Letos to je 40 let od senzačního triumfu československých házenkářů v PMEZ. Hráli v týmu Dukly Praha. O jejich soudržnosti a skvělé partě nejlépe vypovídá fakt, že se dodnes scházejí. Letos se vydali do Třeboně, kde je doma Jiří Homolka. „Kapr to domluvil,“ přikyvuje brankář tehdejší Dukly Michal Barda, který použil Homolkovu zavedenou přezdívku. „On je z Třeboně, proto jsme vyrazili k rybníku Svět. Ten to všechno zorganizoval.“ Slavná pražská Dukla, která v roce 1984 zaskočila Šabac, nepřijela do Třeboně poprvé. „Už jsme tady jednou byli,“ potvrdil Barda. „Teď, když se nabízelo takové kulaté výročí, tak jsme to samozřejmě s radostí využili, protože tady je krásně.“
Na jihu Čech prožili během letních prázdnin tři dny. „Není to žádná tajnost,“ popisoval Michal Barda program. „Prostě pohoda, povídání, vzpomínání, výlet na rybník, na loď okolo Světa.“ Házenkáři, kteří reprezentovali Duklu a tehdejší Československo, ne obrazně, ale doslova procestovali téměř celý svět. Teď se symbolicky vydali kolem Světa. „Nakonec vždycky platí to, co jsme zažili sami mezi sebou a ta parta, která při tom vznikla. Jak jsme si pomáhali, jak jsme spolu žili takovou dlouhou dobu a občas prohráli a občas taky něco vyhráli.“
Na lodi okolo Světa to pro některé byla premiéra. Ne pro Bardu. „Já jsem sem jezdil už před mnoha a mnoha lety do kempu v Doubí a v Třeboni jsme měli takovou základnu na letní přípravu ještě se Slavií. Takže řada lidí má různé vzpomínky na různé akce, které tady absolvovala.“ Michal Barda připomněl Doubí, do kterého mířili třeba i českoslovenští hokejisté. „Tam jsme sportovali, tam jsme měli letní přípravu, tam jsme se potkávali taky s bratry Svojanovskými, s veslaři, kteří tam trénovali na olympiádu.“ Bohužel jeden z nich, Pavel, už vyrazil na nebeskou pouť, zemřel letos v 80 letech.Úspěch Dukly před čtyřiceti lety mohl být ještě znásobený medailí z OH. Jenže olympijské hry sportovcům ukradla politika. „Nám nepřišlo, že byl ten úspěch ojedinělý, protože pro nás to byla dlouhá cesta. Než jsme se na tu úroveň dostali, dalo to hodně práce a dřiny v tréninku, doufali jsme, že na to navážeme právě při olympiádě v Los Angeles. A to se nepovedlo. Přišlo rozhodnutí, které vlastně s námi nemělo co společného, nebyli jsme schopní ho ovlivnit. Na olympiádu jsme neletěli. Takový je život.“
Čeští volejbalisté naposledy vybojovali medaili na OH v roce 1968. Házená na tom není o moc lépe. „Není,“ přikyvuje Micha Barda. „O ty čtyři roky, protože v Mnichově v roce 1972 měli házenkáři stříbro, ale od té doby už taky žádná velká placka nebyla. Alespoň u chlapů.“ Čím to je? „Já nevím, to by bylo na povídání na několik dní. Já se do toho radši nebudu pouštět.“
