„Chleba i rohlíky dávám do mrazáku, abych měla v případě potřeby kam sáhnout. Jezdí nám sem soukromá pojízdná prodejna, je tam sice dráž než v supermarketech, ale to chápu. Prodejna je tady zavřená asi už pět let a je to špatné, hlavně pro staré lidi. Sloužila nám nejen k nákupům, ale i k setkávání lidí,“ říká Vlasta Bednářová z Pohnání.

Na větší nákupy se pak vydává do města autobusem, nebo nákup dovezou děti a vnoučata. V obci si postavili prodejnu svépomocí ještě před revolucí. Pak si ji vzala do nájmu Jednota, ale po roce 1990 ji opustila. Od té doby často měnila nájemce, až provoz skončil.
„Situace se bohužel asi nezlepší,“ míní starosta Pohnání František Reindl, „uvažovali jsme o obnově krámku, i o příspěvku na nájem, ale není tu nikdo, kdo by chtěl obchod provozovat.“


S podobným osudem se potýká i řada dalších obcí na Táborsku. Kozmice se například mohou pochlubit převahou mladých rodin, ale právě tato skutečnost obchodům nepřeje.

„V osadě již měla obchod ve svém domě paní Fišerová, ale protože mladí pracují i nakupují ve městě, měla tak nízké tržby, že ji neuživil,“ naznačil starosta Jaroslav Kraus.

Paní Fišerová proto musela omezit provoz obchodu. Dnes otvírá jen na hodinu denně a v pátek na dopoledne.

„Ale to jen díky tomu, že obec hradí elektřinu, což za rok činní asi deset tisíc korun,“ dodal starosta.

Je přesvědčen, že vesnice do provozu obchodu musí investovat především z ohledu na staré lidi. „Prodejna je místem, kde se lidé potkávali. Je naší povinností se postarat, aby v obci byla, i když je nutné na provoz přispívat. Nedovedu si představit obec bez vlastní prodejny, vždyť s pojízdnou už nikdo nejezdí. Stejné je to i s pošťačkou. Chceme ji, i kdybychom ji museli platit.“

Také v Pojbukách je téma obecní prodejny aktuální. Zasazují se o její obnovení, proto jednají s majitelem.

Znovu obnovit provoz bývalé prodejny Jednoty. To je prioritní úkol pro Pojbuky.

„Prodejna nám tu moc chybí, hlavně starým lidem, kteří se nemají jak dostat do města. Ale i kvůli turistům,“ zdůvodňuje potřebu starosta František Papež.

Zdejší koloniál patří mezi řadu obdobných prodejen, jejichž provozu se táborská Jednota vzdala. Pojbuckou budovu teď prodává.

„Už čekáme jen na soudní odhad a souhlas představenstva Jednoty,“ informoval místopředseda družstva Ludvík Kodejš.

Potvrdil, že s odhadcem se do Pojbuk vydají již v pátek, a do konce března, po jednání představenstva, s odhadní cenou seznámí i vedení Pojbuk.

„Nemáme zájem na ziskovém prodeji například rekreantům. Zachování obchodu v obci je pro nás prioritou,“ ujišťuje místopředseda.


Změna na trhu

Ještě k prvnímu lednu roku 1990 měla Jednota na seznamu 250 prodejen. Dnes jich provozuje třiapadesát.

Důvodem rapidního snížení počtu byly jednak restituce objektů, ale také výpovědi z nájmů. I tehdy již osmdesátiletá Jednota se musela po roce 1989 přizpůsobit novým tržním podmínkám.

O rozšíření sítě vesnických koloniálů vedení družstva neuvažuje.
„V některých obcích, jako například ve Skalici a Rybově Lhotě, volají po obnově bývalých prodejen, aby za nákupy nemuseli dojíždět, ale chybí zájemce, který by si obchod pronajmul a provozoval,“ sdělil předseda družstva František Přívozník.

Kartami na vesnicích míchá odliv lidí, čímž oslabuje kupní síla. Za pult se pak nikomu nechce ani po odpuštění nájemného.

Nepomohou ani pojízdné prodejny. Z bývalých pěti už Jednota žádnou neobnoví.


Udržení zájmu

Útěchou lidem z vesnic ale může být i informace, že Jednota nebude žádnou stávající prodejnu rušit.

Bát se o provoz tak nemusejí například lidé z Košic.

„Jsme dost velcí, aby se prodejna uživila. Naší výhodou je plný sortiment a otvírací doba. Nakupovat je u nás možné každý všední den,“ řekla prodavačka z košické Jednoty Helena Mašková.

Do perspektivních prodejen Jednota investuje.

„Staráme se o ně tak, abychom zákazníkům postupně nabízeli jak větší prodejní plochy, tak širší sortiment,“ dodal Přívozník s tím, že rekonstrukcemi a obnovami budov chtějí eliminovat dojíždění za zbožím do měst.

Zatím poslední dokončenou rekonstrukci má za sebou z konce minulého roku prodejna v Poříně.

Rozsáhlejší stavební práce nedávno spustila Jednota ve své opařanské prodejně z řetězce Tuty.

Milionovou investici budou moci zákazníci ocenit již 23. února, kdy se prodejna znovu otevře. Nabídne větší prostory i rozšířenou část pro chlazené potraviny.


Dílčí změny pak čekají prodejny v Dolních Hořicích a Klenovicích. „Zákazníci se dočkají rozšíření sortimentu,“ naznačil předseda.
„Na vesnici bych klidně žil, i kdyby neměla obchod. Ale mám dům v Táboře,“ tvrdí Jaroslav Mácha.

Podle něj už nejsou vesnice takové, jaké si je pamatuje z dětství.
„Vesnice kolem měst mění charakter. Zajímají se o ně bohatší lidé, kteří zvedají jejich úroveň novou výstavbou. Za prací dojíždějí, a proto místní obchody nejsou pro ně životně důležité. Nakupují v supermarketech,“ dodal.