvních tří tisíc korun měsíčně za to, že dojíždí 300 kilometrů třikrát týdně na tréninky.

Již letos jste pracoval s velmi úzkým kádrem, je vůbec reálné pomýšlet bez posil na nějaký úspěch v příštím ročníku extraligy?
Je brzy mluvit o cílech, natož o úspěchu. Nejsme oddíl, kde trenér přijde s koncepcí a manažer nakoupí vhodné typy hráčů. My pracujeme obráceně, je tu potenciál a trenér má za úkol přizpůsobit koncepci hráčům, kterými disponuje. Samozřejmě, počítáme s příchodem tří dorostenců a už mám připravenou změnu obraného systému, různé varianty přechodu v rychlém útoku a další. O cílech však mluvme až na prahu následujícího ročníku.

Matěj Měchura

Bez dvou velkých střeleckých opor na pozici spojek se budou muset v nadcházející extraligové sezoně
obejít házenkáři Třeboně. Martin Mlsna (vlevo) se s ohledem na zaměstnání rozhodl ukončit kariéru,
Michal Naimann přestupuje do Jičína. Foto: František Panec