VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jitka byla především týmem pracovitých lidí

Jindřichův Hradec – Největším zaměstnavatelem na Jindřichohradecku byla v 90. letech textilní továrna Jitka. Například v roce 1991, kdy slavila 50. výročí, zde pracovalo 1050 lidí.

16.11.2009
SDÍLEJ:

Pohled do výrobních hal Jitky Jindřichův Hradec v dobách, kdy zde pulzoval čilý život.Foto: Deník/Lenka Novotná

Dnes po její zašlé slávě zůstal komplex hal a setrvačnost v lidských myslích.

Řadu let byl s Jitkou spjat, a to i v dobách nejtěžších změn, tehdejší personální ředitel Jaroslav Smrčka, který zavzpomínal a odpověděl na otázky Deníku.

Ve kterém roce jste nastoupil do zaměstnání do podniku Jitka a jak dlouho jste tam pracoval?
Do Jitky jsem nastoupil v roce 1977 jako podnikový vodohospodář. V roce 1986 mi byla nabídnuta práce v ekonomickém úseku podniku. Pracoval jsem nejprve v pozici vedoucího technického normování a později, od počátku 90. let, jako vedoucí odboru PaM (platy a mzdy – pozn. redakce). Z Jitky jsem odešel v září 2005, a to z pozice personálního ředitele.

Kolik měl podnik v té době zaměstnanců, kdy bylo v podniku například nejvíc lidí?
Omlouvám se, přesná čísla si již nepamatuji, a proto prosím, aby byly číselné údaje o počtu zaměstnanců brány s určitou rezervou. V době, když jsem odcházel, měla Jitka ještě asi 800 zaměstnanců. V polovině 80. let se počet zaměstnanců podniku pohyboval okolo 2 500, z tohoto počtu jich zhruba 500 pracovalo v závodě Český Krumlov.

V podniku pracovali také cizinci, jací a kdy odešli?
Ano, máte pravdu. V 70. letech pracovaly v Jitce pracovnice polské národnosti. Na počátku 80. let nastoupila poměrně velká skupina Kubánců. Nebyli mezi nimi špatní lidé, ale poměrně tvrdé pracovní tempo a podmínky v textilce většině z nich příliš nevyhovovalo. Po Kubáncích přišli Vietnamci, a to byl jiný šálek kávy. Rychle se učili, byli motivovaní a pracovití. Brzy se plně zapojili do pracovního týmu podniku a většina z nich dosahovala velmi dobrých a dobrých pracovních výsledků. Pro úplnost výčtu zahraničních pracovníků v Jitce musím ještě zmínit skupinu Korejců z KLDR, která v Jitce působila koncem 80. let.

Jak se podnik po revoluci změnil?
Majetková transformace proběhla tak, že se ze státního podniku stala státní akciová společnost a v kuponové privatizaci získala Jitku, a.s. skupina SP Group Praha. První nápor, spojený s transformací celé státní ekonomiky na začátku 90. let, podnik přestál díky prodeji českokrumlovského závodu. V následujícím období se ekonomická situace akciové společnosti postupně zlepšovala a mohla si dovolit investovat. Podstatný podíl investic byl směrován do zvyšování produktivity práce, na modernizaci strojního zařízení. Pokud si dobře pamatuji, tak bylo za období 1995 až 2005 proinvestováno více než 500 milionů korun. S nákupem moderních strojů byl spojen proces snižování počtu zaměstnanců. To však neznamenalo, že by se zároveň snižoval objem vyplacených mzdových nákladů, ten naopak rostl. Aby si akciová společnost udržela své kvalitní kmenové zaměstnance, musela zajistit růst průměrných výdělků, a to minimálně na úroveň průměrné mzdy v regionu. Nechci, aby to vyznělo moc pateticky, ale Jitka byla především týmem schopných a pracovitých lidí, kteří s ní spojili značnou část svých životů.

Jaký myslíte, že byl počátek problémů podniku?
Určit počátek není vůbec jednoduché, vždy se jedná o celý komplex faktorů. Proces globalizace, přistoupení Číny k WTO, potenciál Indie, Pákistánu a Turecka, nechuť a možná i nemožnost intervenovat ze strany EU a národních vlád proti vstupu podhodnoceného textilu na unijní trh, velikost a výrobní kapacity Jitky, to jsou podle mého názoru hlavní, strategické faktory, jež rozhodujícím způsobem ovlivnily další vývoj akciové společnosti a samozřejmě také rozhodování jejího většinového vlastníka. Podstatné je, že za dané situace na trhu nebyla Jitka schopna dlouhodobě cenově konkurovat levnému zboží z východu. Konečný spotřebitel sice vyžadoval kvalitu, ale nebyl ochoten za ni zaplatit.

Věřil byste, že podnik skončí?
Ano, to riziko tu bylo vždy. Z analýzy rizik nás zkoušel minulý vlastník Jitky poměrně často. Daleko horší to bylo, když mi došlo, jak skončí.

Mrzelo vás, když podnik skončil?
Ano.

Připravili jsme pro vás malé ohlédnutí za dvaceti lety, na jejichž začátku nám všichni slibovali lepší život s utaženými opasky. V horké revoluční době na Jindřichohradecku vycházel týdeník Štít, předchůdce dnešního Deníku. Sice na jeho hlavičce je i datum 17. listopadu 1989, ale s ohledem na periodičnost nemohl o událostech informovat. Zajímavé však je, že zmínka o změnách nepadla ani v následujícím čísle z 24. listopadu. Teprve až 1. prosince se čtenáři mohli dočíst o účasti lidí z okresu na manifestační stávce a objevují se snímky z jindřichohradeckého náměstí Míru, kde se lidé koncem listopadu bez ohledu na sněžení shromažďovali.
A byl to právě regionální deník, který se posléze ujal vlády nad informováním čtenářů na Jindřichohradecku. Pochopitelně již v jiném duchu. Ale ne vždy mohly být články optimistické, vždyť nikdo nedokázal v období listopadového cinkání klíči předvídat, co všechno se změní. A na některé obraty lidé nebyli tak úplně připraveni. Přišla nezaměstnanost a posléze se začalo veřejně hovořit i o potížích fabrik, které patřily k pevným pilířům českého průmyslu. Exportovaly do světa, zaměstnávaly stovky až tisíce lidí a byly pro ně jistotou.
Nikdo nevěřil, že skončí věhlasné sklárny v chlumu u Třeboně, a když se mluvilo o zavalení textilního trhu výrobky z Číny, každý byl přesvědčený, že zasáhne nějaká vyšší moc. Zasáhla – neúprosná ruka trhu a byl konec giganta Jitky, Almy, závodů Otavanu i košíkářů v Jipru. lenka.novotna@denik.cz

Autor: Lenka Novotná

16.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 19 000 Kč

Chovatelé a ošetřovatelé skotu, koz a ovcí Pracovník živočišné výroby. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: řízení traktoru; práce a manipulace se zvířaty; jednoduché opravy; ŘP skup. T;. Pracoviště: Ciz - agro, a.s., 378 81 Slavonice. Informace: Marie Dohnalová, +420 384 493 107.

Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 18 000 Kč

Strojírenští kovodělníci strojírenští dělníci. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: min. vyučení; manuální zručnost; , ŽIVOTOPIS ZASLAT na adresu: zuzana.hulkova@btcgroup.cz. Pracoviště: Btc group a.s., Jarošovská, č.p. 1338, 377 01 Jindřichův Hradec 1. Informace: Zuzana Hůlková, +420 384 341 203.

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel základní školy 26 020 Kč

Učitelé na základních školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami učitel/ka - speciální pedagog. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: KONTAKT E-MAILEM NEBO TELEFONICKY 8:00-12:00hod;, - pracovní poměr na dobu určitou; zkrácený úvazek 20 hod/týden - bude upřesněno dle počtu žáků. Pracoviště: Základní škola, dačice, neulingerova 108 - 001, náměstí Míru, č.p. 473, 378 81 Slavonice. Informace: Bronislava Kučerová, +420 384 420 274.

Řemeslné práce - Řemeslné práce Svářeč 20 000 Kč

Svářeči svářeči. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: PŘEDEM SI TELEFONICKY SJEDNAT SCHŮZKU na tel. 730190508;, základní vzdělání nebo vyučení; oprávnění ke svařování CO2 výhodou; zkušenost se svařováním; znalost čtení technické výkresové dokumentace; pracovitost; spolehlivost; manuální zručnost; dobrý zdravotní stav; pracovní poměr na dobu určitou 6 měsíců s možností prodloužení; třísměnná pracovní doba;. Pracoviště: Trenkwalder a.s. - 001, Havlíčkova, č.p. 89, 378 06 Suchdol nad Lužnicí. Informace: Petra Hamerníková, +420 730 190 508.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Anežka v doprovodu své maminky a babičky darovala do sbírky svou oblíbenou panenku.

Dobročinnost Jihočechů pomáhá našim dětem rozvíjet talenty

JAN BURIAN z Jindřichova Hradce se 24. srpna utká s ostatními finalisty o titul Muž roku 2018.
4

Jindřichohradecký rodák soutěží o Muže roku

Stupský rybník čeká rekultivace

Třeboň - Město připravuje generální opravu rybníka Stupský počátkem příštího roku pro potřeby sportovního rybolovu.

Z linky 156: Záchod není třeba, usoudily dívky pod kamerou

Jindřichův Hradec - Podívejte se s námi, co řešili strážníci městské policie v uplynulém měsíci.

Stane se budova gymnázia v Jindřichově Hradci kulturní památkou?

Jindřichův Hradec - V září tohoto roku proběhne na Ministerstvu kultury ČR tzv. rozkladné řízení, v němž ministr kultury p. A. Staněk rozhodne s konečnou platností o plánované dostavbě v areálu jindřichohradeckého gymnázia.

Vyhořelou budovu musí posoudit statik

Čimelice – Vyhořelý důmu silnice v Čimelicích poutá pozornost všech projíždějících. Osud má zatím nejistý. Jeho majitelem je Jaroslav Vlček, který požár přežil.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT