Potřebujete draka, prkno, sníh, vítr...a letíte

Dokáže zaujmout jak milovníky přírody, tak i adrenalinové nadšence a všichni, kdo dosud jeho krásy poznali, jsou doslova ohromeni tím, co jim tento novodobý sport nabízí. Mnoho moderních odvětví kombinuje věci dávno zaběhnuté. Nejinak je to i u této disciplíny. Vezmete-li si draka a k tomu přidáte lyže nebo snowboard, vyjde vám snowkiting.

Co se snowkitingu jako sportu týče, nejsou zde žádné hranice ani limity, čeho by se nedalo dosáhnout a možná právě proto hrstka nadšenců zorganizovala v Božím Daru první český snowkitový freestyle závod – Snowkiting Frestyle Open. V nejsilnější kategorii tuzemské špičky startoval i třeboňský Miroslav Hořejší (26 let), jenž si v konkurenci 11 borců vyjel výborné druhé místo.

Začátek března byl ve znamení oblev. Jaké podmínky panovaly při samotném závodu?
Závody se jely na Božím Daru, který leží přibližně tisíc metrů nad mořem, takže oteplení tu nebylo tak výrazné, nicméně i tak celý plac dost utrpěl. Naštěstí organizátoři měli k dispozici rolbu a v noci před závodem ještě napadlo deset centimetrů nového sněhu, takže to nakonec vyšlo parádně. Snowkiting ale není jen o sněhu, ještě je zapotřebí druhý faktor, kterým je kvalitní vítr. Ten bohužel už nebyl tak optimální, ale závodit se dalo.

Snowkiting Frestyle Open není jen tak nějaký amatérský závod. Ve vaší kategorii jste startovali všichni jako profesionální jezdci, je to tak?
Hlavně to byl historicky první český závod ve snowkiting freestylu, takže si ho nikdo z české snowkitové špičky prostě nechtěl nechat ujít. Těmi profesionály je nutné rozumět jezdce, co mají nějakou výraznou formu sponzoringu. Mě třeba podporují Harakiri kite kurzy, Kiteboardng.cz a 69slam. Opravdový profesionál, tedy člověk, co se kiteboardingem živí, je u nás jen jeden a ten podle předpokladů závod suverénně vyhrál.
Freestylem rozumíme především skoky a předvádění triků ve vzduchu.

Závodníci jsou tedy hodnoceni například jako v krasobruslení?
Spíš než ke krasobruslení bych to přirovnal k freestyle snowboardingu. Závod se jel formou tzv. jamu, to je takový méně vyhrocený styl závodění. Hodnotí se obtížnost triku, styl, jakým je proveden, celkový dojem a ještě takzvaný wow efekt, čili efekt ohromení. Klasicky se jezdí formou pavouka jeden na jednoho, přičemž lepší z dvojice postupuje do dalšího kola.

Jak si tohoto úspěchu považujete?
Já jsem velice spokojený, být druhý na historicky prvních závodech je prostě super pocit. Na jaře loňského roku jsem obsadil taktéž druhé místo na prvních českých freestyle závodech na vodě. Druhý ročník tohoto klání se jede na přelomu dubna a května, takže teď chci pomalu začít ladit formu na vodu.

Zúčastnil jste se v průběhu letošní zimy více závodů?
V Čechách se na sněhu doposavad jezdily pouze rychlostní závody a těch já se neúčastním. Je to sice dobrá zábava, ale této formy závodění jsem si užil dost kdysi jako jachtař. Teď se soustředím pouze na freestyle.

Jsou četné třeboňské vodní plochy ideální pro zimní trénink?
Zpočátku jsem jezdil i na zamrzlém rybníku Svět, jenže sníh v Třeboni není zrovna příliš často. Navíc časem přestane člověka rovná zamrzlá plocha bavit a chce jezdit v členitějším a kopcovitém terénu. V tom tkví největší krása snowkitingu. Můžete jezdit jak z kopce, tak do kopce, samozřejmě i skok směrem z kopce je mnohem větší a delší než na rovině. Momentálně jezdím převážně na hřebenech Krušných hor. Jinak krásných míst pro snowkiting je v Česku bezpočet.

Co letní příprava?
Na kitingu je nejúžasnější, že sezona nikdy nekončí. V pulce dubna už jde bez problémů provozovat kiteboarding na vodě, třeba u mě doma na rybníku Svět. A v létě snad někam do teplých krajin, nejspíš Řecko.

Snowkiting je opravdu mladý sport, jak jste se k němu dostal?
Kdysi jsem se věnoval jachtingu. Nejdříve pouze v Třeboni na rybníku Svět, posléze i jako závodní jachtař všude možně po Evropě. Z jachtingu jsem se postupně dostal k windsurfingu a po pár letech došlo i na tehdy úplně nový sport kiteboarding. Ten mě totálně uchvátil, a to jak v létě na vodě, tak i v zimě na sněhu.

Jak moc obtížné jsou první kroky pro toho, kdo by se snowkiting chtěl naučit?
Princip řízení draka je v podstatě jednoduchý. Takže pokud umíte na lyžích a nebo snowboardu, lze se naučíte jezdit tam a zpět za jeden až dva dny. Určitě ale doporučuji absolvovat kite kurz. Přece jen se jedná a relativně nebezpečný sport a začínat s ním je dobré pod dohledem profesionálů.

Jak je to tedy s bezpečností?
Pokud fouká silný vítr a máte dostatečně velkého draka, tak skoky o výšce třeba deset metrů nejsou nic neobvyklého. Začátečník v takových podmínkách svého kita nebude ani vytahovat z batohu. Zkušení borci naopak tyto podmínky vyhledávají. Samozřejmě, pokud situaci v takové výšce nezvládnete, následky mohou být dost fatální. Musíte mít opravdu nalétáno stovky hodin a mít svůj kite pod dokonalou kontrolou, abyste to zvládli. Jde o extrémní sport a úrazy se občas stávají. Já už také jednu situaci nezvládl a mám od té doby šest šroubů v noze.

Matěj Měchura