Tomáš Maruška hrával a trénoval fotbal v českobudějovickém Dynamu. Na osobním kontě má dokonce tři prvoligové starty. "Na to se nezapomíná, ale rozhodně bych se nepovažoval za ligového fotbalistu." Proč ne? Na tři starty v nejvyšší soutěži jen tak někdo nedosáhne…"Nějaký start mám, je to hezké, nicméně je to spíše o hráčích, kteří tam vydrží daleko déle."

Jste zároveň předsedou Okresního fotbalového svazu v Táboře. Je fotbal tím sportem, který si vás získal vlastně na celý život?
Odmalička, vlastně od mých pěti let v Dynamu až do těch sedmadvaceti, kdy jsem končil.

Lomaz. Atletické závody v Lomnici nad Lužnicí | Video: Deník/ Kamil Jáša

Věnují se žáci v Základní školy v Lomnici nad Lužnicí sportu hodně, když mají ředitele ze sportovního prostředí?
Vůbec bych to nechtěl překlopit na to, že ředitel je sporťák a najednou se sportuje. To vůbec ne. Sport s tím ale samozřejmě vývojem dítěte souvisí. Jednoznačně pomáhá někomu i k tomu, aby se lépe učil. My s tímto budeme dokonce pracovat od příštího roku, kdy na nižším stupni budeme mít každý den jednu hodinu tělocviku. Karlova univerzita bude děti sledovat a vlastně z toho vzejde hezká studie. Nicméně je to především o vědomostech a o práci s těmi dětmi. Spíše je k tomu přivést, než jako sport jako takový.

Jaký byl student Tomáš Maruška, když byl výborný fotbalista? Dá se spojit, že ten, kdo je svědomitý ve škole, tak bývá svědomitý i v tréninku?
To s tím jednoznačně souvisí. A spojit vrcholový sport s vysokou školou a studováním je extrémně těžké. Já jsem se pak rozhodl i ze zdravotních důvodů dát přednost vzdělání. Kdybych si měl vybrat nebo to skloubit oboje na vrcholové úrovni, tak to nešlo.Pořádáte atletické závody. Jejich název je hezkou složeninou: Lomoz - Lomnice nad Lužnicí - Atletické závody…
Je to tady dlouholetá tradice. Já jsem vlastně přišel jako ředitel před dvěma lety, takže navazujeme na to, co tady bylo zaběhlé řadu let. To organizuje město Lomnice nad Lužnicí. Základní škola a organizátoři jsou v tomhle fakt skvělí, zaslouží pochvalu. Příští rok připravujeme i zahraniční účastníky z našich partnerských měst a věřím, že se to pomalinku ještě bude rozvíjet.

Dokážete posoudit, jak se mění pohybové návyky, pohybové dovednosti dětí za deset, patnáct let?Já jsem vlastně vždycky pracoval nebo drtivou většinu pracoval s výběrem dětí. A spíš to sleduju za posledních šest let, kdy jsem z fotbalu odešel a začal se věnovat škole a vzdělávání. Cítím skutečně, že se to snižuje, že ta pohybová úroveň a ta chuť se snižuje. Ale je to o tom prostředku nebo o těch způsobech, jak to k nim zase přivést. To je můj názor.

Platí, že atletika, atletická průprava je dobrá vlastně pro všechny sporty?
Je to základ běhu. Pro všechny sporty bych spíš řekl, že gymnastika je taková průprava na asi veškerý sport kolem toho, ať je to fotbal, basket, rytmika je v tom taky hodně důležitá a atletika je klíčová pro rychlostní sporty.

Projekt, který připravujete, přinese tělocvik do hodin matematiky a českého jazyka a angličtiny?
To úplně ne. Vlastně dneska je standard, že jsou dvě hodiny tělesné výchovy během týdne. My to uděláme i díky nové tělocvičně, jinak bychom ten prostor ani neměli. Máme možnost navýšit počty hodin. A právě i ve spolupráci s městem se pustíme do projektu, že na nižším stupni budou mít každý den hodinu tělocviku. Ale já bych nechtěl říct, že to je tělocvik. Bude tam vlastně tělocvikář a třeba angličtinář, kdy angličtinář na ně bude mluvit anglicky. Jenom anglicky. A oni budou hrát různé pohybové hry. Bavili jsme se o rozšíření pohybové gramotnosti a třeba hry budou specifické v tom, že budou i skládat matematické obrazce, budou na nižším stupni počítat.