Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zora Jilečková: Po konci kariéry se budu věnovat překladům

Strakonice – Tým Czech Coal Aldast Strakonice by pomoc zkušené hráčky nadále potřeboval jako sůl. „Trápí mě však zdravotní problémy. Zlepšení je navíc v nedohlednu," říká Zora Jilečková k záměru ukončit aktivní kariéru.

17.1.2014
SDÍLEJ:

PŘEKLADATELKA. Po ukončení hráčské kariéry se Zora Jilečková hodlá věnovat překladatelství. Znalost cizích jazyků získala díky dvanáctiletému působení v zahraničí.Foto: Jan Škrle

Jak jste k rozhodnutí ukončit kariéru dospěla?
Vlastně jsem ji ukončila už  před Vánocemi. Ale pak jsem nakonec ještě vše promyslela. A řekla si, že pokud to byl rozhodující zápas, zda šestka či nešestka, tak nemohu nechat holky ve štychu. To se z mého pohledu nedělá. Rozhodla jsem se tak, že ještě půjdu pomoci. A doufám, že tomu tak nakonec také bylo. Že jsem byla platná.

V závěru jste však na palubovce díky vyfaulování chyběla…
… to mě samozřejmě mrzelo. Měli jsme na to a jsem přesvědčená, že bych týmu pomohla. Ohledně těch faulů se však vyjadřovat nebudu. O jejich legitimnosti by se dalo polemizovat. Mrzí mě to. Člověk chce pomoci. Zvlášť když to nebyl ztracený zápas.

Jak bylo těžké uskutečnit rozhodnutí o konci kariéry?
Velice těžké. Měla jsem však problémy se zády. A zápasová zátěž pro můj zdravotní stav byla nadměrná. Pro mě neudržitelný stav. Když si řeknu, kolik mi je let a basketbal nemám na celý život, tak je v sázce hodně. Myšleno zdraví.

Pokud by tým postoupil do elitní šestky, změnilo by to vaše rozhodnutí?
Tak daleko jsem neuvažovala. Byl to jen tento zápas a nic jiného. Jsem zvyklá dělat věci krok za krokem. A ne se ukájet tím a přemýšlet co by, kdyby.

Máte jasno o své budoucnosti?
Ano, jdu si tak zvaně za svým. Už nyní působím jako tlumočnice a překladatelka. Postupem několika let mi tyto činnosti zabírají více a více času. Jdu tímto směrem a budu se tak věnovat své firmě.

Takže na žádném rozcestí se nenacházíte?
Ne. To musím zaklepat. Už se to navíc dostalo do takového stadia, kdy mě basket        v uvozovkách zdržoval od překladů. Ale samozřejmě ta parta, tým, holky, šatna… To mi bude chybět.

Nebudou vás svrbět prsty?
To víte, že mě svrbí prsty. Už když jsem o Vánocích byla mimo, ale věděla, že holky mají třeba trénink. To se podíváte na hodiny a řeknete si: Hele pět hodin, to tam holky ještě jsou…

Plánujete hrát někde v nižších soutěžích?
Ne. Ten zdravotní stav nechci vůbec riskovat, aby mi někde něco hnulo s těmi zády. Ale permanentka ve Strakonicích určitě bude nachystaná. (úsměv) Mám svých zájmů a povinností dost, a tak nebudu mít čas na zahálení. Všeho bude akorát.

Jste ráda, že nejste v situaci jako třeba jiní sportovci, kteří po ukončení aktivní kariéry nevědí, jak se svým dalším životem naložit?
To určitě. Něco mám. Není to tak, že by člověk neměl co dělat. To mi nehrozí. Rozhodně to pro nikoho není lehká situace. Mám před vším pokoru. Nechci říkat přímo zadní vrátka, ale spíše mohu říct takovou kariéru po kariéře. Vážím si toho, že základy pro další život jsem získala díky basketu.

Co máte na mysli?
No, že díky basketbalu mám angličtinu a španělštinu v malíku. Toho využiji a půjdu tímto směrem.

Znalost cizích jazyků jste získala díky působení v zahraničí?
Byla jsem dvanáct let venku, takže to je znát. Studovala jsem i na vysoké škole v Americe, ale to zase nemám praxi. S jazyky se člověk však neztratí a proto také v posledních letech ta nepsaná funkce překladatelky týmu ve Strakonicích.

Kde se tato funkce začala rodit?
Poprvé asi, když přátelé v zahraničí potřebovali něco přeložit. Nějaký dopis, manuál, korespondenci, technické manuály. Tak jsem ve volných chvílích překládala a postupně vše vyplynulo. Pomáhala jsem i spoluhráčkám. Mám sice vysokou školu, ale bez praxe je člověk nepoužitelný. A když se naskytla možnost být soudním tlumočníkem a překladatelem, věděla jsem, že to chci dělat.

Je z vás cítit, že máte jasno. Víte, co chcete. Je to tak?
Ano. Chci se věnovat svým překladům a tlumočení. Běžné i soudní. Několik let už vše bylo rozjeté, ale pořád se drželo ještě v pozadí. Byly jiné povinnosti. Teď se vše už pomalu uvolňuje. Časově nejnáročnější činnost, tedy basket, odpadla.

Máte představu o konkurenci?
V Čechách jsem zpátky čtvrtým rokem a vím, že je hodně překladatelů. Ale myslím, že málo kvalitních. A na tom si zakládám. Nemám ráda odfláknutou práci. Chci odvést to, pod co se také podepíši. Ať to bylo na hřišti nebo mimo něj. Taková je moje představa, která se neslučuje asi s některými jinými zaměstnáními.

V oblasti překladů existují také nějaké specializace?
Třeba právní dokumenty jako smlouvy, dodatky, ujednání… Baví mě manuály, technická angličtina, servomotory, elektromotory, pásové dopravníky, hydraulika,…

To je celkem specifický obor. Překládáte i něco dál?
Pro policajty třeba nějaké spisy. Třeba o lékařství nemám povědomí, ale ostatní odvětví jsou mi blízká. Mám k nim vztah a zajímají mě. Navíc mám okolo sebe zdatné a nadané lidi, kteří sice nemluví světovými jazyky, ale ovládají dané téma. Třeba znám konstruktéra, který je schopen mi dát terminologii užívanou techniky. Abyste do překladu nedali jen něco ze slovníku bez souvisejícího významu. On mi vždy řekne, jak tomu v oboru říkají. Vážím si toho, že tyto lidi kolem sebe mám, protože pak zkvalitňují mojí práci.

Mluvila jste o firmě. Takže máte i podřízené?
Ne, to ne. Spíše je to takový jen můj vlastní subjekt. Na podřízené bych neměla čas. Nesehnala bych tolik zakázek. Chci se nejdříve etablovat se svojí prací. Aby se vědělo, že takové služby tady jsou a v určité kvalitě. Takový machr nejsem. Je třeba postupovat krok za krokem.

Mohla byste nadále překládat v blízkosti basketbalu?
Možnosti určitě jsou. Různé manuály už asi přeložené jsou a jistě zdatně. Ale třeba co se týče nějaké korespondence… Nebo být pomocníkem pro týmy. Je jasné, že ke sportu má člověk vztah a uvidíme, co z toho vyplyne. Ukončíme však nejdříve jednu etapu a pak se vrhnu do té další. Nechci mít rozděláno x projektů a vše dělat pak na půl.

Zora Jilečková

Ročník narození: 1981
Pozice: pivot
Výška: 194 cm
Číslo dresu: 14

Autor: Radek Papáček

17.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Stanislavu Semrádovi z Kardašova Řečice se letos úroda obřích dýní povedla. Na snímku je s vnukem Zdeňkem.
11

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Ilustrační foto.

Opilec zpřelámal čtyřmetrovou lísku

Třeboňští házenkáři vyhráli derby v Sezimově Ústí

Sezimovo Ústí - Je bod ztrácejí třeboňští házenkáři na nejvyšší příčku II. ligy poté, co v 6. kole vyhráli jihočeské derby v Sezimově Ústí 24:21.

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

Hokejbalisté Olympu na západě Čech plně bodovali

Třemošná, Plzeň - Čtyři zápasy v řadě na hřištích soupeřů dokázali vyhrát prvoligoví hokejbalisté jindřichohradeckého Olympu, díky čemuž se rázem vyhoupli až na 7. místo tabulky.

Zmizela smrková kulatina za padesát tisíc

Českovelenicko - Policisté pátrají po zloději, který si ke konci léta přilepšil smrkovým dřevem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení