Intermezzo: Javořice

Ještě vříjnu vyjedeme třeba kmoři, a za krátko jsme již před Vánoci na horách. Užíváme si života. Pak skočíme na brusle a jezdíme na přírodním ledě, když to trochu jde. Překonáme vánoční svátky, jsme-li rozumní, užijeme si je vplné radosti.
Nemusíme ani závidět našim bohatým známým, že byli vexotických krajinách, zejména když už se nám zdá cestování únavné a když si ti movitější přivezou nějakou nemoc, anebo je skolí díky rozhárané imunitě drsná chřipka.

Někomu se nepodaří udržet si stále rozvernou náladu, protože dny jsou krátké, pracovní zatížení odpovídající, pár stresů ktomu a je tu deprese, a to taková, že míří do knihkupectví koupit si nádhernou Tibetskou knihu mrtvých, když tu potká kamaráda.
Sing. Bočkem se známe celý život, když mne nadšeně osloví, že zažil několik úžasných dnů. Nebylo to vKaribiku, nebylo to nikde daleko. Když to vysloví, jsem zahanben, naštván, ale i potěšen, že to vím. Krásně si zajezdil na Javořici na běžkách. Zlobí mne, že mi to uniklo, protože běžky, to je úžasný pohyb a hlavně šetrný ke kloubům, pěkně táhlý, zaměstnává záda i paže.

Bohužel hned další dny jsou větrné a mokré soblevou, ale pak přituhne a zasněží. Neexistuje síla, která by mne zastavila a už vpondělí po práci pádím na Javořici. Je to půlhodinka a vystupuju zauta do sluncem zalitého bílého ráje.

Cítím, že jsem na běžkách teprve letos podruhé, cesta kvysílači je pohádková. Cítím se zde jako vbílém útulném pokojíčku, a je vněm opravdu přetopeno, dokonce se lehce potím. Udělám si malý okruh, kdy několikrát prokážu své lyžařské neumění, že balancuji při sjezdech vnovém sněhu na hranici pádu. Na chvíli se zastavím u vzácného místa evangelíků, Studánky Páně.

Dělám pár fotek a také se pokouším vyfotit svůj obličej. Sám od sebe se směje.
Stojí to za to ta půlhodinka tam a půlhodinka zpátky automobilem, a i když jste sami, rozzáří se vám obličej. Teda pokud je to vnašem věku ještě vůbec možné.

Tak vytáhnout běžky a vzhůru na Javořici, dokud to jde. Tak díky Láďo, bez setkání s tebou bych nevyrazil. Zima je opravdu krásná!

Jaroslav Cempírek