Finanční úřad v Písku doručil 20. října 2005 daňovému poradci zdejší obchodní společnosti O. tři platební výměry na daňové penále (na 180, 153 a 116 Kč). Druhé „paré“ zaslal společnosti. To bylo 19. října uloženo na poště a 7. listopadu vráceno správci daně s poznámkou „nevyzvednuto“.

Nesmířeni

21. prosince podal O. proti výměrům odvolání k Finančnímu ředitelství v Č. Budějovicích. Mínil, že včas, protože rozhodnutí jí prý nebyla dosud doručena, neboť pošta zásilku s výměry jednateli společnosti nevydala. Ředitelství stížnost zamítlo s tím, že byla podána opožděně, a krajský soud žalobu firmy zamítl. Konstatoval, že jednateli pošta zásilku nevydala ne proto, že neměl u sebe razítko, nýbrž proto, že odmítl vyplnit předepsaný formulář, protože takový požadavek považoval za nezákonný.

Společnost O. se nechtěla se ztrátou 449 korun smířit a podala stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu ČR (NSS). Dvěma se NSS zabýval v červnu 2008 (2 Afs 21/2008) a jeho rozsudek obstál i u Ústavního soudu. Nyní NSS zamítl i třetí ze stížností.

Předpis je předpis

Svár byl veden o postup pošty při vyzvednutí doporučené zásilky určené do vlastních rukou právnické osobě.

Podle zákona o poštovních službách a navazujících poštovních podmínek je zásilku oprávněna převzít (mj.) osoba, která prokáže, že je osobou, která byla za oprávněnou označena v hodnověrném písemném prohlášení právnické osoby. Toto prohlášení musí být opatřeno razítkem adresáta nebo doplněno poznámkou, že adresát razítko nepoužívá.

Podle stěžovatele zásilka nebyla jednateli vydána jen proto, že zrovna při sobě neměl razítko. Rozvádí, že jednatel razítko při sobě stále nenosí (ostatně v obchodním rejstříku je pro podepisování uvedeno, že k napsanému či natištěnému obchodnímu jménu připojí jednatel svůj podpis). Náhled, že i ten, kdo razítko běžně používá, musí tak činit směrem k poště vždy, není prý právně nijak podložen.

Trucovali?

Z dokazování ve věci vyplynulo, že když se v říjnu 2005 na poštu dostavil jednatel společnosti O. k vyzvednutí zásilky, odmítl vyplnit formulář pošty „prohlášení o osobách oprávněných k převzetí poštovních zásilek a poštovních poukázek“ a zásilka mu proto nebyla vydána. Formulář přitom nevyplnil ne proto, že by u sebe razítko neměl, protože to by jistě pošta zásilku ponechala uloženou a jednatel by si ji mohl vyzvednout později, uzavřel soud. Stalo se tak proto, že požadavek pošty na vyplnění považoval za nezákonný a formulář vyplnit odmítl.

Žádný obecně závazný právní předpis právnickým osobám opravdu obecně neukládá disponovat vlastním razítkem. Pokud adresát razítko nepoužívá, podle poštovních podmínek není poštou vyžadováno. Pak ale požadované prohlášení musí být doplněno poznámkou, že adresát razítko nepoužívá. V daném případě také slyšená pracovnice pošty uvedla, že pokud adresát vyplní prohlášení (o nepoužívání razítka), přestože pošta bude z úřední činnosti vědět, že razítko používá, zásilka mu vydána bude.

Její svědectví podle soudu vyjadřuje, že pošta nezkoumá, zda právnická osoba používá razítko. Na adresátovi je však vyžadován buď otisk razítka, nebo prohlášení, že razítko není používáno. Pokud nepředloží prohlášení nebo neotiskne razítko, zásilka mu vydána nebude. Pokud ovšem vyplní prohlášení, přestože pošta bude z úřední činnosti vědět, že razítko používá, zásilka mu vydána bude.

Podle NSS tedy ve věci společnosti O. nebyly naplněny namítané kasační důvody a soud její stížnost zamítl. (NSS, 2 Afs 95/2009)