Ale do míst, kde se připravuje lázeňské lákadlo v podobě rašelinových zábalů a koupelí, se jen tak někdo nedostane.

Musím přiznat, že léčivé účinky rašeliny znám jen z vyprávění, ale na rozdíl od těch, kteří si je vyzkoušeli, mi bylo odhaleno, kudy všude musí být rašelina nejprve dopravena a jak upravena, než se ke klientovi dostane, a kam po procedurách zase mizí.

Slatina

S trochou nadsázky lze říci, že cesta rašeliny do třeboňských lázní míří až z pozdních čtvrtohor, tedy období pleistocénu. Tak stará jsou totiž podle slov balneotechnika obou třeboňských lázní Pavla Kubašty, který mi byl v Lázních Aurora za zavřenými dveřmi pro veřejnost průvodcem, naleziště léčivé rašeliny nedaleko Třeboně.

Ne každá rašelina je však vhodná k léčebným účelům. Musí mít potřebné chemické i fyzikální vlastnosti. Ta třeboňská patří svým složením mezi nejlepší v Evropě. Podléhá také přísným pravidelným kontrolám, a to už od ložiska přírodního léčivého zdroje přes provozní, kontrolní a komplexní analýzy peloidu. Odborníci sledují všechny její vlastnosti.

„Rašelina pro lázeňské účely se u Třeboně těží od roku 1883, kdy byly založeny Bertiny lázně. Její zásoby na vytyčených lokalitách jsou dostatečné a vystačí ještě mnoho let. Každý host má vždy naplněnou vanu novou slatinou anebo dostane nové zábaly,“ vysvětlil Pavel Kubašta.

Z hygienických důvodů je podle jeho slov každá použitá slatina po proceduře shromažďována ve sběrné kádi, aby byla potrubím odvedena zpět do přírody, a to na nedaleké Vimperky. Odtud se po nějaké době odváží na již vytěžené místo, aby mohla posloužit dalším generacím.

Cesta slatiny

Slatinu nestačí pouze vytěžit, ale je potřeba ji upravit na správnou konzistenci. Proto vcházíme s balneotechnikem Pavlem Kubaštou nejprve do chladného skladovacího prostoru, kam je několikrát do roka navezeno po dvou stech kubících vytěžené rašeliny. Ta však musela být nejprve po vytěžení uložena na dočasné skládce, aby z ní odtekla nežádoucí voda a mohla být do prostor, kterými procházíme, navezena.
Zde ji totiž pracovníci nakládají na pásový dopravník a zároveň z ní odstraňují nežádoucí kusy kořenů, větví či travnatých drnů. Odtud se přesune do drtičky.

„Vloni jsme pořídili nový drtič rašeliny. Do té doby tady byl původní z roku 1975. Částečky rašeliny nesmí být větší než dva milimetry, přičemž částeček rašeliny menších než 0,5 mm je nejméně 50 procent,“ upřesnil Pavel Kubašta.

Jemná směs pak z velké části putuje do míchacích nádrží, kde je za pomoci velkých automatických míchadel smíchána s vodou a zároveň zahřívána, takže po vstupu do míchárny z chladného skladu se mi okamžitě orosí veškerá optika, počínaje brýlemi včetně foťáku. I tady už podle Pavla Kubašty předehřívací nádrže modernizovali. Mají je teď uvnitř nově vyvložkované nerezem a stará dřevěná míchadla nahradila také moderní.

Brýle odkládám do kapsy a optiku foťáku neustále otírám a docela veřejně doufám, že alespoň některá fotka vyjde jinak než zahalená do mlhy.

Teplota koupelové slatiny je totiž 38,5 až 39 stupňů Celsia.
Ta pak putuje dál skleněným potrubím až do prostor, které už znají lázeňští hosté důvěrně. Skleněným potrubím proto, že sklo je podle slov Pavla Kubašty nejodolnějším materiálem vůči abrazi a kyselosti slatiny.
Slatinných van je osmnáct a pravidelný cyklus je nastavený po třiceti minutách, protože na proceduru je vyhrazeno dvacet minut.

Pravidelně po třiceti minutách se vana vypustí, lázeňské pracovnice je omyjí a napustí novou slatinou pro dalšího klienta. Stačí vždy jen zmáčknout knoflík na zdi u každé vany. Dřívější páky na napouštění a vypouštění jsou již minulostí.

Klient může být ve slatině ponořený jen patnáct až dvacet minut. Není to proto, že by chtěli lázeňští pracovníci své hosty odbývat, ale proto, aby jim procedura pomohla a neuškodila.

„Patnáct minut ve vaně na prohřátí stačí. Dvacet minut je už pro některé pacienty velká zátěž. Většina našich pacientů je ve věkovém rozmezí šedesáti až sedmdesáti let,“ vysvětlila mi potom o něco později primářka lázní Olga Vačkářová.

Koupel má totiž dlouhodobé účinky a mohlo by dojít i k přehřátí organismu, což by bylo nepříjemné zejména pro kardiaky.

Příprava zábalů

Ze suterénních prostor, kde jsou obrovské jímky s míchadly a také jedna na odvádění použité slatiny, na jejímž okraji je i zvláštní držák na vyklepávání kyblíků s použitou hustou slatinovou směsí ze zábalů, přecházíme kolem výtahu na kyblíky podzemním labyrintem pod reprezentačními prostorami.

Napadá mě, že bez bájného klubíčka bych tudy mohla sama bloudit do nekonečna, než bych se dostala nahoru. Ale potkáváme různý personál, který by mě nejspíš nasměroval i bez klubíčka.

Za dalšími otevřenými dveřmi se prostírá místnost, která svým vzhledem trochu připomíná panelákovou prádelnu, ale vozík, na kterém jsou postavené zabahněné kyblíky, tomu nenasvědčuje.

„Tady připravujeme slatinu na peloidní zábaly. Na ně musí být hustá, takže ji upravujeme v takzvaných míchačkách a ohříváme na 44 stupňů Celsia,“ vysvětlil Pavel Kubašta.

Pracovníci mají i tady vše naprogramované v počítači, kde sledují na displeji, zda je teplota v pořádku. Jemně nadrcenou slatinu, která je k nim dopravena v kontejnerech na kolečkách, plní do kyblíků, ty vysypou do dvěstělitrových míchaček a pak správně hustou a teplou směs plní do připravených kbelíků, které výtahem pošlou přímo do prostor, kde odborný personál provádí slatinné zábaly.

„Máme barevně rozlišené kbelíky. Jedny na čerstvé slatinné zábaly a druhé na použité. Použitou posílají pracovnice nákladním výtahem do sběrné nádrže, kde je rozpuštěná vodou se slatinou z koupelí a je také odvedena na Vimperky,“ upřesnil Pavel Kubašta.

Dodal, že v Bertiných lázních, kde jsou stísněnější podmínky, si peloidní zábaly připravují lázeňské pracovnice přímo v místnosti, kde zábaly hned z míchačky přímo aplikují klientům na postižená místa.

Veškerou práci kolem rašeliny, kterou lázeňští hosté nevidí, vykonává v Lázních Aurora celkem pět zaměstnanců. Po nich pak nastupuje zdravotnický personál s činností pro veřejnost už známou.

„Slatina má termofyzikální, protizánětlivé a antibakteriální účinky. V rašelinné koupeli se vyvine obalová vrstva až 10 cm a rašelina je na rozdíl od vodní koupele takzvaně teplodržná. Nechladne jako voda. Nesmí být ani moc hustá, ani moc řídká. Působí příznivě i na pokožku, nepoužívá se pouze pro své termické složení. Dělají se z ní také lokální zábaly na postižená místa,“ doplnil Pavel Kubašta.

Současnost

Třeboň je již historickým lázeňským místem, kde byl nalezený a prověřený přírodní léčivý zdroj, od konce devatenáctého století.
Třeboňská rašeliniště, jako zásobárna přírodního léčivého zdroje peloidu, patří svojí výměrou i zásobami k největším v České republice i ve střední Evropě.

Lázně Aurora slouží k léčebným účelům od roku 1975, proto je celý areál postupně podle potřeby obnovován a modernizován.

„Za posledních několik let jsme pořídili nový pásový dopravník, nové drtiče na rašelinu a míchačky na peloidní zábaly. Také jsme vyvložkovali tři nádrže o obsahu 11,15 kubíku na úpravu koupelí. V současné době máme objednaný i nový elektronakladač,“ uzavřel Pavel Kubašta.

VÍTE, ŽE…

– celková výměra všech vyhrazených třeboňských ložisek rašeliny pro lázeňské účely je 273 hektarů, z toho Spálená borkovna, kde se v současné době těží, má výměru 55 hektarů a zásoby rašeliny jsou asi 2,5 milionu kubíků.
– záložní ložiska jsou v Branském lese o ploše 130 hektarů se zásobami čtyři miliony kubíků rašeliny a v lokalitě Hubert o výměře 68 hektarů se 2,6 milionu kubíků rašeliny.
– pro potřeby Lázní Aurora je ročně povoleno vytěžit maximálně 2000 kubíků a pro Bertiny lázně 1000 kubíků.
– z balneologického hlediska je místní slatina cenná, protože je prostá a čistá. Má kyselou reakci 4,5 až 5,5 pH.
– doba slatinné koupele bývá patnáct, maximálně dvacet minut, protože působí intenzivně na lidský organismus a je náročná zejména pro kardiaky. Na rozdíl od vodní koupele si slatina udržuje stálou teplotu. Stejně jako voda se však nejprve musí zahřát na potřebnou teplotu.
– třeboňská rašelina se vyváží také do lázeňských míst, která mají povolení od ministerstva zdravotnictví, třeba do lázní Kynžvart, Karlovy Studánky a Vráže.