Brambory dnes nemůže pěstovat každý. Trhy požadují brambory nepoškozené, bez poskvrny a nejlépe prané.

Ředitel Krajské agentury pro zemědělství a venkov Jan Štefka má na Vysočině bramborářství zmapované, od velkovýrobců po drobné pěstitele, kteří si zasázejí brambory na políčku, jen aby přilepšili zaměstnancům.

„Brambory jsou dnes pro celou republiku okrajovou záležitostí a pro Vysočinu platí totéž. Kdo chce pěstovat brambory, aby neprodělal, musí mít technologii za miliony korun. Předně brambory se dnes pěstují v ornici bez kamenů, aby se při sklizni hlízy nepoškodily,“ přiblížil ředitel Jan Štefka.

Mezi pěstitele na Jihlavsku, vybavené k pěstování brambor moderní technikou za miliony korun, patří Zemědělské družstvo Dušejov.
Trhy nemají zájem  o poškozené hlízy

„Investovali jsme do strojů na odstraňování kamenů z ornice a na naorávání brázd a sázení kolem pěti milionů korun. K tomu musím přičíst stroj na sklízení brambor. Ten se dá pořídit do 3,5 milionu korun. Kdo nemá potřebnou technologii, těžko brambory prodává,“ přiblížil včera předseda dušejovského družstva Zdeněk Pech.

Agronomové i obchodníci tvrdí, že poškození brambor při sklizni z půdy s kameny může být až 80 procent. „Kdo pracuje s novou technologií a má ornici bez kamenů, může poškození hlíz snížit i pod 15 procent. Kdo hospodaří postaru, těžko brambory prodává,“ v kostce shrnul agenturní ředitel Jan Štefka. Podle ředitele Krajské agrární komory Vlastimila Vaňka polí s bramborami rok od roku ubývá.

„V Zemědělském družstvu Stonařov třeba spotřebovala prasata obrovské množství brambor. Prasata zrušili, a brambory nepotřebují,“ připustil ředitel Vaněk. Starší zemědělci pamatují třídění kopců brambor. Zdravé se prodávaly do obchodů, poškozené šly na zkrmení.

„Třeba Billa dnes nabízí brambory za 9,90 koruny po kile, ale farmář dostane dvě koruny. To je pro mnohé konec podnikání,“ připomněl Vlastimil Vaněk.