Jejich tváře se zase rozjasnily. Do Jindřichova Hradce dorazili čeští volejbalisté v podstatně lepší náladě, než před týdnem do Brna. Důvod byl jasný, na úvodní porážku z Běloruska, navázali v domácím prostředí dvěma výhrami – v tiebreaku s Ukrajinou a tříbodovou s Finskem. Jejich naděje na postup do Final four Evropské ligy, tak dostaly reálnější obrysy. Uvolněný byl i Daniel Pfeffer, jenž si zvyká na roli prvního libera národní mužstva. „Jsme nabití pozitivní energií. Víme, že nás čeká rozhodující zápas skupiny. Chceme postoupit, a proto musíme zvítězit,“ burcuje 29letý borec.

V Minsku jste ztratili. Co bylo v Brně jinak?
Ani v Bělorusku jsme nehráli špatně. První sada nám vyloženě vyšla. Pak se nám ale rozpadla koncepce. S Ukrajinou to nebylo dlouho ideální, dolehla na nás tíha domácího utkání. Dva sety jsme se těžce hledali a spíš se nenacházeli. Pomohla ale střídání, výhru jsme vydřeli.

S Finskem už to byla ta správná káva?
Finové měli být hlavními favority skupiny. Nepřijeli ovšem v nejsilnější sestavě a docela jsme si na ně věřili. Nicméně byl úvodní set stejný, jako ty špatné s Ukrajinou. Naštěstí opět vyšla střídání. Pomohlo i publikum, chytili jsme se a prokázali větší touhu po vítězství.

Zdálo se, že jste našli optimální sestavu. Souhlasíte?
Možná. Hrát ale může kdokoli. Každý, co jsme tady, má národnímu týmu co dát.

Je složité nahradit trojlístek Donovan Džavoronok, Petr Michálek a Milan Moník?
Samozřejmě nám scházejí zkušenosti. Donovan by přinesl italskou top kvalitu. Vždyť nastupuje v mužstvu, které bojovalo o nejvyšší příčky v Serii A1. Petr je ostřílený smečař, jenž hrál léta v základní sestavě národního týmu. Mladí, kteří dostali šanci na úkor zavedených opor, ale ukázali, že mohou hrát.

Zastoupit Moníka je váš úkol. Cestu na post prvního libera máte letos otevřenější…
Svoji pozici vnímám pořád stejně. Když můžu, rád pomůžu. To, že jsem tady, mě těší i kvůli klukům. Máme dobrou partu. A jde vlastně o jedinou možnost, jak se společně vidět. A když se nám daří, je to ještě lepší.

V sobotu hrajete proti Bělorusku. Ani výhra 3:0 ale nemusí stačit. Jak to vnímáte?
Zápasů je ještě dost. Pokud nevyhrajeme, vidina prvního místa bude mizivá.

Co vás teď čeká?
Dva tréninky denně. Pak přijdou videa. Čím blíž bude k zápasu, tím konkrétnější bude příprava na Bělorusy.

Na co z Minsku navážet, na co je třeba zapomenout?
Musíme si vzpomenout na první set. V něm jsme podali téměř bezchybný výkon. Je třeba si dát pozor na smečaře a blokaře, které měli Bělorusové velké. Čím méně uděláme chyb, tím větší je naděje.

Jak se těšíte na publikum v Jindřichově Hradci?
Většina z nás je tady poprvé. Holky tu ale v lednu měly při kvalifikaci plný dům. Doufáme, že jsou místní lidé na volejbal zvyklí, a taky nám pomohou. Zatím tu je všechno ideální. Město je hezké, hotel krásný. A z něj to máme sto metrů do moc příjemné haly.

Evropská liga volejbalistů – skupina C:

1. Bělorusko 3 3 0 0 0 9:2 9

2. ČR 3 1 1 0 1 7:6 5

3. Ukrajina 3 1 0 1 1 6:7 4

4. Finsko 3 0 0 0 3 2:9 0