Plch přitom svou premiérovou soutěž okusil teprve loni na podzim. Adaptoval se však velice rychle. Oproti stálým jezdcům endura dokáže uplatnit svou rychlost z motokrosu a na slušné úrovni už zvládá i klasické soutěžácké prvky.

Sobotní závod mu v Jiníně ještě tolik nevyšel. Na vině byl také vytrvalý déšť, který z tratě udělal místy bezednou bažinu. Netřebický závodník dokončil první blátivý závod čtvrtý ve své kubatuře a patnáctý absolutně. „S výsledkem jsem moc spokojený nebyl. Ale byl jsem rád, že jsem vůbec dojel do cíle. Když zapršelo, tak byla trať opravdu těžká a začaly se vyjíždět hlubší koleje, na které nejsem tak zvyklý. Jezdit v nich v lese přes kořeny a kameny není jednoduché,“ vysvětluje. „Bylo to náročné a také konkurence přijela silná,“ dodá.

Dalším problémem byly závodnice z kategorie žen a mladí chlapci ve třídě do 80 ccm. „Zůstávali stát v kopci, který nemohli vyjet. Byla tam jen jedna stopa, a když jsem je zkusil objet jinudy, tak jsem tam zůstal viset a ztratil jsem minutu. Pokud bych mohl jet optimální stopu, tak by výsledek vypadal trochu jinak,“ posteskne si.

Druhý den už byli mladí závodníci a závodnice přiřazeni k přeboru republiky. Rychlíci z mistrovství ČR tak měli volnou a hlavně suchou trať. Plch toho dokázal využít. Uplatnil svou rychlost a třídu E1 ovládl. V absolutní klasifikaci obsadil velice slušné osmé místo, přestože byl hendikepován slabším obsahem svého stroje. „Na suché trati se mi jelo o hodně lépe. Chtěl jsem být na stupních vítězů, první místo je super,“ chválil si.

Přeskakovat z motokrosu na enduro mu prý velké problémy nedělá. „Je to samozřejmě něco jiného, ale z tréninku jsem zvyklý přeskakovat z jedné motorky na druhou. Je to v pohodě. Moje soutěžácká motorka má měkčí tlumiče a hlavně je to jenom dvěstěpadesátka. Její výkon není tak agresivní jako u motokrosové čtyřistapadesátky. Zase je však o pět kilo lehčí a lépe se ovládá v lesních úsecích. Ale výkon pak trochu chybí. Na rychlých úsecích ji docela trápím,“ usměje se.