Světový šampionát se do jihočeské vísky vrátil po dlouhých třinácti letech. „Mistrovství světa jsme měli jet už před rokem, kdy jsme o něj požádali, ale kvůli covidu byl zrušen celý seriál. Musím přiznat, že byl můj sen vrátit znovu do Jinína mistrovství světa a posunout to zase o stupínek výš,“ říká šéf jinínského klubu Jaroslav Kalný.

Při přípravě závodu takového formátu odvedl se svými parťáky mimořádný kus práce, což kvitovala početná návštěva spokojených fanoušků. „Na trati i zázemí pro diváky jsme pořádně zapracovali. To viděl asi každý, kdo přijel,“ je přesvědčen. „Takový závod nás zase posune dál. Zjistíme, jaké jsme udělali chyby, na co se zapomnělo a co je třeba ještě vylepšit. Je to takový nekonečný koloběh,“ usměje se.

Na organizaci světového šampionátu je potřeba poměrně značný počet lidí. „Sehnat je, to je největší problém. Je potřeba dvojnásobný počet traťových komisařů, navýšené je i množství lékařů. Nakonec zjistíte, že na jeden den potřebujete nějakých sedmdesát lidí. Zařídit jich tolik na dva dny a ještě, aby byli spolehliví, to je skoro neřešitelné,“ připouští.

Trať byla nachystaná opravdu špičkově. „Jarda Staněk, Honza Benda, Milan Jindřich. Těm patří obrovské poděkování, jak dráhu připravili,“ vzkazuje svým obětavým spolupracovníkům. „Je to zvláštní, ale pro mistrovství světa jsme museli trať spíše zjednodušovat tak, jak si přáli činovníci Mezinárodní motocyklové federace FIM. Nějaké hrby jsme snižovali, ale trať se nijak zásadně neměnila.“

Ondřej Čermák (vlevo) se svým nizozemským pilotem Julianem Veldmanem slaví vítězství ve druhé jízdě závodu světového šampionátu v sajdkárkrosu v Jiníně.
Doma v Jiníně se dařilo, Ondřej Čermák bral na mistrovství světa druhé místo

Informace Kalný čerpal také od Daniela Kroba ze západočeského Kramolína, kde se sajdkárkrosový šampionát jezdí už řadu let a v říjnu se zde pojede třetí závod seriálu. „Dan nám poradil se spoustou věcí, se kterými oni mají už dlouholeté zkušenosti. Je řada záležitostí, které nejsou potřeba na závody mistrovství republiky, ale při světových podnicích ano. Bylo toho dost. Různé mapky a plánky, povolení od policie, hygieny, řada schvalovaček. To pro nás byly nové činnosti, které jsme předtím dělat nemuseli. Nějaké problémy se vyskytly, ale byly to spíše dětské nemoci, které se během dne vychytaly,“ říká.

K mistrovství světa patří také hymny, které se hrají při slavnostním ceremoniálu na počest vítězů. „Věděli jsme, ze kterých států jezdci přijedou, tak jsme si sehnali všechny hymny. Byli jsme připraveni,“ zdůrazní.

Belgicko – nizozemská posádka Marvin Vanluchene – Robbie Bax byla v Jiníně nejlepší.
Jinín hostil světový sajdkárkros, spolujezdec Ondřej Čermák byl stříbrný

Na startu se nakonec objevilo devětadvacet posádek. Vzhledem k tomu, že se loni mistrovství světa nejelo, tak se čekala i větší účast. „Začíná se letos hodně pozdě, jedou se jenom čtyři závody a spousta jezdců si ani neudělala licenci, protože sezona je tím hodně zkrácená,“ vysvětluje Kalný přece jen trošku menší počet účastníků.

V Jiníně se letos odjely už domácí šampionáty v motokrosu seniorů i juniorů, domácí mistrovství v sajdkárkrosu, teď šampionát světový a také středočeský krajský přebor motokrosařů.

Ale pro letošek to pořád ještě není všechno. „Velkých závodů jsme odjeli dost. Třetího října pořádáme jihočeský krajský přebor v motokrosu a na závěr ještě asi i Šumavský pohár. Mistrovství republiky v enduro sprintu jsme zrušili, protože tím si akorát ničíme areál,“ uvádí Kalný k nejbližším plánům.