Kanonýr, který ještě do poloviny sezony hájil barvy BK J. Hradec v I. lize, změnil zaměstnání, nedávno se stal otcem a sport se logicky ocitl na vedlejší koleji.

Vedení BSK České Budějovice avizuje výrazné omlazení družstva. Manažer usiluje o druhou ligu, ale není vyloučeno, že nakonec přihlásí tým do mladých mužů U20. Tušíte, co bude s vámi?
Tak to vůbec netuším! Pokud jde o basketbal, nevím, co bude dál, ani jestli se mi vůbec chce hrát. Teď je to pro mne těžké zvažování.

To vypadá, jako kdybyste sestup ze druhé ligy ještě nerozdýchal.
Spělo to k tomu celkově. Přemýšlel jsem o tom, říkal jsem si, že už mě všechno bolí. Ale myslím, že mi basketbal zase začne chybět. Pak budu vymýšlet, co bude dál, ale v téhle chvíli se o to nezajímám. Užívám si s malou a basketbal vůbec neřeším.

Má do toho co mluvit i Jindřichův Hradec, protože jste jeho hráčem.
Odešel jsem na půlroční hostování. Ani nevím, jaká je v Hradci situace, zda někoho budou kupovat. Pokud jde o peníze, stál bych zhruba tolik, jako nákup ligy, což bude pro Budějovice asi problém . . .

Mluvil jste s někým z Hradce o své budoucnosti?
Ne, s nikým, mají teď jiné starosti, protože hrají play off a tyto věci neřeší. Co vím, finanční situace se změnila, povedlo se jim sehnat dobrého sponzora, takže na příští sezonu by měli mít peníze. Tak uvidíme, nezavrhuji předem žádnou variantu. Ani tu budějovickou. Kdyby vedl muže Marek Kos, jako že to tak vypadá, spojili by se s dorostem. Od začátku jsem si říkal, že by bylo dobré zařadit dva tři nadějné kluky z dorostu, kteří mají tréninkovou morálku. Kdyby se to Markovi povedlo spojit, mohlo by to vypadat dobře. Ale že by se mi v situaci, v jaké jsem, chtělo pětkrát týdně trénovat, plus víkendy, to už se mi moc nechce . . .

Když jste v polovině sezony přicházel z Jindřichova Hradce domů do týmu Budějovic, trochu to vyznělo, že to bude natrvalo.
Já si to možná taky myslel, ale teď je to zase otevřené – z toho pohledu, zda na mne budou mít v Budějovicích peníze, když se po sestupu musí kupovat zpátky ligu. To se uvidí, někdy v červenci budu chytřejší. Ve hře není jen Hradec. Mám ještě kontakt do Rakouska, i to je jedna z variant, ale ta by byla vyloženě o penězích, ne o basketu. Zatím se mi do ní jít nechce.

Jste dost zkušený, abyste dokázal pojmenovat příčiny neúspěchu. Když jste přišel, lámal jste si hlavu nad tím, jak Budějovice mohou být poslední. Už to víte?
Určitě. Je to nedisciplinovanost hráčů před důležitými zápasy. To je první věc. Dva velice důležité zápasy jsme prohráli o dva body. Kdybychom je vyhráli, dalo se s tím na sklonku sezony ještě něco dělat. Sice nám chyběly nakonec v tabulce k záchraně čtyři vítězství, ale závěr už byl takový, že se hrálo – nehrálo. Když jsem přišel, trochu jsem myslel, jestli chyba není v trenérovi, ale tenhle názor jsem si musel opravit. Honza Rizák věnuje basketbalu spoustu času a invence, ale bohužel, mělo to stejný efekt, jako když házíte hrách na zeď. Může mít připraven sebelepší trénink, ale když mu na něj přijdou tři hráči, vyjde práce nazmar. Já osobně bych se na to vykašlal! Vydržel toho dost. Jeho vinou se z ligy nespadlo.

Někdy se ale zdálo, že na to, jaké jsou výsledky a tréninková morálka, je na hráče moc hodný. Veřejně je kritizoval až ve chvíli, kdy liga byla reálně ztracena a sestup se zdál neodvratný . . .
On je opravdu až moc hodný, to je asi jediná jeho chyba. Můj táta, kterého považuji za trenéra s velkým T, říká, že trenér nemůže být v manšaftu moc oblíben. Honza Rizák se snaží s každým vyjít po dobrém. Když někoho nepostaví, hráč za ním přijde a ptá se ho, proč nehrál, tak to s ním začne řešit. I když se vyhrálo! Podle mne, když odkoučoval dobrý zápas, by se o tom neměl vůbec bavit, ale takový on prostě je – hodný.

V kuloárech zaznělo, že Jindřichův Hradec měl pro vás připravenou manažerskou funkci.
Ano, ale nedohodli jsme se, protože v té době klub nefungoval na profesionální úrovni. V té době byl poloprofesionální, jako je teď, a pozice, kterou mi nabídli, byla jen na poloviční úvazek. To jsem v té době nemohl akceptovat – a teď už mám novou práci, dělám v televizi v obchodním oddělení.

Michael Kalinicz