Právě záchrana byla cílem, se kterým Jihočeši do soutěže vstupovali. „Pro letošní rok jsme obměnili kádr. Odešli loňské opory Honza Votýpka a Pavel Maruška. Naopak jsme přivedli čtyři mladé hráče, kteří ale hráli dosud jen okresní přebor," informuje vedoucí mužstva a zároveň také jedna z jeho opor týmu Lubomír Pudil.

Cíl pro sezonu tak mělo omlazené mužstvo jasný. „Udržet se a získat co nejvíce zkušeností," přikyvuje Pudil.
Velkou radost Dynínským neudělalo ani přeřazení do moravské skupiny B druhé ligy. „Bylo jasné, že na jeden český klub to vyjde. Bohužel černý Petr zůstal v ruce nám. Takový zápas ve Vsetíně, kde se začíná v sobotu v devět hodin, to není nic moc," posteskne si.

Začátek sezony byl také trochu rozpačitý. „Poměrně rychle jsme se ale zkonsolidovali a po návratu některých opor do sestavy už jsme zase hráli nohejbal, na který jsme byli zvyklí," chválí si Pudil.

Definitivně si Dynín zajistil záchranu v předposledním kole soutěže, ve kterém udolal na domácím hřišti po strhující čtyřhodinové bitvě ambiciózní Holubice 6:4. „Soupeř potřeboval alespoň bod, aby si udržel naději na postup do play off o první ligu. My jsme jim to překazili a sami se zachránili," netají ještě teď nadšení z mimořádného zápasu.

V Dyníně byl poslední domácí zápas jednoznačně vrcholem sezony. „Věděli jsme, že potřebujeme minimálně bod, abychom se vyhnuli baráži. To se nám podařilo."

Pro Pudila měl zápas ještě jeden významný aspekt. V singlovém duelu totiž dokázal porazit několikanásobného mistra světa Petra Bubniaka. „Porazil jsem ho poprvé v kariéře a je to asi můj největší skalp. Celkově to byl ale hezký zápas a jsme moc rádi, že jsme ho zvládli," nešetří superlativy.

Právě domácí prostředí je v Dyníně vyhlášené a zápasy jsou pro celou obec svátkem. „Také hrajeme doma mnohem lépe než venku. Soupeři se nám smějí, že když nevidíme sila, tak hrajeme špatně," usmívá se Pudil.

Konečné páté místo v osmičlenné tabulce je pro tým v letošním roce asi maximem, na co mohl dosáhnout. „Vzhledem k tomu, že začali hrát čtyři kluci, kteří do té doby hráli mezi muži skutečně jen okresní přebor, tak je páté místo super. Na první trojku rozhodně nebylo. Mladí rostli zápas od zápasu a hlavně jsme se v klidu zachránili," zdůrazní.

Druhou ligu v Dyníně zachránili, ale jestli ji budou příští rok hrát, to se ještě neví. „Budeme to teprve řešit. Někteří hráči očekávají narození potomků a často je pak především časově složité skloubit sport na amatérské úrovni s rodinným životem. Zájem hrát druhou ligu by byl i nadále, ale bohužel ubývají lidi, kteří jsou ochotni se sportu věnovat. Uvidíme. Na rozhodnutí máme čas. Soutěž se přihlašuje až v lednu," uzavírá Lubomír Pudil pohlednici z druholigového Dynína.