Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jitka byla především týmem pracovitých lidí

Jindřichův Hradec – Největším zaměstnavatelem na Jindřichohradecku byla v 90. letech textilní továrna Jitka. Například v roce 1991, kdy slavila 50. výročí, zde pracovalo 1050 lidí.

16.11.2009
SDÍLEJ:

Pohled do výrobních hal Jitky Jindřichův Hradec v dobách, kdy zde pulzoval čilý život.Foto: Deník/Lenka Novotná

Dnes po její zašlé slávě zůstal komplex hal a setrvačnost v lidských myslích.

Řadu let byl s Jitkou spjat, a to i v dobách nejtěžších změn, tehdejší personální ředitel Jaroslav Smrčka, který zavzpomínal a odpověděl na otázky Deníku.

Ve kterém roce jste nastoupil do zaměstnání do podniku Jitka a jak dlouho jste tam pracoval?
Do Jitky jsem nastoupil v roce 1977 jako podnikový vodohospodář. V roce 1986 mi byla nabídnuta práce v ekonomickém úseku podniku. Pracoval jsem nejprve v pozici vedoucího technického normování a později, od počátku 90. let, jako vedoucí odboru PaM (platy a mzdy – pozn. redakce). Z Jitky jsem odešel v září 2005, a to z pozice personálního ředitele.

Kolik měl podnik v té době zaměstnanců, kdy bylo v podniku například nejvíc lidí?
Omlouvám se, přesná čísla si již nepamatuji, a proto prosím, aby byly číselné údaje o počtu zaměstnanců brány s určitou rezervou. V době, když jsem odcházel, měla Jitka ještě asi 800 zaměstnanců. V polovině 80. let se počet zaměstnanců podniku pohyboval okolo 2 500, z tohoto počtu jich zhruba 500 pracovalo v závodě Český Krumlov.

V podniku pracovali také cizinci, jací a kdy odešli?
Ano, máte pravdu. V 70. letech pracovaly v Jitce pracovnice polské národnosti. Na počátku 80. let nastoupila poměrně velká skupina Kubánců. Nebyli mezi nimi špatní lidé, ale poměrně tvrdé pracovní tempo a podmínky v textilce většině z nich příliš nevyhovovalo. Po Kubáncích přišli Vietnamci, a to byl jiný šálek kávy. Rychle se učili, byli motivovaní a pracovití. Brzy se plně zapojili do pracovního týmu podniku a většina z nich dosahovala velmi dobrých a dobrých pracovních výsledků. Pro úplnost výčtu zahraničních pracovníků v Jitce musím ještě zmínit skupinu Korejců z KLDR, která v Jitce působila koncem 80. let.

Jak se podnik po revoluci změnil?
Majetková transformace proběhla tak, že se ze státního podniku stala státní akciová společnost a v kuponové privatizaci získala Jitku, a.s. skupina SP Group Praha. První nápor, spojený s transformací celé státní ekonomiky na začátku 90. let, podnik přestál díky prodeji českokrumlovského závodu. V následujícím období se ekonomická situace akciové společnosti postupně zlepšovala a mohla si dovolit investovat. Podstatný podíl investic byl směrován do zvyšování produktivity práce, na modernizaci strojního zařízení. Pokud si dobře pamatuji, tak bylo za období 1995 až 2005 proinvestováno více než 500 milionů korun. S nákupem moderních strojů byl spojen proces snižování počtu zaměstnanců. To však neznamenalo, že by se zároveň snižoval objem vyplacených mzdových nákladů, ten naopak rostl. Aby si akciová společnost udržela své kvalitní kmenové zaměstnance, musela zajistit růst průměrných výdělků, a to minimálně na úroveň průměrné mzdy v regionu. Nechci, aby to vyznělo moc pateticky, ale Jitka byla především týmem schopných a pracovitých lidí, kteří s ní spojili značnou část svých životů.

Jaký myslíte, že byl počátek problémů podniku?
Určit počátek není vůbec jednoduché, vždy se jedná o celý komplex faktorů. Proces globalizace, přistoupení Číny k WTO, potenciál Indie, Pákistánu a Turecka, nechuť a možná i nemožnost intervenovat ze strany EU a národních vlád proti vstupu podhodnoceného textilu na unijní trh, velikost a výrobní kapacity Jitky, to jsou podle mého názoru hlavní, strategické faktory, jež rozhodujícím způsobem ovlivnily další vývoj akciové společnosti a samozřejmě také rozhodování jejího většinového vlastníka. Podstatné je, že za dané situace na trhu nebyla Jitka schopna dlouhodobě cenově konkurovat levnému zboží z východu. Konečný spotřebitel sice vyžadoval kvalitu, ale nebyl ochoten za ni zaplatit.

Věřil byste, že podnik skončí?
Ano, to riziko tu bylo vždy. Z analýzy rizik nás zkoušel minulý vlastník Jitky poměrně často. Daleko horší to bylo, když mi došlo, jak skončí.

Mrzelo vás, když podnik skončil?
Ano.

Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za dvaceti lety, na jejichž začátku nám všichni slibovali lepší život s utaženými opasky. V horké revoluční době na Jindřichohradecku vycházel týdeník Štít, předchůdce dnešního Deníku. Sice na jeho hlavičce je i datum 17. listopadu 1989, ale s ohledem na periodičnost nemohl o událostech informovat. Zajímavé však je, že zmínka o změnách nepadla ani v následujícím čísle z 24. listopadu. Teprve až 1. prosince se čtenáři mohli dočíst o účasti lidí z okresu na manifestační stávce a objevují se snímky z jindřichohradeckého náměstí Míru, kde se lidé koncem listopadu bez ohledu na sněžení shromažďovali.
A byl to právě regionální deník, který se posléze ujal vlády nad informováním čtenářů na Jindřichohradecku. Pochopitelně již v jiném duchu. Ale ne vždy mohly být články optimistické, vždyť nikdo nedokázal v období listopadového cinkání klíči předvídat, co všechno se změní. A na některé obraty lidé nebyli tak úplně připraveni. Přišla nezaměstnanost a posléze se začalo veřejně hovořit i o potížích fabrik, které patřily k pevným pilířům českého průmyslu. Exportovaly do světa, zaměstnávaly stovky až tisíce lidí a byly pro ně jistotou.
Nikdo nevěřil, že skončí věhlasné sklárny v chlumu u Třeboně, a když se mluvilo o zavalení textilního trhu výrobky z Číny, každý byl přesvědčený, že zasáhne nějaká vyšší moc. Zasáhla – neúprosná ruka trhu a byl konec giganta Jitky, Almy, závodů Otavanu i košíkářů v Jipru. lenka.novotna@denik.cz

Autor: Lenka Novotná

16.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Podzimní počasí dokáže být i příjemné.

Vyšší Brod zažil léto, ve středu rozhodnou o teplotě mlhy

Úspěšná štafeta hradeckých orientačních běžkyň. Zleva:Eliška Hojná, Kateřina Blažková a Tereza Kinštová.

Hradecké orientační běžkyně mají stříbro z mistrovství republiky

Organizování dopravy JHMD převzala železniční správa

Jindřichův Hradec – Dva miliony korun ročně. Taková je částka, kterou společnost Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) začne ročně platit Správě železniční dopravní cesty (SŽDC).

Dvě nehody zavřely dvě silnice

Jindřichohradecko - V rozmezí čtvrt hodiny zablokovaly dvě dopravní nehody silnice u Nové Vsi nad Lužnicí a u Kunžaku.

Stoprocentní zůstávají už jen včelničtí hokejisté

Jindřichohradecko – Okresní přebor hokejistů pokračoval druhým kolem.

Muž zpronevěřil peníze od důchodkyně

Novobystřicko - Seniorka svěřila muži peníze. Zřejmě o ně přišla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení